Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Ke stanici ISS vyrazila nová vesmírná loď. Ale nepozná se to

aktualizováno 
Výměna posádky na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) obvykle nevzbuzuje téměř žádný zájem. Nejnovější posádka se ovšem dočkala o něco větší pozornost, než bývá obvyklé. Přepravovala se totiž v nejnovější modernizaci lodi Sojuz MS-01.

Ve čtvrtek ve 3:36 středoevropského letního času zamířila k Mezinárodní kosmické stanici ISS nová trojice. Anatolij Alexejevič Ivanišin je sedmačtyřicetiletý velitel letu, původně vojenský stíhací pilot a dnes již zkušený kosmonaut, pro kterého šlo už o druhý start do kosmu. Další dva kosmonauti jsou nováčci: zástupce Japonské kosmické agentury, původně dopravní pilot Boeingu 767, jedenačtyřicetiletý Takuja Óniši a sedmatřicetiletá sympatická blondýnka, mikrobioložka Kathleen Hallisey Rubinsová z americké NASA (záložní posádku tvořili Oleg Novickij z Roskosmosu, Peggy Witsonová z NASA a Thomas Pesquet z ESA).

Posádka, která si modernizovaný Sojuz vyzkoušla jako první: zleva Anatolij Alexejevič Ivanišin, velitel letu, mikrobioložka Kathleen „Kate“ Hallisey Rubinsová z americké NASA a Japonec Takuja Óniši.

Posádka, která si modernizovaný Sojuz vyzkoušla jako první: zleva Anatolij Alexejevič Ivanišin, velitel letu, mikrobioložka Kathleen „Kate“ Hallisey Rubinsová z americké NASA a Japonec Takuja Óniši.

Za normálních okolností by šlo o rutinní doplnění posádky ISS do její plné sestavy a o standardní půlroční misi. Nynější novou trojici ale čeká „pouze“ 129 dnů pobytu na oběžné dráze. Zkrácení pobytu zavinily opakované odklady původního data startu a posléze požadavek dodržet dlouhodobě určený harmonogram střídání posádek.

Delší, zato horší cesta

Jednou ze zásadních modernizací byla instalace nového systému přiblížení a spojení Kurs NA, od kterého si Rusové slibují nezávislost na původním výrobci z Kyjeva. A protože při dvou zkouškách na bezpilotním náklaďáku Progress se vyskytly nikoli zanedbatelné svízele a dokonce i datum startu Sojuzu MS-01 muselo být znovu odloženo kvůli instalaci nového softwaru, nelze se divit jisté dávce nervozity, která v sobotu ráno panovala v řídicím středisku v Koroljovu u Moskvy.

Schéma přiblížení, setkání a spojení lodi Sojuz MS-01 s Mezinárodní kosmickou stanicí ISS na grafu z ruského Střediska řízení letu v Koroljovu u Moskvy

Schéma přiblížení, setkání a spojení lodi Sojuz MS-01 s Mezinárodní kosmickou stanicí ISS na grafu z ruského Střediska řízení letu v Koroljovu u Moskvy

Trojice Ivanišin, Ónišin a Rubinsová neletěla na setkání a ke spojení se stanicí ISS ve zkráceném režimu šesti hodin, ale počítalo se s dříve standardním a méně pohodlným dvoudenním samostatným letem. Toto dvoudenní schéma si vyžádaly nutné letové zkoušky modernizované lodi Sojuz MS-01. Setkání se stanicí ISS bylo proto naplánováno až na sobotu 9. července. Na programu byly dva orbitální motorové manévry během 3. oběhu Země a třetí manévr na 17. oběhu. Závěrečné manévry přiblížení a zakotvení u stanice byly v plánu v sobotu na 5:49:50 SELČ, k zachycení Sojuzu MS-01 u stanice ISS došlo v 6:06 SELČ v oblasti nad jižním Tichomořím.

V 6:00 byl Sojuz už pouhých 55 metrů od přistávacího můstku. Televizní přenos střídal záběry displeje na kontrolním a řídícím panelu v kabině Sojuzu, z něhož se daly vyčíst potřebné informace, se záběry pořizovanými posádkou ze stanice ISS. Než se stanice dostala do zemského stínu, byly to záběry opravdu zdařilé. V 6:03 byla loď od přistávacího můstku modulu MIM1 Rassvet ruského segmentu stanice již pouhých 20 m a v 6:06 bylo slyšet hlas velitele lodi Ivanišina, který informoval, že došlo k zachycení mechanismů lodi k přistávacímu můstku. Začala fáze přitažení příruby Sojuzu k přírubě na přistávacím můstku a pevného spojení mechanickými zámky a propojení příslušných elektrospojů.

Sojuz MS-01 se v sobotu v 5:46 SELČ přibližuje ke stanici ISS. Záběr je pořízen z displeje, na níž se zobrazuje aktuální výhled z kosmické lodi a nezbytné technické údaje o činnosti systému Kurs a průběhu přibližování.

