Modul Philae na kometě 67P v představách výtvarníka.

Modul Philae na kometě 67P v představách výtvarníka. | foto: ESA

Slavná evropská sonda na kometě brzy zmrzne a už se nikdy neprobudí

  • 47
Evropská robotická sonda Philae, která v roce 2014 přistála na kometě Čurjumov-Gerasimenko a od loňského léta se neozývá, již není s to obnovit spojení se Zemí. Ještě koncem prosince vědci věřili, že by sonda mohla spojení se Zemí do konce ledna opět navázat.

Odborníci agentury ESA začátkem tohoto týdne uskutečnili pokus o její oživení, který byl neúspěšný a který byl podle nich poslední nadějí. Další snahy o spojení podle vědců v příštích dnech znemožní prudké snížení teploty v místě sondy, což ji zničí. Oficiální oznámení o ukončení činnosti Philae se očekává na konci ledna.

Jeden z posledních tweetů hovoří o dalších pokusech o navázání komunikace, než se okolo komety poletující sonda Rosetta vydá nad jižní část:

11.ledna 2016 v 14:01, příspěvek archivován: 15.ledna 2016 v 17:38

@isapinza There are communication opportunities twice a day until 21 Jan, after which @ESA_Rosetta will fly to the southern hemisphere (KR)

Sonda Philae po přistání v listopadu 2014 na kometě fungovala asi 60 hodin, pak jí došla energie a dostala se do stavu hibernace. Kdy se však kometa přiblížila ke Slunci, průzkumný robot znovu získal energii. První signál vyslal loni 13. června, pak 24. června a naposledy se ozval 9. července 2015.

Průzkumný modul Philae vypustila mateřská sonda Rosetta po desetileté pouti vesmírem. Mise Rosetta patří mezi nejambicióznější projekty Evropské vesmírné agentury. Cílem Philae bylo kometu zevrubně prozkoumat, včetně její vnitřní struktury. Vědci prostřednictvím mise chtějí poodhalit tajemství vzniku sluneční soustavy před 4,6 miliardy let.

Než se aparát po přistání na kometě odmlčel, zaznamenal stopy organických molekul obsahujících uhlík, který je základem života na Zemi. Jedním z úkolů sondy bylo zjistit oprávněnost hypotézy, že život na zemský povrch dorazil právě z komet. Loni v říjnu sonda Rosetta objevila na kometě Čurjumov-Gerasimenko molekuly kyslíku. Molekulární kyslík (O²) musí být podle vědců velmi starý - pocházet by mohl už z dob vzniku komety, a tedy i z dob vzniku sluneční soustavy před miliardami let.

Projekt Rosetta skončí podle plánu letos koncem září přistáním a dalším zkoumáním samotné mateřské sondy na povrchu vzdálené komety Čurjumov-Gerasimenko.

15. listopadu 2014

,