Rozpoznat cizí jazyky naučili svůj počítač studenti Pavel Matějka, Lukáš Burget, Petr Schwarz a jejich učitel Jan Černocký z Vysokého učení technického v Brně. Téměř třicetiletí studenti a jejich pětatřicetiletý učitel měli tři měsíce na to, aby počítač naučili jazyky poznat, i když se automatickým rozlišováním řečí zabývají už léta.
Vytvořený software jazyky rozliší podle toho, kolik je v nich souhlásek a samohlásek a jak rychle se střídají. Studenti do něj vlastně vložili informace o sedmi jazycích, jak bylo podmínkou soutěže, a když počítač tyto jazyky „slyšel“, hned přišel na to, jakou řečí se mluví.
„Před soutěží jsme dostali čtyři tisíce nahraných půlminutových hovorů v různých jazycích. A další desetia třísekundové,“ říká Matějka. A tak vědci trávili tři měsíce patnáct hodin denně na fakultě, 14 dní před uzávěrkou už z laboratoře neodcházeli ani na noc. „Spali jsme v křeslech, abychom mohli kontrolovat, jak počítače pracují,“ vzpomíná Matějka.
Soutěž měla i zvláštní úkoly. Kromě toho, že měl systém určit, zda zrovna „slyší“ útržky španělštiny nebo třeba hindštiny, musel si poradit i s dialektem. „Rozeznávali jsme americkou a indickou angličtinu a dva dialekty čínštiny,“ říká Petr Schwarz. A úspěšně. Ze tří kategorií se brněnský tým umístil ve dvou jako první, v kategorii třicetivteřinových segmentů jako druhý. Konkurenci mu tvořilo dvanáct špičkových laboratoří z celého světa.
Rozpoznávač jazyků může pomoci například při tísňovém volání -člověk v nouzi je po pár vteřinách přesměrován na operátora, který se s ním dokáže domluvit. Největší využití má systém při ochraně bezpečnosti zemí. Zájem o um mladých vědců už projevilo české ministerstvo obrany, které si od nich software objednalo. „Kde a na co přesně slouží, nevíme. A ani nechceme vědět, abychom nepotřebovali ochranku,“ říká šéf týmu Jan Černocký. Použití při obraně země armáda tají.
Do Washingtonu se vědci chystají i v příštím ročníku soutěže. Tentokrát se systémem, který dokáže identifikovat i to, kdo konkrétně na něj mluví.
 |