Sojuz MS-01 se v sobotu v 5:46 SELČ přibližuje ke stanici ISS. Záběr je pořízen z displeje, na níž se zobrazuje aktuální výhled z kosmické lodi a nezbytné technické údaje o činnosti systému Kurs a průběhu přibližování.

V těchto chvílích se také na obrazovkách objevily další údaje z rozšířeného displeje, informující o jednotlivých krocích, protože po zaklapnutí spojovacích zámků po celý následující oblet Země bylo nutné prověřit hermetičnost spojení před otevřením průlezu a před vstupem nové posádky na palubu ISS. Sojuz MS-01 se připojil k přistávacímu místu na modulu MIM1 Rassvet ruského segmentu stanice. A teprve až potom mohla jeho posádka využít mnohonásobně komfortnějšího prostředí stanice oproti značně těsným prostorům transportní kosmické lodi.

Odložený start

Původně měla první modernizovaná loď Sojuz MS odstartovat již před téměř čtyřmi měsíci s kosmonauty Ovčininem, Skripočkou a Williamsem, ale protáhly se zkoušky nových shodných palubních systémů při letech bezpilotních modernizovaných lodí Progress MS.

Logo prvního letu modernizovaného Sojuzu s posádkou

Logo prvního letu modernizovaného Sojuzu s posádkou

Především se při nich objevily značné technické svízele, které bylo nutné pečlivě vyřešit a činnost nové aparatury a systémů dopilovat ještě před zahájením letů s posádkou v lodi Sojuz MS. Nic se nesmělo uspěchat. Proto výše uvedená základní posádka ISS, rusko-americká trojice Ovčinin, Skripočka a Williams, která v sobotu měla za sebou již svůj 113. den na oběžné dráže, odstartovala ještě v lodi předchozí modifikace s označením Sojuz TMA-20M.

Na první pohled vypadá Sojuz MS téměř stejně jako předchozí modernizované verze. Ale pouze na první pohled. Zjevných je totiž například 28 nových trysek řídicích a manévrovacích motorků instalovaných nově v horní části příhradové konstrukce spojující návratovou kabinu a přístrojovou sekci. Představu si lze udělat z fotografie trysek tohoto manévrovacího motoru a především z aktuální kresby od Anatoly Zaka, která názorně ukazuje umístění a rozmístění motorků a je převzata z jeho výborně zpracovaných informačních stránek (v angličtině).

Nové manévrovací motorky Sojuzu MS

Nové manévrovací motorky Sojuzu MS

Viditelné jsou rovněž nové antény. Mírně odlišná je také mechanická část systému pro spojení s Mezinárodní kosmickou stanicí ISS. A nová a výkonnější jsou i vnější světla. Zlepšena byla speciální ochranná textilní izolační obšívka EVTI návratové kabiny a obytného modulu lodi. Získala nejen novou šedočernou barvu, ale především se zvýšila bezpečnost posádky při případném střetu s mikrometeoritem nebo s menším kosmickým odpadem.

Novinka: černá skříňka

Zajímavostí a naprostou novinkou na palubě Sojuzu MS-01 je instalace „kosmické černé skřínky“ SZI-M (Sistěma Zapominanija Informacii), k čemuž došlo poprvé v historii kosmických letů. Černá skřínka je podobně jako u dopravních letadel určena pro záznam hovorů posádky v kabině a základních důležitých dat během letu, technických údajů a fyziologických informací o stavu kosmonautů. Umístěna je v návratové kabině pod prostřední sedačkou velitele. Měla by odolat dopadu při rychlosti až 150 m/s a po dobu 30 minut teplotě do 700 oC. Je určena pro vícenásobné použití až pro 10 kosmických letů a pro nejméně 100 tisíc záznamových cyklů.

Na snímku od výrobce NPO IT z Koroljova u Moskvy je v popředí jedna ze dvou paměťových jednotkek a za ní centrální datový zapisovač UN-M (Ustrojstvo Nakopitělja) „kosmické černé skřínky“ neboli SZI-M (Sistěma Zapominanija Informacii) z lodi Sojuz MS.

Modernizovaný Sojuz má v zadní části přístrojového úseku celkem pět baterií oproti dosavadním čtyřem, takže příkon elektrické energie je nyní již dostačující, což by mělo vést i ke zvýšení bezpečnosti posádky. Zlepšeny byly také články panelů fotovoltaických baterií a byl navýšen jejich počet.

Elektronická „střeva“

Většina hlavních a zásadních změn se týká palubní elektroniky, takže posádka i řídicí středisko mají větší pružnost při řízení letu. Nejčastěji citovanou novinkou je velká modernizace komunikační aparatury systému sblížení a spojení kosmické lodi s orbitální stanicí. Tento systém nese označení KURS-NA a navazuje na předchozí systémy Kurs-A a Kurs v jeho několika verzích. Zásluhou zlepšené elektroniky má nynější verze nejen nižší hmotnost než její předchůdkyně, ale především pracuje s přesnějšími údaji, má kvalitnější hardware, nižší spotřebu energie a také potřebuje méně antén. Novinkou rozeznatelnou už na první pohled je anténa AO-753A.

