Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


V noci horor, přes den ptačí ráj. Co se děje v lese, když tam nejste

aktualizováno 
Téměř dvě stě druhů ptáků, hmyz, ježci, žáby, lesní zvěř. Na přímém přenosu SlowRadio pro vás nezištně pracují tisíce zvířátek. Ornitolog Zdeněk Vermouzek představuje ty nejvýraznější účastníky ptačí říše.

Přímý přenos zvuků přírody z jižních Čech do vašich sluchátek. V reálném čase, bez úprav. | foto: koláž Technet.czProfimedia.cz

Volal nám vyděšený kolega, že nám kdosi krade mikrofony, kterými v přímém přenosu Slow Radia snímáme dění na utajeném místě v ptačím ráji v jižních Čechách. Slyší prý hlasité kroky a šmátrání. Bylo těsně před půlnocí, takže představivost v tomto směru pracovala na plné obrátky. Samozřejmě to nakonec nebyl zloděj (naštěstí), ale jen ježek, který se vydal na lov. V kombinaci s uklidňujícím kuňkáním žab a šumem rákosí však jeho kroky skutečně připomínaly audio verzi libovolného dílu vyvražďovačky s názvem Pátek třináctého.

Ačkoli většina denních pěvců odpočívá, ani v noci nám ptáci nedávají košem, i když je někdy potřeba si na jejich zpěv chvíli počkat. Zejména se jedná o dva druhy:

  • Puštík obecný

Puštíci jsou naše nejběžnější sovy, které s oblibou hnízdí i na hrázích rybníků porostlých starými stromy. Období námluv spojené s výraznými hlasovými projevy mají dávno za sebou (ozývají se hlavně v únoru, a pokud je mírná zima i dříve), ale přesto můžeme občas zaslechnout typické kuvit, kterým se ozývá samice, nebo i rozechvělé houkání samce.

  • Slavík zpěvný

Slavík je na pohled dalším nenápadným hnědým, ničím nezajímavým malým ptákem, který se ukrývá někde v hustém křoví. Dokonce ani jeho zpěv, když jej uslyšíme ve dne s kulisou ostatních denních zvuků, není až tak nápadný, jak by se od krále zpěváků mohlo očekávat. A rozhodně není pravda, že by slavíci zpívali jen v noci. Oni prostě zpívají i v noci a právě tehdy jejich zpěv nejvíc vyniká. Obzvlášť za tichých nocí bez větru může být slavičí zpěv nejhlasitějším přírodním zvukem v okolí, a potom se jedná o opravdu neopakovatelný zážitek, který je i sebelepší mikrofon schopen zprostředkovat jen částečně. Minimálně vůně vlahé noci bude chybět zcela.

I v mobilu

Přímý přenos zvuků z jihočeského lesa je možný i na cestách.

Na chytrém telefonu nebo tabletu si slowradio.cz pustíte stejně snadno jako v počítači.

slowradio v mobilu

Responzivní webová stránka se použití s malým displejem na výšku sama přizpůsobí. Funguje i odesílání zvuku do Chromecast Audio.

Ve dne je v okolí mikrofonů podstatně veseleji a díky zajímavé lokaci jsou slyšet jak vodní, tak lesní ptáci.

Zpoza rákosí k vám z vodní hladiny prozpěvuje (a s ostatními ptáčky si povídá):

  • Racek chechtavý

Racci jsou pravidelnými návštěvníky rybníků, i když se jejich počty v uplynulých dvaceti letech snížily až na pouhou desetinu. Mnohatisícové kolonie jsou minulostí, většina jich zanikla zcela. Hlavní příčinou je zřejmě množství jedů používaných v zemědělství, protože racci sbírají potravu především na polích.

  • Rybák obecný

Pravidelně slyšíme i menší a vzácnější příbuzné racků, rybáky. Dříve hnízdili na štěrkových ostrovech uprostřed nespoutaných řek, dnes se musejí spokojit s mnohem menší nabídkou holých rybničních ostrůvků nebo dokonce umělých hnízdních platforem. Zážitkem je pozorovat rybáky při lovu, kdy se v akrobatickém letu nad vodou dokáží zastavit na jednom místě a pak se střemhlav vrhnout dolů pro rybku, larvu vážky nebo jiný větší vodní hmyz.

  • Letící kachny a labutě

Vrubozobí ptáci, mezi které patří i kachny a labutě, nejsou příliš dobří letci. Jejich tělo je více přizpůsobeno životu na vodě. Jejich relativně malá křídla vydávají při letu typické zvuky, které citlivý mikrofon zachytí a které se lze naučit rozeznávat. Nezaměnitelný je vzlet labutí začínající plácáním křídel a noh o vodu, jak labuť pomalu startuje, následovaný typickým pravidelným svištěním letek během celé doby letu.

Blíže to mají k mikrofonům ptáci lesní:

  • Datel černý

Datlové, ptáci roku 2017, nejsou rozhodně běžní, i když obývají lesy na území celého našeho státu. Vyskytují se i v místě nahrávání, občas můžeme zaslechnout jejich zvučné volání, které se nese na velkou vzdálenost, a ještě vzácněji i zvuky při pohybu po kmenech stromů v okolí mikrofonů.

