Americká NASA se v lednu dočkala opožděného vánočního dárku. Do vesmíru se dostal její dávno odepsaný prototyp sluneční plachetnice NanoSail, kterému se téměř dva měsíce nechtělo z nákladového prostoru mateřského satelitu.
Plachetnice po nečekaném úniku potvrzeném 19. ledna pokračovala v misi podle původního plánu, jako by se nic nedělo. Zhruba po třech dnes samostatného letu úspěšně rozbalila svou desetimetrovou plachtu, přesně podle předpokladů. NASA uvádí, že se tak stalo brzy ráno 21. ledna našeho času. Od té doby vykazují údaje o oběžné dráze NanoSail změny, které odpovídají letu s napnutou plachtou.
Odborníci z americké agentury odhadují, že by se plachetnice měla po oběžné dráze pohybovat zhruba 70 až 120 dní. V budoucnosti má podobné zařízení sloužit k novému způsobu úklidu na oběžné dráze. Malé sluneční plachty by mohly navádět staré satelity do atmosféry. Měly by se tak uvolnit velmi používané a také zaplněné nízké oběžné dráhy.
S dalekohledem pro hrst dolarů
Plachetnice kroužící kolem Země není na pohled nic vzrušujícího. V NASA se to ale rozhodli změnit a sledování Nano Sail trochu osladit. Ve spolupráci se stránkami Spaceweather.com vyhlásila americké vesmírná agentura soutěž o nejlepší amatérskou fotografii sluneční plachetnice.
Plachetnici lze samozřejmě pozorovat i z Česka.
Podrobné informace, včetně údajů o průletech a tím možných pozorovacích časech, najdete na stránkách projektu Nanosail. Prozraďme jen tolik, že první cena je 500 dolarů, druhá 300 a třetí 100. Do soutěže se můžete přihlásit po celou dobu, kdy bude Nano Sail obíhat nad našimi hlavami. Za dobrých podmínek by měla být až třikrát nebo čtyřikrát jasnější než Venuše.
Ikaros s prodlouženými perutěmiFanoušky slunečních plachetnic potěší i zprávy z Japonska. Projekt japonské plachetnice IKAROS dostal od své mateřské organizace JAXA požehnání k prodloužení provozu na další rok, až do března 2012.
IKAROS se do vesmíru dostal 21. května spolu se sondou Akatsuki určenou pro výzkum Venuše. Akatsuki bohužel svůj cíl minula, ale IKAROS pracuje dokonale.
Sonda jako první ověřila systém rozbalování plachty v kosmu. Inženýři také úspěšně vyzkoušeli princip změny odrazivosti plachty pomocí plošek s tekutými krystaly. Vedení letu dokázalo s pomocí LCD panelů měnit orientaci plachty. IKAROS úspěšně prošel i všemi ostatními testy, které byly naplánovány na jeho základní šestiměsíční provoz.
Prodloužený život sondy chtějí projektanti využít údajně k provádění "riskantnějších" manévrů. Například se chtějí pokusit o změnu dráhy sondy změnou polohy vůči Slunci. Tým si není jistý, že plachta zůstane během manévru plně napnutá. IKAROS nebyl na takové manévry stavěn. Ale proč to nezkusit? Úspěch už mají Japonci v kapse. |
