Chytrý termostat NEST je typickým představitelem tzv. Internetu věcí

Chytrý termostat NEST je typickým představitelem tzv. Internetu věcí | foto: Nest labs

Firmy bojují o ovládnutí internetu věcí. Uživatel může prodělat

  • 181
Internet věcí, neboli miliardy zařízení připojených na internet, by potřeboval jednotný standard pro komunikaci přístrojů. To by však proti sobě nesměli stát silní hráči, kteří si hrají na vlastním písečku.

V polovině loňského roku nastal velký rozkol ve stále dynamičtěji rozvíjející se oblasti IoT. Dvě aliance ukázaly své rozdílné přístupy, když Intel založil, spolu se Samsungem, Dellem, Broadcomem a dalšími, společenství s názvem Open Interconnect Consortium (OIC), a v podstatě tak všichni odmítli již fungující organizaci AllSeen Alliance. Ta zatím sdružuje firmy jako Cisco, LG, Microsoft, Qualcomm, Sharp a další.

Hraje se v podstatě o to, jakým způsobem budou jednotlivá zařízení komunikovat navzájem a se sítí. V ideálním případě by měla všechna vaše zařízení vzájemně spolupracovat a vyměňovat si data. Když se tak například vaším autem budete blížit k domovu, to dá včas informaci, aby se zapnulo v bytě topení nebo klimatizace, podle údajů, které získá s chytrého termostatu a dá třeba chytrému kávovaru úkol uvařit kávu. Pokud si však tato zařízení kvůli podpoře různých komunikačních standardů neporozumí, bude to problém.

Internet věcí (Internet of Things, IoT)

Poněkud zjednodušeně se tento trend dá označit jako dělání chytrých věcí z hloupých. U televizních přijímačů to mělo poměrně veliký úspěch, a tak se čím dál více firem snaží ukázat, že i další domácí zařízení mohou být doplněna o množství automatických funkcí a pospojována do jednoho funkčního celku. Ten je pak možné ovládat třeba přes internet.

Patří sem přitom nejen obligátní lednička, která vás upozorní na docházející jídlo a případně jej i objedná, ale i osobní lékařské přístroje (třeba skryté v hodinkách), které vám například průběžně měří puls apod.

Největšího nasazení se však IoT dočká v profesionální sféře jako třeba ve zdravotnictví, průmyslu včetně automobilového, energetice, obchodu a dalších.

Intel a spol. přitom vyčítá, že řešení druhé aliance nesplňuje požadavky, a tak jsou nuceni se vydat vlastní cestou. Svou roli ale může hrát i potřeba prosadit vlastní cestu a pokus o ovládnutí trhu.

„Podívali jsme se, jak jsou na tom nyní,“ řekl tehdy Doug Fisher, šéf softwarové divize Intelu. „Samozřejmě pokud by to splnilo naše potřeby, přidali bychom se. Ale jak to nyní chápeme, není to správný přístup. My budeme pokračovat vlastní cestou,“ vysvětluje založení skupiny Fisher. Qualcomm se však spolupráci nebrání a rád by slyšel připomínky Intelu. Qualcomm přitom standard v rámci open-source licenci připravuje už tři roky. Intel svou divizi IoT založil v listopadu 2013.

Letos v lednu intelovské konsorcium OIC představilo první náhled svého softwarového základu pro otevřený komunikační standard Internetu věcí s názvem IoTivity. Plná verze má být představena do poloviny roku a bude volně přístupná pod open-source licencí. Konsorcium si slibuje, že první výrobky s jeho technologií se objeví na trhu již příští rok.

Přestavení proběhlo jen týden poté, co AllSeen Alliance představila vlastní systém určený pro dálkové ovládání více zařízení na standardu AllJoyn.

Nejsou však jen tyto dvě aliance, které mají rozdílné přístupy.

Omezení uživatelů?

Tento rozkol přinese problémy především uživatelům, kteří tak budou při výběru chytrých ledniček, praček, termostatů či hrnečků částečně nuceni se rozhodnout pro některou z platforem.

V případě standardu pro IoT však asi nejdříve bude nutné spojit data z různých standardů v domácnosti třeba na úrovní centrálního řídícího systému. To přinese zvýšené náklady, a i proto bude pro uživatele jednodušší využívat produkty patřící do jedné skupiny. Nebude muset instalovat nic navíc a vše by pak mělo fungovat tzv. bezešvě, tedy rovnou, bez dodatečně přidávaných spojovacích článků.

A na to právě sázejí všichni hráči na tomto poli. Doufají, že budou tak silní, nebo nabídnou dostatečně zajímavé řešení, aby mohli definovat normy a standardy pro vzájemnou komunikaci připojených zařízení. Výrobci, kteří dnes denně chrlí nové zařízení, která bude potřeba navzájem propojit, se již nyní musejí rozhodovat, kterou organizaci podpoří, nebo zda se nevydají vlastní cestou.

Určitý pohyb k pomalému sjednocování je už však patrný. Na konci února tak vznikla dohoda mezi jednou z menších skupin a Open Interconnect Consortium. V ní se Industrial Internet Consortium (IIC) dohodlo na tom, že OIT zakomponuje požadavky do softwarového rámce vyvíjeného OIT.

OIC a IIC odhadují, že letos bude v provozu zhruba 4,9 miliardy připojených zařízení. Jejich počet se má do deseti let zvýšit desetinásobně.


Témata: internet věcí