Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Tento start se opravdu povedl. Sojuz vykreslil „medúzu“

  11:00aktualizováno  11:00
Povedený záběr se podařilo ulovit fotografovi při startu rakety Sojuz z kosmodromu Bajkonur. Stroj ve výšce několika desítek kilometrů vykreslil na nebi tvar, který se podobá mořským tvorům z kmene žahavců.

Záběr ze startu rakety Sojuz 8. července 2014. Na palubě byl satelit Meoter-2M. | foto: Rosskosmos/RussianSpaceWeb.com

Dopravní rakety na oběžnou dráhu stoupají každý týden a vždy to představuje zajímavou příležitost pro fotografy. Ale málokdy se podaří pořídit tak dobrý snímek jako Anatoliji Zakovi při startu rakety Sojuz 8. července. Zak je dlouhodobý specialista na kosmonautiku a šéf RussianSpaceWeb.com, což je server s obvykle velmi zajímavými informacemi o ruském kosmickém programu.

Ve výšce několika desítek kilometrů vytvořil dým z motorů rakety na obloze obraz, který připomíná „obří medúzu“ (alespoň podle NewScientist a nás lepší přirovnání nenapadá.) Bohužel u snímků není uvedeno, jak dlouho po startu přesně vznikly. Ale podle tvaru obrazce u rakety, který tvoří při podrobnějším pohledu jakýsi kříž, je nepochybně pořízený během prvních dvou minut letu. V tuto dobu fungují čtyři urychlovací motory prvního stupně Sojuzu, které právě vytvářejí „kříž“ v obrazci.

Do vesmíru ve velkém stylu

Raketa během letu na motory prvního stupně dostoupá zhruba do 50 kilometrů nad zem. A už během této fáze letu se tedy pohybuje v oblasti, kde už „není počasí“ (pohyb atmosféry je nevýrazný). Tento a jiné podobné obrazce tak vydrží na obloze poměrně dlouhou dobu v relativně neporušeném tvaru. Navíc je atmosféra v těchto výškách velmi řídká a spaliny expandují do velkého objemu, takže jsou dobře vidět i z několik desítek kilometrů vzdáleného povrchu Země.

Při startu se do vesmíru podívala v první řadě 2,7 tuny vážící družice Meteor-M2 (a samozřejmě několik menších satelitů jako přidružený náklad). Satelit je určen především ke sledování zemské atmosféry, třeba stavu ozónové vrstvy. Ale bude zaznamenávat také rozsah ledu v severních mořích pro usnadnění mořeplavby v těchto oblastech a měřit intenzity záření na oběžné dráze. Vzhledem ke svému určení byl uveden na tzv. polární dráhu (tj. přelétá přes oba póly kolmo na rovník).

Start rakety se satelitem Meteor-M2 proběhl 8. července téměř přesně v deset hodin večer našeho času (parametry zde) a na rozdíl od většiny startů ruských raket nebyl přímo přenášen. Podle Anatolije Zaka to bylo v důsledku prvního pokusného startu rakety Angara 27. června tohoto roku. Ten byl zrušen jen pár minut před koncem odpočtu, což se zřejmě považovalo za natolik trapné, že byly zrušeny i přímé přenosy několika dalších startů.

Týkalo se to nejen startu satelitu Meteor-2M, ale také druhého, tentokrát podařeného zkušebního startu rakety Angara, která má představovat hlavního tahouna ruského kosmického průmyslu v dalších letech a do které Rusové i přes problémový vývoj vkládají velké naděje (více v článku Karla Pacnera). Video ze startu bylo uvolněno zpětně, a tak se na tuto dlouho odkládanou, ale důležitou událost v ruské kosmonautice můžete podívat alespoň teď:

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Tuto nylonovou taštičku použil první muž na Měsíci Neil Armstrong k uložení...
Taštička s měsíčním prachem a pohnutou historií se prodala za miliony

Necelých dvě stě položek spojeným s lidským dobýváním vesmíru se dražilo ve čtvrtek večer v newyorské pobočce aukční sítě Sotheby’s. Podle očekávání padla...  celý článek

Aukční síň Sotheby's připravila na čtvrtek 20. července velkou dražbu 173...
Aukční síň draží vesmírné artefakty, třeba taštičku na prach za miliony

Aukční síň Sotheby's připravila na čtvrtek 20. července velkou dražbu 173 položek, které souvisí s lidským dobýváním vesmíru. Právě 20. července slavíme 48....  celý článek

Start iránské rakety, která měla na palubě opici. (2013)
Írán úspěšně otestoval raketu, kterou chce vynést do vesmíru satelit

Írán dnes úspěšně otestoval nosnou raketu Simorgh (označovaná také jako Safir 2), s jejíž pomocí může do vesmíru vyslat satelit. S odvoláním na íránskou státní...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.