Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Sověti odmítají opustit starou internetovou doménu. Přibudou nové

aktualizováno 
Internetová doména Sovětského svazu .su je stále funkční. Odmítá zmizet v propadlišti dějin, jako to už dvakrát udělala československá .cs. S doménami navíc zamíchají plánované změny. Brzy se možná dočkáme domén jako .beach nebo .prague.

Doména stalin.su patří k relikviím Sovětského svazu na webu. | foto: Petr Knopp - iDNES.cz

"Tečka cz, com, org, net..." Tyto zkratky, které jsou obvykle součástí webové adresy nebo e-mailu, jsou důvěrně známé i internetově méně gramotným. Ti zkušenější vědí, že jde o takzvané domény prvního, nejvyššího řádu.

Ovšem o ztracených, chystaných a archaických doménách ví jen málokdo. Přitom jde o často zajímavé příběhy, demonstrující sílu i slabost mezinárodního charakteru sítě internet. Mezi obzvláště zajímavé patří historie domény .su určené pro Sovětský svaz.

Na věčné časy?

Dne 19. září 1990 přidělila IANA (Internet Assigned Numbers Authority) Sovětskému svazu koncovku .su, stejně jako přidělila koncovku všem dalším státům podle platného ISO standardu. Jenže 15 měsíců poté se Sovětský svaz rozpadl.

To není nic, s čím by postupy IANA nepočítaly - zastaralé domény prvního řádu se zkrátka zruší a jsou nahrazeny novými. Třeba Československo (.cs) problémy nedělalo, když po rozdělení na Česko (.cz) a Slovensko (.sk) muselo svou původní společnou koncovku odevzdat. Ale držitelé sovětských domén si vymohli, že původní koncovky budou moci pokračovat, jen nové už k registracím nebudou přijímány. Správcem domén .su je moskevský ROSNIIROS (Russian Institute for Development of Public Networks).

Doménová škatulata

Doména .su není jediná, která prošla změnami

Československo přišlo o doménu .cs ihned po rozdělení. Koncovka roku 2003 připadla Srbsku a Černé hoře, ale také tento státní útvar jí příliš dlouho nevydržel.

Zair po svém přejmenování na Demokratickou republiku Kongo přišel o .zr, jejich adresy nyní končí na .cd.

Východní Německo (DDR) získalo koncovku .dd, ale prakticky ji nevyužilo, ihned po sjednocení země přešlo na .de.

Poněkud kuriózní je případ tuvalské domény .tv, která s nástupem internetových videí získala na atraktivitě. Tuvalská vláda nakonec právo spravovat doménu prodala za 50 milionů dolarů a ve společnosti dotTV má nadále pětinový podíl.

Kdo by o takovou doménu stál? Část vlastníků jistě tvoří lidé, kteří s nostalgií vzpomínají na SSSR a chtějí si uchovat alespoň tento malý relikt původně obrovské velmoci. Další významnou částí jsou internetoví spekulanti, kteří nabízejí domény jako stalin.su nebo ussr.su v přepočtu za statisíce korun. A pak jsou zde lidé, kteří si koupili doménu údajně proto, aby měli snadno zapamatovatelný e-mail: třeba Vladimír Chramov s adresou chlubící se za zavináčem prominentním "microsoft.su".

Zmatek kolem domény .su neutichl. V roce 2001 se ROSNIIROS rozhodl, navzdory dohodě i standardům, povolit registraci nových domén s koncovkou .su. Přestože mnozí varovali, že jde o prodávání lístků na potápějící se loď, obchod nešel špatně. Dnes je těchto domén registrováno přibližně 85 tisíc, což je sice pouhé promile oproti nejrozšířenějším doménám .com, stále ale hodně na doménový prostor, který má být vlastně již prázdný.

V roce 2007 proběhla médii zpráva o lobbování ruských organizací za zachování domén .su. "Chceme tuto doménu zachránit," potvrdil agentuře Reuters Platonov. "Jednak jde o komunitu, za druhé je tu historie tohoto doménového jména. Je originální a nabízí možnosti, které jiné domény už nenabízejí." Narážejí tak na fakt, že v doménovém prostoru .su jsou volná leckterá jména, která jsou jinde již obsazena.

