Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Sonda NASA dosáhla oběžné dráhy planety Jupiter. Čeká ji „sebevražda“

  10:45aktualizováno  10:45
Sonda Juno americké vesmírné agentury NASA dnes ráno našeho času vstoupila na oběžnou dráhu kolem Jupiteru, čímž úspěšně završila pětiletou cestu k největší planetě Sluneční soustavy. Z oběžné dráhy bude studovat především složení atmosféry. Po dvaceti měsících kontrolovaně vstoupí do atmosféry a zanikne.

Sonda Juno provedla krátce před průnikem na orbitu zpomalující manévr, během něhož přesně podle plánu a bez dálkového ovládání ze Země zažehla v 05:18 SELČ motory. Po půl hodině řídicí centrum NASA oznámilo, že v 05:53 SELČ dostalo údaje potvrzující úspěšnost manévru, který mohl při nezdaru celou misi zhatit. Podle některých vyjádření jde o „zatím nejtěžší misi, které se NASA účastnila“, ale vše dopadlo podle očekávání.

„Připravili jsme si nouzový text pro případy, že by se nám to nepovedlo,“ uvedl na tiskové konferenci Rick Nybakken, šéf projektu Juno z Laboratoře proudového pohonu (JPL) NASA, a ukázal papíry s textem. Pak tyto papíry roztrhal: „Teď víme, že je nebudeme potřebovat.“

„Teď teprve začíná ta zábava,“ doplnil jej Scott Bolton, šéf výzkumu Juno. „Teď začne věda!“

„NASA to zase dokázala,“ rozplýval se na tiskové konferenci Bolton. „Mým dětem je teď 12 a 13, takže na projektu Juno jsem pracoval prakticky celý jejich život.“ Sonda odstartovala ze Země v roce 2011, ale veřejnosti byla představena už v roce 2005.

Obtížný manévr dopadl úspěšně

Motory se při velmi obtížném úkonu musely spustit v přesně stanovenou chvíli ve správném směru a běžet přesně stanovenou dobu, aby sondu zpomalily. Juno v té chvíli podle NASA letěla rychleji než cokoli, co kdy člověk vyrobil, rychlostí přes 64,3 kilometru za sekundu.

Fotogalerie

Vedle správného navedení na eliptickou polární oběžnou dráhu, která zajistí únik před zhoubným radiačním pásem a přístrojům umožní zkoumat planetu i poměrně zblízka, bylo důležité obrátit sondu tak, aby panely s 18 698 solárními buňkami vyrábějícími nezbytnou energii směřovaly ke Slunci.

„Sonda pracovala perfektně, což je vždy příjemné, když řídíte dopravní prostředek s 1,7 miliardy mil (2,7 miliardy kilometrů) na tachometru,“ řekl Rick Nybakken. „Uvedení na dráhu kolem Jupiteru byl velký a nejnáročnější zbývající krok v plánu naší mise, ale čekají nás další kroky, které musíme udělat, než budeme moci dát vědeckému týmu to, co chtějí,“ dodal.

Co budou vědci zkoumat

Zásadním vědeckým cílem dvacetiměsíční mise, která Juno čeká, je získat informace o nitru planety, jež mohou mnohé napovědět o jejím formování. To by také přineslo informace o historii celé Sluneční soustavy i o vzniku jiných solárních systémů ve vesmíru. Devět vědeckých přístrojů, ukrytých před silnou radiací ve speciální komoře, bude zjišťovat existenci pevného jádra Jupiteru, mapovat jeho intenzivní magnetické pole, měřit množství vody a amoniaku v atmosféře a pozorovat polární záře.

V nadcházejících měsících budou vědci provádět finální testy systémů sondy, kalibrovat přístroje a shromažďovat vědecká data. „Oficiální vědecká fáze začne až v říjnu, ale vymysleli jsme způsob, jak získávat data už mnohem dříve,“ poznamenal k tomu Bolton.

Sonda Juno u planety Jupiter (ilustrace)

Sonda Juno u planety Jupiter (ilustrace)

NASA očekává, že Juno bude v pozici k pořízení prvních snímků planety zblízka 27. srpna. To by také měl být den, kdy budou přístroje zapnuty k testům.

Mise skončí po 20 měsících tím, že Juno při posledním obletu vstoupí do atmosféry Jupitera, kde zanikne. Podobně jako v roce 2003 sonda Galileo, jediný pozemský aparát, který obíhal kolem Jupiteru, a to po dobu osmi let.

Záznam z tiskové konference, shrnutí důležitých okamžiků mise (NASA):

Oprava: V článku byly chybně uvedeny řády u uražené vzdálenosti.

Autor:




Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!




Jupiter 810001Jupiter 810001

Porovnejte ceny, pročtěte recenze a objednejte přímo u nás.

www.Heureka.cz

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.