  • Pěnkava obecná

Více o SlowRadio

Pěnkavy jsou našimi úplně nejpočetnějšími ptáky. Odhady, které je mimochodem velice těžké udělat, hovoří o asi 6 milionech hnízdících párů. Dospělých pěnkav tedy u nás žije víc než lidí a od konce léta do podzimu, kdy se k nim přidají i vyvedená mláďata, dokonce násobně více. Právě proto můžeme z přenosu slyšet i několik zpívajících pěnkavích samečků současně.

  • Budníček menší

Zatímco pro většinu lidí jsou budníčci jsou typickými „vrabčáky“, pro mnoho adeptů ornitologie jsou to typická „úhápéčka“ (univerzální hnědý pták). Ve skutečnosti jsou to docela pestří ptáci, ovšem barevnost jejich peří je posunuta do ultrafialového světla, které lidé, na rozdíl od ptáků, nevidí. O co jsou budníčci nenápadnější vizuálně, o to výraznější a snadněji zapamatovatelný je jejich hlas, který nejlépe charakterizuje jejich německé jméno Zilpzalp. Budníčci menší jsou schopni opakovat tyto dvě slabiky opravdu do umdlení.

  • Sýkora koňadra

Jak vysíláme

Výrazný hlas koňader jsme zvyklí slýchat především v časném jaře, v únoru a březnu, kdy sýkory před hnízděním zpívají nejvíc a navíc ještě jejich hlas nemá příliš mnoho konkurentů. Samečci koňader si občas zazpívají během celého jara, i když v době, kdy se musejí s partnerkou starat o deset i více mláďat někde v dutině stromu, jsou přece jen výrazně nenápadnější. Období zvýšené hlasové aktivity se proto objevuje zase před začátkem druhého hnízdění.

  • Kos černý

Kosové patří jednoznačně k nejznámějším ptačím zpěvákům. Některým lidem jejich bohatý, plný a melodický zpěv dokonce vadí, protože kosové, zvlášť ti městští, zpívají od velmi časného rána, ještě dávno před rozedněním. Přestože je považujeme za typické městské ptáky, ještě před sto lety tomu tak nebylo – kos byl plachý zpěvák odlehlých lesních koutů. Do dnešních dnů si městští a lesní kosi zachovali jednu odlišnost. Zatímco lesní kosové jsou stále tažní a na zimu odlétají především jihozápadním směrem do Německa a Francie, městští ptáci se naučili využívat potravních zdrojů v blízkosti lidí a tráví celý rok v přibližně stejném území.

  • Drozd zpěvný

Drozdi, menší příbuzní kosů, si dosud své tahové chování zachovali, i když i u nich se hranice zimního rozšíření přibližuje našemu území a výjimečně se s nimi můžeme setkat i v zimě. Jejich zpěv je tomu kosímu na první poslech podobný, není ale tak plný a melodický a především drozdi jednotlivé strofy dvakrát i třikrát opakují, než přejdou k dalšímu motivu. Podobně jako kosi zpívají především časně ráno a v podvečer.

Se společností Neuron soundware, která vyvíjí umělou inteligenci na rozpoznávání zvuku, chystáme novou funkci, která vám v reálném čase prozradí, jakého pěvce právě na Slow Radiu slyšíte. Nicméně, letos zpěvní období pomalu končí. Od poloviny července už ptáčci moc zpívat nebudou. Ne že by zmlkli úplně, ale budou se ozývat jen tiššími a mnohem méně nápadnými kontaktními hlasy.

Co to tam šumí?

V lese není nikdy ticho.

Je to jeden z nejčastějších dotazů posluchačů. V lese totiž není nikdy ticho a naše citlivé mikrofony tak nesnímají jen zpěv ptáků, ale i všechny možné ruchy - pohyb milionů lístků a větviček ve vánku či větru, bzučení stovek tisíc mušek, komárů, broučků, šramot různých zvířátek v popadaném listí, keřících a travinách... a samozřejmě kapky deště nebo rachot hromů.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Falcon 9 Heavy se zažehnutým prvním stupněm v představě ilustrátora
Elon Musk varuje, že první let těžké rakety Falcon nemusí skončit dobře

Nová raketa pro těžké náklady od společnosti Space X by měla vzlétnout ke konci letošního roku, slíbil zakladatel společnosti Elon Musk na konferenci věnované...  celý článek

První fotografie Velké rudé skvrny (Great Red Spot) na Jupiteru pořízená...
NASA získala první podrobný snímek největší bouře ve Sluneční soustavě

Přestože se zmenšuje, je stále 1,3krát větší než Země. Velká rudá skvrna na Jupiteru, největší planetě Sluneční soustavy, byla poprvé vyfotografována zblízka....  celý článek

Indická raketa PSLV-C38 vynáší do vesmíru mimo jiné i  technologickou...
Na oběžnou dráhu zamířila nová česká družice VZLUSAT-1

Minisatelit VZLUSAT-1 se po letech příprav dostal na oběžnou dráhu.  celý článek




LAMAX Beat Street ST-1LAMAX Beat Street ST-1

Porovnejte ceny, pročtěte recenze a objednejte přímo u nás.

www.Heureka.cz

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.