Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Technet.cz

  • Úterý 2. září 2014. Adéla

Slunce může kolem roku 2013 ochromit lidstvo na měsíce, tvrdí vědci

  10:00
Doslova vesmírnou bouři má zažít naše planeta v důsledku rekordní sluneční aktivity. Vědci předpokládají, že přijde zhruba za tři roky a má mít devastující účinky na pozemní infrastrukturu a elektronická zařízení.

Vědecká konference na téma "vesmírného počasí" přišla minulý týden s důrazným varováním: připravme se na velkou vesmírnou bouři, která ochromí lidstvo.

Po letech až podezřele nízkého slunečního výkonu vědci očekávají, že do tří let Slunce procitne s nebývalou aktivitou. O nízké úrovni sluneční aktivity si přečtěte zde.

Nebezpečná závislost na elektronice

Není to poprvé, co lidstvo bude čelit nadprůměrně vysoké sluneční aktivitě. Každý člověk ji zažije jen několikrát v životě. Rozdíl je v tom, že jsme dnes mnohem závislejší na elektronice a elektrických zařízeních.

Slunce dosahuje maxima svého energetického cyklu každých zhruba 22 let. To znamená, že dosáhne energetického vrcholu a počet erupcí se zvýší na nejvyšší úroveň. Každých průměrně jedenáct let se zase maximalizuje počet tzv. slunečních skvrn.

Tyto cykly se přitom mohou vychylovat o několik let oběma směry. Právě v roce 2013 má dojít k jednomu z jejich dalších souběhů. To má vyvolat velké magnetické bouře.

"Sluneční bouře mohou produkovat elektromagnetické pole, které do drátů přivede extrémní proud, vyřadí z provozu elektrické vedení, způsobí všeobecné výpadky proudu a zasáhne komunikační kabely podporující internet. Nepříznivé vesmírné počasí také produkuje sluneční energetické částice a způsobuje posuny v zemských radiačních pásech, což může poškodit družice používané pro komerční komunikaci, pro GPS a pro předpovídání počasí," varovali před rokem a půl vědci z americké Národní akademie věd ve zprávě o nebezpečí z vysoké sluneční aktivity. Přečtete si podrobnosti o varování v tomto článku.

Podobná slova o nebezpečí zazněla minulý týden ve Washingtonu na konferenci, která se týkala právě vesmírného počasí.

"Víme, že se tato událost blíží, ale nemůžeme s jistotou říci, do jak velkých problémů nás může dostat," uvedl v rozhovoru pro The Daily Telegraph Dr Richard Fisher, který je ředitelem Heliosférické divize NASA.

"Poničí komunikační zařízení jako jsou satelity a navigační systémy, naruší leteckou dopravu, bankovní systém, počítače, prostě elektronická zařízení všeho druhu. Velká území budou bez elektrické energie a oprava bude trvat velice dlouho," vyjmenovává možné následky Fisher.

I když podobné sluneční aktivitě lidstvo již čelilo mnohokrát, nyní mohou být její následky nejdramatičtější. V roce 1859 například velké erupce poškodily telegrafní síť a nad Karibikem pozorovali polární záři.

"Moderní společnost je společnost příliš závislá na elektronice, mobilních telefonech a satelitech," varuje odborník z NASA.

Vědci doporučují vytvořit záložní systém například pro nemocnice, zajistit, aby napájecí síť a satelity mohly přejít do speciálního bezpečného módu, který jim dovolí podobné problémy přežít.

"Některé družice by šlo natočit tak, aby působení té erupce bylo co nejmenší - prostě by ty citlivé přístroje 'schovali'," uvažoval astronom Miloš Tichý z observatoře na Kleti v únoru v článku o nových sondách, které pomůžou předvídat erupce Slunce.

Bez podobné koncepce by prý mohlo odstraňování následků trvat měsíce s vážnými důsledky na chod naší lidské společnosti.

CO SE DĚJE PŘI geomagnetické bouři Geomagnetická bouře je poruchou v magnetickém poli (magnetosféře) Země. Slunce ji může způsobit výronem koronární hmoty, zmagnetizovaného plazmatu, které dorazí k Zemi rychleji a s větší energií, než obyčejný "sluneční vítr". Projevem poruch magnetosféry jsou například polární záře, ale může dojít i k poničení elektroniky. V roce 1859 masivní výron koronární hmoty stlačil zemskou magnetosféru ze zhruba 60 tisíc kilometrů nad Zemí na sedm tisíc. Více o projevech a důsledcích zvýšené aktivity slunce se můžete dočíst zde. Vizualizace geomagnetické bouře (zdroj: nasa-intelligence.com)

Autor:




mobilní verze
© Copyright 1999–2014 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.