Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Solar Impuls – další pokus o létání na sluneční energii

aktualizováno 
Tvůrci ambiciózního projektu Solar Impuls si stanovili nelehký úkol – vývoj pilotovaného letounu poháněného solární energií a zároveň schopného nepřetržitého letu. První prototyp tohoto stroje, na kterém se již usilovně pracuje, by měl být hotov již koncem tohoto roku!

Slunce | foto: NASA

Přestože jsou letouny poháněné sluneční energií vyvíjeny a testovány již delší čas,  nestále dráždí představivost mnoha příznivců aeronautiky. Není divu, vývoj ekologického a přitom provozně nenáročného letadla je jistě snem nejednoho leteckého konstruktéra. Možná jsme ale jeho naplnění blíž, než by se mohlo na první pohled zdát.

Bertrand Piccard a jeho Solar Impuls

V případě využití sluneční energie pro pohon letadel vedly dosavadní snahy převážně k vývoji dálkově řízených strojů, švýcarský projekt si ale klade jiné cíle - sestrojení pilotovaného letounu, který by mohl létat po obloze téměř nepřetržitě, dnem i nocí, bez nutnosti mezipřistání a čerpání paliva. A samozřejmě, což zdaleka není zanedbatelné, bez škodlivého vlivu na životní prostředí.

Duchovním otcem projektu je Bertrand Piccard, švýcarský psychiatr, prezident humanitární nadace Křídla naděje, vyslanec dobré vůle OSN a především nadšenec pro létání v jakékoli podobě.

Solar Impuls

Bezesporu muž mnoha zájmů a aktivit. V neposlední řadě též známý dobrodruh, který v roce 1999 spolu s Britem Brianem Jonesem obletěl zeměkouli v balóně Breitling Orbiter.

Se svými smělými plány veřejnost seznámil poprvé v roce 2003, kdy založil společnost Solar Impuls. To už měl ovšem za sebou studijní pobyt v USA, během něhož navázal mnoho užitečných kontaktů s leteckými specialisty, se kterými prodiskutoval schůdnost celého plánu.

Nejdřív přes Atlantik, pak kolem světa

Práce na vývoji letounu na sluneční pohon rozdělil Piccard do několika etap. Jedna z nich skončila v půli letošního května, kdy Piccard a jeho kolega André Borschberg strávili, každý zvlášť, 25 hodin v kokpitu simulátoru stroje HB-SIA, prvního funkčního prototypu, který se právě buduje a jehož výroba by měla být hotova do konce roku. Během příštího roku bude probíhat série prvních testovacích letů.

Pokud vše poběží tak, jak má, pak by v roce 2010 měl být postaven zcela nový letoun, se kterým Piccard hodlá nejprve přeletět Atlantický oceán, a když bude úspěšný, i obletět kolem dokola zeměkouli. Nepřetržitý let by měl trvat tři až čtyři dny, během kterých by se Piccard se Borschbergem střídali v řízení. K obletu Země by mělo dojít někdy v roce 2011.

Solar Impuls

Široká podpora ze všech stran

V úspěch projektu věří řada významných firem a známých osobností, které jej také aktivně podporují. Mezi ně patří například bývalý americký astronaut Buzz Aldrin,  Erik R. Lindbergh , vnuk prvního vzdušného pokořitele Atlantiku Charlese Lindbergha, monacký princ Albert II  či světoznámý brazilský spisovatel Paolho Coelho.

Výčet spolupracujících firem by byl neúnosně dlouhý, za všechny tedy připomeňme jen hlavní sponzory - německou Deutsche Bank, výrobce hodinek Omega, nebo belgický chemický koncern Solvay, kteří dosud přislíbili 77 % z celkově potřebných 100 miliónů dolarů. (Posledního velkého sponzora, který by pokryl zvýbající část rozpočtu, Piccard ještě stále hledá.) Vědeckou a technologickou podporu zajišťuje Federální polytechnika z Lausane.

