Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Existuje jediná atomová ponorka bez výzbroje. Potápění pro opravdu bohaté

aktualizováno 
Luxusní soukromá plavidla pro dobrodružné miliardáře i superrychlé válečné stroje vzbuzující pochybnosti. Stavba ponorek v posledních letech zažívá pozoruhodný boom.

Výzkumná ponorka s atomovým pohonem NR-1 | foto: United States Navy

„Ještě před pár lety měli jachtu jen opravdoví boháči,“ tvrdí manažerka uznávané přehlídky zábavních plavidel Monaco Yacht Show Gaëlle Tallarideová. „Bylo jim přes padesát a chtěli si v poklidu užívat. Dnes si jachtu mohou dovolit třicátníci, kteří bohatnou na technologiích. Jachta je pro ně ale nudná. Stále častěji se setkávám s názorem, že se trh odklání od jachet k soukromým ponorkám.“

Není důvod zkušené manažerce nevěřit. Její tvrzení koneckonců dokazuje fakt, že přibývá konstrukcí nových ponorek určených pro soukromou klientelu. A poznatky z těchto projektů se téměř okamžitě odrážejí i v plánech vojenských námořnictev. Cesta od zábavních a vědeckých plavidel jako je Super Falcon nebo Triton k čínské ponorce údajně schopné dosahovat pod hladinou nadzvukové rychlosti je kratší než by se mohlo na první pohled zdát. Extrémní výkony jedněch inspirují snahu o jejich překonání u druhých.

Jediná atomová ponorka bez výzbroje

Nevojenské ponorky by dosahovaly lepších výsledků než jakých jsou schopné dnes, pokud by mohly používat atomový pohon. Tato technologie je ale pro soukromé stavitele stále ještě příliš náročná jak technologicky, tak finančně. Prozatím jedinou výjimkou je NR-1, neozbrojená ponorka loďstva Spojených států, která byla ve službě mezi lety 1969 a 2008 a v současné době čeká na sešrotování.

NR-1, přezdívaná Nerwin, vznikla z přímé iniciativy otce amerických atomových ponorek admirála Hymana G. Rickovera. Svoje výjimečné schopnosti jako je například schopnost dlouhého nasazení prokázala například při hledání trosek raketoplánu Challenger v moři u mysu Canaveral. Podílela se také na zkoumání vraku lodi Britannic, sesterské lodi nešťastného Titaniku, který se během 1. světové války potopil ve Středozemním moři patrně po nárazu na minu.

Ačkoliv „Nerwin“ ukázal jak významnou roli by atomové ponorky mohly sehrát v mírovém výzkumu, žádné námořnictvo o stavbě takové lodi zatím neuvažuje.

Ponorka od bondovského padoucha

Graham Hawkes se okolo ponorek, které ho fascinují a přitahují, pohybuje od mládí. Do všeobecnějšího povědomí se dostal roku 1980. Tehdy pro bondovku Jen pro tvé oči postavil ponorku, která pod mořem ohrožovala život agenta 007 a také ji sám pilotoval. Filmová zakázka Hawkese přiměla k úvahám o stavbě luxusního podmořského plavidla, které by podnikalo dlouhé výlety pod hladinou světového oceánu. Výsledkem bylo založení firmy DeepFlight, která se už osmnáct let konstrukcí luxusních ponorek zabývá.

Jeho podnikání se nedá upřít úspěch. Namísto bondovských padouchů se Hawkesovými ponorkami pod hladinou prohání třeba miliardáři Richard Branson nebo finančník z kategorie investičních žraloků Tom Perkins. Zatím se pokaždé vynořili, takže se dá mluvit o spokojených zákaznících.

Ponorka Super Falcon Mark II

Ponorka Super Falcon Mark II

Teď ale Hawkes sestrojil superluxusní stroj jménem Super Falcon Mark II. Jedná se o stroj konstruovaný tak, aby svému majiteli poskytoval nejen víc pohodlí, ale především víc zábavy než dosavadní miniponorky. Proto je ve srovnání s nimi výrazně rychlejší - s trochou nadsázky se dá říct, že Graham Hawkes postavil podmořský závoďák nebo, chcete-li, supersport, který se v žádném případě nemusí bát, že by ho zastavili policisté s radarem. Cena za tento dvoumístný stroj byla stanovena na necelé dva miliony dolarů.

Super Falcon je 5,2 metru dlouhý, s roztaženými horizontálními kormidly má šířku 2,7 metru. Maximální zátěž je stanovena na 230 kilogramů, ponořit se dokáže do hloubky až 120 metrů. Soustava vysokokapacitních baterií ponorce dává rychlost až šest uzlů (10 kilometrů za hodinu).

