Ve světle posledních dvou měsíců, dohody ACTA a návrhů zákonů SOPA a PIPA (více zde a zde) je rozhodnutí Evropského soudu vskutku překvapivé. Zatímco americké úřady nechaly na popud autorských svazů zavřít sdílecí síť Megaupload, spor belgického autorského svazu a sítě Netlog (přes kterou si lidé také sdíleli filmy a hudbu) dopadl ve prospěch provozovatele webové služby.
Podle Evropského soudu nemůže vnitrostátní soud provozovateli služby nařídit nasazení filtračního systému, který by identifikoval soubory obsahující autorská díla, a tedy samozřejmě i pirátské kopie autorsky chráněných děl.
Rozhodnutí souduSměrnice Evropského parlamentu a Rady: – 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu ("směrnice o elektronickém obchodu"); – 2001/29/ES ze dne 22. května 2001 o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti a – 2004/48/ES ze dne 29. dubna 2004 o dodržování práv duševního vlastnictví, vykládané ve vzájemném spojení a s ohledem na požadavky vyplývající z ochrany příslušných základních práv, musí být vykládány v tom smyslu, že brání tomu, aby byl vnitrostátním soudem ve vztahu k poskytovateli hostingových služeb vydán příkaz zavést systém filtrování: – informací ukládaných na jeho serverech uživateli jeho služeb; – který se vztahuje na všechny tyto uživatele bez rozdílu; – preventivně; – výlučně na vlastní náklady a – bez časového omezení, způsobilý identifikovat počítačové soubory obsahující hudební, filmová nebo audiovizuální díla, k nimž navrhovatel údajně vlastní práva duševního vlastnictví, za účelem blokování zpřístupňování uvedených děl veřejnosti, pokud je jím porušováno autorské právo. |
Ačkoli evropský právní systém není precedenční, rozhodnutí jistě potěšilo jak odpůrce mezinárodní obchodní dohody ACTA, tak provozovatele internetových služeb, kterých se možná kontrola obsahu týká. Mezi ně patří například videoserver YouTube nebo datové uložiště Ulož.to. Pokud nemusí obsah filtrovat, těžko je někdo může činit za uživateli sdílený obsah odpovědnými.
Rozhodnutí samozřejmě neovlivní §5 zákona 4. 480/2004 Sb., který provozovateli služby určuje povinnost na základě upozornění nelegální soubor ze serveru odstranit (více zde v PDF).
