Silná sluneční erupce může vyvolat polární záři i dělat problémy GPS

  • 10
Dva výrony koronální hmoty krátce po sobě jsou poměrně vzácné. Tento týden je zaznamenaly přístroje systému Solar Dynamics Observatory, který Slunce sleduje.

Výron koronální hmoty (anglicky coronal mass ejection, CME) nejvyšší třídy X (konkrétně X 1,6) zaznamenali vědci 10. září 2014. Samostatný výtrysk hmoty by Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA), který dopad erupcí hlídá, příliš nevzrušil. V tomto případě však došlo ke dvěma výronům relativně krátce po sobě směrem k Zemi, a tak pro jistotu aktivoval hlídku, která dopad slunečních částic sleduje. Ty přitom letí vesmírem rychlostí několik tisíc kilometrů za sekundu.

Zemi by měly zasáhnou v pátečních odpoledních hodinách, ale neočekává se žádný katastrofický scénář. Může však dojít k rušení rádiových signálů či GPS. Dá se také předpokládat, že by si polární záři mohli užít lidé v oblastech blíže rovníku, a to až do soboty. Česka se to však netýká.

"Z těchto slunečních událostí neočekáváme žádné nezvládnutelné dopady na naši infrastrukturu, ale sledujeme je podrobně," řekl v konferenčním hovoru s novináři podle agentury Reuters ředitel NOAA Thomas Berger.

Slunce je v současné době na vrcholu svého 11letého cyklu, i když celková úroveň aktivity je mnohem nižší, než je typické solární maximum. Takto silné bouře jako nyní se obvykle vyskytují 100 až 200krát během slunečního cyklu, řekl Berger.

Hmota z prvního výtrysku již přitom k Zemi dorazila a způsobila jen menší geomagnetickou bouři (označovanou jako G1). V kombinaci s přicházející vlnou částic z druhého výronu pak může v sobotu dosáhnout úrovně G3, což je označení pro silnou bouři, která ale není neobvyklá. Podobně silná událost se odehrála zhruba před dvěma lety.   

Co se děje při geomagnetické bouři

Geomagnetická bouře je poruchou v magnetickém poli (magnetosféře) Země. Slunce ji může způsobit výronem koronární hmoty (zmagnetizovaného plazmatu), která dorazí k Zemi rychleji a s větší energií než obyčejný "sluneční vítr". Projevem poruch magnetosféry jsou například polární záře, ale může dojít i k poničení elektroniky. V roce 1859 masivní výron koronární hmoty stlačil zemskou magnetosféru ze zhruba 60 tisíc kilometrů nad Zemí na sedm tisíc.

Vizualizace geomagnetické bouře