Ponorka DeepFlight Merlin

Ponorka DeepFlight Merlin

Super Falcon navazuje na fenomenální obchodní úspěch ponorky Merlin. Tu Graham Hawkes zkonstruoval jako splnění svého dětského snu vznášet se společně s kapitánem Nemem v jeho Nautilu nad dnem posetým vraky. 4,6 metru dlouhé plavidlo se vznáší v hloubce, která je bezpečná pro potápěče s dýchacím přístrojem a poskytuje nezvyklou možnost splývání v mořských proudech. Merlin se už stačil stát oblíbenou součástí miliardářských jacht. Ze své lodi Necker Belle ji provozuje třeba už zmíněný dobrodružný milionář Richard Branson.

Ve znamení trojzubce

Společnost Triton Submarines se vývojem a stavbou soukromých ponorek zabývá už téměř čtyři desetiletí. Charakteristicky zářivě natřené stroje této firmy se objevují prakticky v každém filmu, který má co do činění s mořskými hlubinami. Vědci na „tritony“ kvůli jejich provozním vlastnostem, obratnosti a vytrvalosti nedají dopustit. Díky ponorkám s trojzubcem ve znaku jsme se dočkali například potvrzení existence gigantických chobotnic a olihní. Byly to právě kamery ponorky Triton, které tyto podmořské obry zachytily v jejich přirozeném prostředí.

Triton vyrábí celkem jedenáct modelových řad soukromých ponorek od malých a obratných strojů určených pro čistě vědecké použití až po relativně rozměrná plavidla, jejichž cílem je zajistit svému majiteli co nejvyšší míru luxusu pod hladinou. Špičkou nabídky Tritonu je model 36000/3, který je určený pro extrémní podmořskou turistiku. Ponorka je čtyři metry dlouhá a její výtlak na hladině dosahuje devíti tun. Nejvyšší rychlost činí pouhé čtyři uzly, vzhledem k plánovanému použití ponorky je ale dostačující. Hlavním určením Tritonu 36000/3 totiž je dopravit tříčlennou posádku složenou z pilota a dvojice cestujících do největších hloubek. Operační hloubka činí jedenáct tisíc metrů. Kvalitám odpovídá i cena – začíná na čtyřech milionech dolarů.

Společnost ještě před šesti lety stavěla jedinou ponorku ročně. O rostoucím zájmu o soukromé ponorky schopné extrémních výkonů svědčí, že letos Triton ponorek postavil a prodal už šest a pro rok 2015 přijal prozatím čtyři další objednávky.

Čínská budoucnost

Na zprávy o extrémních výkonech soukromě vyvíjených ponorek zareagovalo také čínské válečné námořnictvo. To ohlásilo vývoj technologie, která by ponorkám umožnila dosahovat při plavbě pod hladinou rychlosti 3600 až 6100 uzlů, tedy více než deset tisíc kilometrů za hodinu.

Projekt by měl využívat principu superkavitace. Ta využívá kavitačních účinků k vytvoření bubliny plynů uvnitř kapaliny dostatečně velké, aby do sebe pojala celý objekt pohybující se v kapalině. To výrazně snižuje třecí odpor na povrchu objektu a umožňuje dosáhnout velmi vysoké rychlosti. Současné aplikace jsou omezeny na projektily, torpéda, lodní šrouby, ale v principu je možné tuto techniku rozšířit na celé plavidlo.

Ruské torpédo Škval využívá technologii superkavitace, která mu umožní dosahovat vysokých rychlostí.

Ruské torpédo Škval využívá technologii superkavitace, která mu umožní dosahovat vysokých rychlostí.

Potíž je v tom, že doposud jediná technologie založená na (super)kavitaci, ruské torpédo Škval, trpí množstvím problémů, mimo jiné mizivou řiditelností. Číňané ale údajně vědí jak se s potížemi vypořádat.

„Naše metoda je odlišná od všech ostatních přístupů, například vektorováním pohonu nebo tahu motoru,“ uvedl profesor Li Feng Chen z čínského Harbin institute of Technology Complex Flow and Heat Transfer. Superkavitace funguje jen při dosažení určité rychlosti, což je u velkých podhladinových plavidel vzhledem k velkým rozměrům (hydrodynamický odpor) problém. Čínské řešení spočívá ve vytvoření tenké kapalné membrány kolem plavidla a tím dosažení nižšího tření.

Ponorka díky membráně s nižším třením dokáže vyvinout rychlost až 42 uzlů a začít využívat superkavitaci. „Tím, že kombinujeme technologii tekuté membrány a superkavitace můžeme výrazně snížit startovní problémy a zajistit jednodušší ovládání,“ tvrdí čínský vědec. Současně ale dodává, že nadzvuková ponorka je hudbou daleké budoucnosti. Než se čínská nebo jakákoliv jiná ponorka s takovými výkony dostane do operačního nasazení, je potřeba vyřešit množství problémů. Jedním z nejzásadnějších je například kontrola vzduchové kapsy. Pokud při vysoké rychlosti dojde k poškození kapsy a trup se dostane do kontaktu s vodní masou, bude to znamenat pro plavidlo i posádku naprostou katastrofu.

Autor:


Témata: Ponorka




Hlavní zprávy

Baví vás vaření?
Baví vás vaření?

Inspirujte se recepty na eMimino.cz

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.