Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Slavná evropská sonda na kometě brzy zmrzne a už se nikdy neprobudí

aktualizováno 
Evropská robotická sonda Philae, která v roce 2014 přistála na kometě Čurjumov-Gerasimenko a od loňského léta se neozývá, již není s to obnovit spojení se Zemí. Ještě koncem prosince vědci věřili, že by sonda mohla spojení se Zemí do konce ledna opět navázat.

Modul Philae na kometě 67P v představách výtvarníka. | foto: ESA

Odborníci agentury ESA začátkem tohoto týdne uskutečnili pokus o její oživení, který byl neúspěšný a který byl podle nich poslední nadějí. Další snahy o spojení podle vědců v příštích dnech znemožní prudké snížení teploty v místě sondy, což ji zničí. Oficiální oznámení o ukončení činnosti Philae se očekává na konci ledna.

Jeden z posledních tweetů hovoří o dalších pokusech o navázání komunikace, než se okolo komety poletující sonda Rosetta vydá nad jižní část:

11.ledna 2016 v 14:01, příspěvek archivován: 15.ledna 2016 v 17:38

@isapinza There are communication opportunities twice a day until 21 Jan, after which @ESA_Rosetta will fly to the southern hemisphere (KR)

Sonda Philae po přistání v listopadu 2014 na kometě fungovala asi 60 hodin, pak jí došla energie a dostala se do stavu hibernace. Kdy se však kometa přiblížila ke Slunci, průzkumný robot znovu získal energii. První signál vyslal loni 13. června, pak 24. června a naposledy se ozval 9. července 2015.

Fotogalerie

Průzkumný modul Philae vypustila mateřská sonda Rosetta po desetileté pouti vesmírem. Mise Rosetta patří mezi nejambicióznější projekty Evropské vesmírné agentury. Cílem Philae bylo kometu zevrubně prozkoumat, včetně její vnitřní struktury. Vědci prostřednictvím mise chtějí poodhalit tajemství vzniku sluneční soustavy před 4,6 miliardy let.

Než se aparát po přistání na kometě odmlčel, zaznamenal stopy organických molekul obsahujících uhlík, který je základem života na Zemi. Jedním z úkolů sondy bylo zjistit oprávněnost hypotézy, že život na zemský povrch dorazil právě z komet. Loni v říjnu sonda Rosetta objevila na kometě Čurjumov-Gerasimenko molekuly kyslíku. Molekulární kyslík (O²) musí být podle vědců velmi starý - pocházet by mohl už z dob vzniku komety, a tedy i z dob vzniku sluneční soustavy před miliardami let.

Projekt Rosetta skončí podle plánu letos koncem září přistáním a dalším zkoumáním samotné mateřské sondy na povrchu vzdálené komety Čurjumov-Gerasimenko.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Falcon 9 Heavy se zažehnutým prvním stupněm v představě ilustrátora
Elon Musk varuje, že první let těžké rakety Falcon nemusí skončit dobře

Nová raketa pro těžké náklady od společnosti Space X by měla vzlétnout ke konci letošního roku, slíbil zakladatel společnosti Elon Musk na konferenci věnované...  celý článek

Aukční síň Sotheby's připravila na čtvrtek 20. července velkou dražbu 173...
Aukční síň draží vesmírné artefakty, třeba taštičku na prach za miliony

Aukční síň Sotheby's připravila na čtvrtek 20. července velkou dražbu 173 položek, které souvisí s lidským dobýváním vesmíru. Právě 20. července slavíme 48....  celý článek

První fotografie Velké rudé skvrny (Great Red Spot) na Jupiteru pořízená...
NASA získala první podrobný snímek největší bouře ve Sluneční soustavě

Přestože se zmenšuje, je stále 1,3krát větší než Země. Velká rudá skvrna na Jupiteru, největší planetě Sluneční soustavy, byla poprvé vyfotografována zblízka....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.