 Konkurenční projekty letounů na solární pohon

Helios
Dálkově řízený letoun NASA na solární pohon ve tvaru křídla osazeného mnoha vrtulemi. Prototyp dosáhl rekordní výšky 30 tisíc kilometrů. Při posledním letu v červnu 2003 došlo k nehodě, která měla za následek zničení letounu.

Pathfinder
Další vrtulové křídlo, na jehož vývoji se podílela NASA. Práce byly zahájeny již v roce 1980, původně šlo o tajný projekt americké vlády, později byl projekt na čas uložen k ledu, než o něj znovu projevila zájem americká armáda. V roce 1994 jako pomocný pohon byly přidány solární články. V roce 1998 vystoupal do výše asi 25 km.

Centurion
Vývojový následník PathFinderu. Další typ dálkově řízeného křídla, poháněného sluneční energií. Prý ideální pro dlouhotrvající lety (až několik měsíců) ve velké výšce.

Hy-Bird
Francouzský pilotovaný letoun poháněný sluneční energií a palivovými články. Záměrem jeho tvůrců je pro jeho pohon na 100 % využít ekologicky čistou energii.


HB-SIA

Schopnost nepřerušovaného letu bude mít letoun díky solárním článkům, které budou pokrývat vrchní plochy dlouhých křídel (rozpětí křídel jinak malého letadla bude stejné jako u Airbusu A340), a ultratenkým lithiovým bateriím (o tlouštce pouhých 150 mikronů), které se uplatní zejména během nočních letů, ve dne budou akumulovat solární energii.

Na konstrukci v současnosti HB-SIA pracuje asi 50 lidí za asistence stovky externích vědeckých poradců. Prototyp, který by se měl vznést k obloze v roce 2009, bude při rozpětí křídel okolo 61 metrů vážit jenom 1,5 tuny. Nízké hmotnosti bude dosaženo důsledným použitím karbonových vláken v celé konstrukci letadla.

Solar Impuls

Předpokládaný tah motorů by měl být asi 8 koňských sil, což by mělo pro navrženou průměrnou rychlost 45 km/h dostačovat. Celkové množství použité elektrická energie by tedy mělo činit 6 kW, tedy zhruba tolik, kolik měli k dispozici bratři Wrightové v roce 1903. Během letu bude muset stroj odolávat značným výkyvům teplot v rozmezí - 60 až 80 st. Celsia.

***

Jak se zdá, Švýcarsko je pro dopravní technologie budoucnosti zemí zaslíbenou. Svědčí o tom nejen Solar Impuls samotný, ale i další projekty, jakými jsou například Solartaxi neúnavného propagátora elektrosolární mobility Louise Palmera (který je toho času se svým vozítkem na cestě kolem světa) nebo Fusionman - bývalý vojenský pilot Yves Rossy létající na skládacím křídle s tryskovými motory ( více na xman.idnes.cz ).

Zdroje:  www.solarimpulse.com

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Družice VZLUSAT-1
Česko má po 21 letech funkční družici. Poslechněte si, jak pípá

Pro Slovensko to byla premiéra, pro Českou republiku reparát po 14 letech. Poslední plně funkční družici vypustila naše země na oběžnou dráhu v roce 1996. Byl...  celý článek

Špionážní satelit KH-4 programu Corona obsahoval dva návratové moduly, které na...
Počátky vesmírné špionáže: USA zachraňovali zajatci a váleční zločinci

(I. část) V srpnu 1960 se z kosmu na Zemi vrátilo první lidmi vyrobené těleso. Věděl o tom ovšem málokdo: šlo totiž o pouzdro s filmy z americké špionážní...  celý článek

Vizualizace satelitu Iridium NEXT
Už žádné ztracené letadlo. Omlazené satelity Iridia na to dohlédnou

Dosud jediný a plně funkční telekomunikační systém Iridium s celosvětovým pokrytím se dočká deseti nových satelitů. Už je nutně potřebuje. Některé družice už...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.