Digitalizace
Aby mohl být zvuk uložen do počítače či na digitální médium, musí se převést z analogové do číslicové formy. Tento proces se nazývá vzorkování (samplování). Při vzorkování se měří hodnota analogového signálu a v pravidelných intervalech se zapisuje.
Kvalita uloženého digitálního obrazu zvuku závisí na frekvenci vzorkování a množství informací uložených pro jeden vzorek (sample). Pro stereo signál je samozřejmě třeba odděleně zaznamenávat dva zvukové kanály. Snížením těchto parametrů mohou být výsledné soubory zmenšeny za cenu zhoršené kvality zvuku. Snížení frekvence eliminuje vyšší tóny a zmenšení velikosti vzorku vede k rušivému šumu v nahrávce.
Pro dokonalé zachycení signálu určité frekvence je potřeba dvojnásobná vzorkovací frekvence. Obvyklé kmitočty používané pro kvalitní vzorkování (44.1 kHz a 48 kHz) více než pokrývají zvukové spektrum, které je pro člověka slyšitelné maximálně do 20 kHz. Velikost vzorku je obvykle 8 nebo 16 bitů. Pro digitalizaci zvuku v počítači používáme hodnoty odpovídající zvukové kvalitě CD - kmitočet 44.1 kHz , vzorek 16 bitů.
MP3 si můžete vytvořit z řady analogových i digitálních médií a zdrojů zvukového signálu - LP desek, CD, kazet, rozhlasu, mikrofonu. Zvuk se do počítače převádí pomocí zvukové karty, do jejíhož vstupu (Line In, Mic In) zdroj připojíme. Na kvalitě analogově-digitálního převodníku (zvukové karty) závisí kvalita výsledného digitalizovaného zvuku. Nižšího šumu zpravidla dosáhneme s dražším hardwarem.
V mixéru zvukové karty určíme zdroj, z něhož budeme nahrávat, a nastavíme optimální úroveň vstupního signálu.
Zvukový soubor ze zvukového signálu vytvoříme pomocí jednoduchého programu "Záznam zvuku" (Sound Recorder), který je součástí systému MS Windows. V programu nastavíme výše zmíněné hodnoty odpovídající kvalitě CD a můžeme spustit nahrávání. Výsledné soubory jsou ve formátu WAV. Program má velmi omezené možnosti, a proto doporučujeme poohlédnout se po jiných programech.
Zvuk můžete zaznamenávat softwarem dodávaným s vaší zvukovou kartou nebo pomocí programů na editaci zvukových souborů (Sound Forge, Cool Edit 2000). Postup při nahrávání je stejný jako u zmíněného programu Záznam zvuku. Výhoda použití těchto editorů spočívá v tom, že v nich navíc lze s digitalizovaným zvukem dále pracovat. Zvukové soubory můžeme podle potřeby upravit, opravit či přidat různé efekty. Možnost nahrávat ze vstupů zvukové karty dnes poskytují i víceúčelové programy MusicMatch Jukebox nebo Audiograbber.
Nahrávání z gramofonových desek ulehčují programy, které podle pauz mezi skladbami automaticky rozdělí uložený WAV soubor na soubory s jednotlivými skladbami. Takovým programem je např. WaveCutter či LP Ripper.
Zdroj digitálního signálu
Pokud bychom chtěli k počítači připojit digitální zařízení (např. Minidisk), musíme mít zvukovou kartu vybavenu digitálním vstupem. Jinak je nutno vzdát se výhod číslicového přenosu a použít analogový vstup. Jediným běžně dostupným digitálním zdrojem pro počítače je zvukové CD, které je možné načíst jednotkou CD-ROM. O tomto postupu, tzv. grabování, se zmíníme v dalším článku.