Sojuz MS-01 na Bajkonuru

Sojuz MS-01 na Bajkonuru

Pro Rusko je tato změna navíc naprosto zásadní, protože nepoužívá ukrajinské součástky, jak tomu bylo u dřívějších úspěšných systémů Kurs, které se vyráběly v Kyjevě. A Rusové zdůraznili, že systém sestává výhradně z ruských součástek, nikoli zahraničních.

Přechod z analogového videopřenosu na digitální by měl přinést také kvalitnější televizní přenos z připojování lodě k ISS, kdy dřívější rozpad obrazu zejména v klíčových okamžicích vyvolával u pracovníků řídicích středisek v Houstonu i v Koroljovu u Moskvy nejen nervozitu, ale také značnou nevoli. Při premiéře skutečně vše fungovalo bez problémů.

Nový je rovněž komunikační systém, který využívá tři ruské geostacionární retranslační družice systému Luč-5 ve chvílích, kdy se kosmická loď pohybuje mimo dosah šesti pozemních sledovacích stanic rozmístěných na území Ruska. Výrazně kvalitnější proto bude rovněž komunikace kosmonautů z paluby lodi Sojuz MS s posádkou na Mezinárodní kosmické stanici ISS.

Využitím telekomunikačních družic mohla být posádka kosmické lodi v trvalém spojení s řídicím střediskem přibližně 83 procent času každý den samostatného letu a přibližování ke stanici ISS. Ke zlepšení kvality a dostupnosti spojení byly využity také americké telekomunikační družice TDRS (Tracking and Data Relay Satelite) a některé evropské družice.

Komunikace kosmické lodi Sojuz MS s pozemním sledovacími stanicemi na území Ruska

Komunikace kosmické lodi Sojuz MS s pozemním sledovacími stanicemi na území Ruska

Schéma spojení prostřednictvím komunikačních družic

Schéma spojení prostřednictvím komunikačních družic

Dokladem zlepšeného komunikačního systému je na vnějším plášti lodi v přední části přístrojového modulu viditelná nová čtyřhranná anténní soustava EKTS. A protože nový komunikační systém Sojuzu MS využívá také spojení s družicemi amerického systému GPS a ruského Glonass, měla posádka také přesnější informace o poloze na oběžné dráze. Ve spolupráci se systémem Kospas/Sarsat dojde také k rychlejšímu nalezení kabiny s posádkou po jejím návratu zpátky na Zemi.

Nedůvěra k novinkám

Kdy bude náhrada?

Sojuz MS je poslední modernizovanou verzí původní sovětské a nyní ruské kosmické lodi, která k pilotovanému letu odstartovala poprvé v roce 1967. Po roce 2020 by měl být nahrazen zcela novou kosmickou lodí, která nabídne nejen větší obytný komfort, ale také větší počet míst a měla by být vícenásobně použitelná. Její vývoj však již dnes nabral značné zpoždění. Při srovnání s daty plánovaných premiérových pilotovaných startů soukromých lodí Dragon V nebo Boeing CST 100 Starliner s posádkami jde přinejmenším o dva roky.

Přechod k družicové navigaci až u poslední modernizace Sojuzu je jistě překvapením pro každého, kdo dnes družicovou navigaci hojně využívá v běžném civilním životě. Svým způsobem na tom nese vinu jistý někdy až nezdravý tradicionalismus, zakořeněný příliš hluboce v ruských střediscích vývoje a výroby kosmických aparátů a raket. Jeho hlavním motivem nebyla snad úspora finančních prostředků či dokonce jejich nedostatek, jimiž je již dlouhodobě poznamenána ruská kosmonautika, ale přístup ve stylu „proč něco vylepšovat a měnit, když to spolehlivě funguje“.

Je to letitá příslovečná Achillova pata ruské kosmonautiky, kdy většina často nejen pozoruhodných, ale především technicky odvážných návrhů zůstala jen ve stádiu výkresů. Oficiálně se o tom nemluví, ale v centru vývoje a výroby kosmických lodí Energija v Koroljovu u Moskvy vám většina pracovníků mezi čtyřma očima potvrdí, co se jen spíše šeptá. Měli zcela jiné představy u nové kosmické lodi, která by měla být důstojným nástupcem dosluhujících Sojuzů, ale rozhodnutí „shora“, tedy z Roskosmosu, který objednává a platí, bylo jiné. Takže se staví klasická kosmická loď, třebaže s moderními ovládacími prvky i možností vícenásobné využitelnosti.

Informace: V zprávě jsme 12.7. opravili chybný text ve 2. a 4. odstavci.

Autor:






Hlavní zprávy

Jste ve městě nová a nikoho neznáte?
Jste ve městě nová a nikoho neznáte?

Na eMimino.cz najdete maminky, které jsou na tom podobně.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.