Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Lidstvo poprvé „zaparkovalo“ u trpasličí planety. A hned u té nejtajemnější

  0:11aktualizováno  0:11
Planetka Ceres zaujala astronomy už koncem února, kdy na ní sonda Dawn vyfotografovala dva velmi světlé body, jejichž původ dosud nebyl objasněn. Od pátku sonda krouží na oběžné dráze planety a vědci počítají s tím, že bude posílat další podrobná data o tomto pásu asteroidů.

Sonda DAWN | foto: NASA

Americká sonda Dawn v pátek úspěšně vstoupila na oběžnou dráhu kolem planetky Ceres v pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem. Na twitteru to oznámil americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Aparát během své cesty překonal zhruba pět miliard kilometrů a před Ceresem více než rok kroužil kolem planetky Vesta.

06.března 2015 v 15:42, příspěvek archivován: 08.března 2015 v 23:59

.@NASA_Dawn is in orbit at #Ceres—1st spacecraft arrival at a dwarf planet http://t.co/6p6tXxBZGs pic.twitter.com/hgOV9j4sVE

Dawn zakotvil na orbitě v brzkém odpoledni SEČ, americký úřad ale úspěšnost manévru potvrdil až po asi dvou hodinách poté, co vyhodnotil letová data odeslaná ze sondy na Zemi.

Dawn se na svou bezprecedentní misi, během které postupně provedl dvě přiblížení k vesmírným tělesům, vydal v roce 2007. Do kosmu sondu v hodnotě 466 milionů dolarů (11,3 miliardy korun) vynesla raketa Delta 2.

Úkolem aparátu je poskytnout vědcům na Zemi cenné informace o dvou největších objektech hlavního pásu asteroidů naší sluneční soustavy, a tím i o formování celé soustavy. První část programu sonda splnila, když od července 2011 do září 2012 kroužila kolem Vesty. Tu vědci označují jako protoplanetu, případně jako planetární embryo. Má se za to, že během formování naší sluneční soustavy vzniklo několik stovek protoplanet.

Planetka Ceres na snímku sondy Dawn, která zachytila i dva podivné světlé body na jejím povrchu.

Planetka Ceres na snímku sondy Dawn, která zachytila i dva podivné světlé body na jejím povrchu.

Po více než dvouletém letu od Vesty začíná nyní Dawn druhou fázi projektu. Samotný výzkum na oběžné dráze kolem trpasličí planety Ceresu, který má v průměru 950 kilometrů, by měl přístroj zahájit v dubnu.

Sonda počátkem února pořídila ze vzdálenosti 83 000 kilometrů snímky Ceresu s množstvím kráterů a také s několika zářivě bílými místy, které vědce zaskočily. Prozatím není jasné, co na planetce odráží více slunečního světla.

Dawn se dosavadními úspěchy zapsal do historie vesmírných letů. Jako vůbec první sonda vstoupil na oběžnou dráhu trpasličí planety a rovněž jako první během své cesty zakotvil na oběžných drahách dvou odlišných vesmírných těles, poznamenal space.com.

Dlouholetou misi v kosmu umožnil inovativní iontový pohon, jehož účinnost je podle portálu space.com asi desetkrát vyšší než u tradičních chemických motorů. Jeho nevýhodou je nízké zrychlení. Pro zajímavost, zrychlení z nuly na sto kilometrů v hodině trvá Dawnu čtyři dny.

Dawn nicméně není první meziplanetární sondou, která ke svému letu využívá paprsek iontů. NASA pohon na konci devadesátých let minulého století nasadila u aparátu Deep Space 1, který výhody nové technologie otestoval. Iontový motor použilo také Japonsko u své sondy Hajabusa.

Autor:


Témata: Asteroid, Planetka




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.