Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Proč se slunečnice otáčí za sluncem? Může za to růst stonku a rozmnožování

aktualizováno 
Slunečnice se za sluncem otáčí od východu na západ a v noci zase zpátky. Ale jenom ta, která ještě roste. Vědci ukázali, proč dospělé slunečnice s otáčením přestanou a místo toho hledí všechny na východ.

Slunečnice se otáčejí za sluncem, to ví každý. Jak je ale možné, že slunečnice se večer dívá na západ, ale ráno už opět čeká na slunce vycházející na východě?

Slunečnice se otáčejí tak, že západní a východní strana stonku roste různou rychlostí ve dne a v noci

Vědci z University of California se detailněji podívali na mechanismus sledování a své výsledky publikovali v prestižním časopise Science v článku „Cirkadiánní regulace heliotropismu, orientace květu a pobytu opylovačů u slunečnic“ (abstrakt, plný text pro předplatitele nebo za poplatek). Biolog Hagop Atamian a jeho kolegové zjistili, že jde především o různou a nerovnoměrnou rychlost růstu stonku, která otáčení způsobuje.

Přes den za sluncem, ráno na druhou stranu

Rostliny se snaží vydobýt si, doslova, lepší místo na slunci a používají k tomu různé mechanismy. Jedním z nich je propojení receptorů světla s růstovými mechanismy, tzv. fototropismus, tedy růst podmíněný světlem, který popsal již Charles Darwin. Pokročilejší variantou - kterou jsou známé právě slunečnice - je heliotropismus, tedy růst podle předvídatelné polohy slunce na obloze.

Fotogalerie

Slunečnice ale nesledují slunce podobně, jako by to dělala třeba kamera. Kdyby tomu tak bylo, přestaly by se otáčet při zatažené obloze a hlavně by v noci zůstaly otočeny na západ, kde naposledy viděly svůj sledovaný objekt. Místo toho se slunečnice v noci otočí zpátky na východ, aby mohly slunce sledovat od rána. Tím získává slunečnice jasnou výhodu - efektivnější fotosyntézu a měřitelně rychlejší růst tkáně.

Experimentální ověření

Vědci ukázali, že slunečnice mají jakési „vnitřní hodiny“, které jim umožňují předvídat pozici slunce. Když byla slunečnice „navyklá“ na otáčení za sluncem umístěna do laboratoře, kde byla poloha světla konstantní, trvalo slunečnici několik dní, než se přestala otáčet za nyní již nedostupnými slunečními paprsky.

Slunečnice se od východu na západ otáčejí v létě i na podzim (C). Když jsou...

Slunečnice se od východu na západ otáčejí v létě i na podzim (C). Když jsou přeneseny do laboratoře, otáčení po několika dnech ustane (D). Pokud je slunečnice umístěna do umělého prostředí se 30hodinovým dnem, slunečnice je zmatená (E).

V druhém experimentu dali biologové slunečnici navyklou na 24hodinový cyklus do komory, kde simulovali den zpomalený na 30 hodin. Rostlina se prodlouženému dni nepřizpůsobila, byla zmatená a nedokázala se v noci otočit zpátky na východ. Tak vědci ověřili, že si rostlina umí udržovat cirkadiánní (24hodinový) rytmus (podobně jako například lidé).

Nahřátá slunečnice přiláká více včel

Slunečnice, které byly od rána natočeny na východ, byly více nahřáté (E) a...

Slunečnice, které byly od rána natočeny na východ, byly více nahřáté (E) a přilákaly mnohonásobně více včel (F)

To také vysvětluje, proč se za sluncem otáčejí pouze slunečnice mladé, ještě rostoucí. Dospělé slunečnice jsou naopak permanentně natočeny směrem na východ, aby chytaly sluneční paprsky hned od rána. Včely, které slunečnice opylují, preferují nahřáté květy a navštěvují je až pětkrát častěji, než květiny, které vědci násilím otočili na západ.

„Včely prostě mají rády nahřáté květy,“ uvedla Stacey Harmerová, korespondenční autorka. Když totiž přenosným „topením“ nahřáli i květy nastavené směrem na západ, rozdíl se zmenšil.

Studie Atamiana, Harmerové a jejich kolegů navazuje na předchozí výsledky téhož týmu. Vyplývá z nich kromě konkrétních zjištění i obecný postřeh: rostliny při svém přizpůsobování se prostředí nespoléhají jen na „aktuální pozorování“, ale snaží se také události „předpovídat“.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Stromy v určité oblasti mívají velmi podobné rozměry letokruhů. Je to...
Co se dá vyčíst z kusu dřeva. Zvlášť, když je z doby kamenné

Ve Velimi u Kolína archeologové celé roky zachraňují zbytky zhruba sedm tisíc let staré vesnice z doby, kdy se u nás rozšiřovalo zemědělství. Vědci přišli s...  celý článek

Sonda Curiosity na Marsu odebrala vzorek horniny.
Pět let na dně jezera. Největší robot na Marsu slaví výročí

Přesně před pěti lety zahájilo svou cestu největší a nejlépe vybavené vozidlo pro výzkum Marsu, energií atomových rozpadů poháněné Curiosity. Během své kariéry...  celý článek

Rekonstrukce podoby nově popsaného troodontida druhu Albertavenator curriei....
Velkým dinosaurům konkuroval i menší chytrý opeřený zabiják

V kanadské provincii Alberta objevili, či spíše identifikovali, nového opeřeného dinosaura z čeledi troodontida.   celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.