Organizace ICANN (pod kterou mezitím autorita IANA přešla) se prodloužení platnosti domény .su brání: jde o porušení standardů a přehlížení reality. "Chápeme, že .su komunita má problém shodnout se na tom, jak nejlépe završit přesun z .su domén." Ale aby doména .su pokračovala, musela by prý zkratka "su" nabýt status ISO 3166-1, buď jako standardní zkratka, nebo jako výjimečná, "rezervovaná" zkratka, jako je to třeba u Velké Británie (.uk namísto .gb).

 URL schéma

Adresa URL (Uniform Resource Locator) sděluje, kde je daný dokument k dispozici a jakou cestou se k němu dostat. Zde se jedná o domovskou stránku Technetu (http://technet.idnes.cz), dostupnou na serverech idnes.cz přes protokol HTTP. Doména prvního řádu je zde český doménový prostor ".cz". (zjednodušená struktura URL)

Chystají se velké změny

Hladinu doménových vod nyní čeří mnohem důkladnější změny než nějaká šestnáct let přesluhující doména. V roce 2008 začaly intenzivní debaty na téma masivního otevření domén prvního řádu novým možnostem: organizace, společnosti i sdružení by si mohly zakoupit vlastní doménu prvního řádu a tyto domény by mohly být nejen v angličtině, ale i v dalších jazycích. To by umožnilo například:

  • korporátní webové adresy typu coca.cola nebo .O2
  • jazykově specifické koncovky, třeba .česko nebo .handy
  • oborové domény jako .beach, .eco nebo .shoes
  • místní domény, třeba .prague nebo .madrid
  • dlouho diskutovanou "pornodoménu" .xxx
  • prakticky jakákoli organizace by se mohla stát správcem domén prvního řádu, pokud by jí požadovaná zkratka nebyla urážlivá nebo nepoškozovala něčí ochrannou známku (přímo nebo podobností)

Tato změna byla pochopitelně také jedním z hlavních témat 34. veřejného setkání ICANN. Viceprezident Paul Levins představil některé výzvy, kterým musí ICANN čelit, a otázky, které musí zodpovědět:

  • jak se vypořádat s dodržováním registrovaných značek?
  • jak zabránit masivnímu zneužívání?
  • jak celou změnu zvládnout po technické stránce?
  • koordinace se změnou internetového protokolu IPv4 na IPv6
  • je o takto velkou změnu vůbec zájem?

Peter Thrush (ICANN) se domnívá, že poptávka určitě bude. Podle něj jde nejspíše o největší změnu doménových jmen v historii a její dopady mohou být velmi pozitivní: "Pozitivní dopad to bude mít i na rozvojové země. Změna pomůže překlenout jeden typ digitální propasti."

Jaké domény existují dnes?

Stručný přehled současných domén prvního řádu:

  • národní domény s dvoupísmennou zkratkou (ccTLD = country-code TLD)
    • vycházejí obvykle z ISO 3166-1
    • výjimku tvoří například .yu, .uk nebo již zmíněná .su
  • generické domény nejvyšší úrovně (gTLD)
    • neomezené - registrovat je může kdokoli a za jakýmkoli účelem: .com, .info, .net, .org
    • vyhrazené - určené pro určitý účel, ale není vyžadované: .name
    • vymezené - pouze pro daný účel: .biz, .int, .pro
    • garantované - dodržení účelu kontroluje garant: .aero, .cat, .coop, .jobs, .museum, .travel, .mobi
    • exkluzivní pouze pro USA a to ještě omezeně: .edu, .gov, .mil
    • infrastrukturní a neveřejné: .arpa
    • pseudodomény: .root, .local, .bitnet, .csnet
    • rezervované, určené pro příklady: .example (i jazykové varianty), .invalid, .localhost, .test

Chaos, nebo pořádek?

Správci domén prvního řádu

IANA a ICANN

IANA byla instituce zřízená a placená US vládou v rámci rozvoje Internetu, později přešla pod ICANN. Historie se datuje až k počátkům Internetu1972, jméno IANA zaznívá poprvé roku 1990. ICANN vznikl roku 1998 na popud americké vlády (Clintona a později Bushe mladšího), jde o neziskovou společnost dohlížející na různé úkony týkající se Internetu a jeho správy, které dříve přímo nebo zprostředkovaně vykonávala vláda. ICANN má sídlo v Kalifornii.

ICANN = Internet Corporation for Assigned Names and Numbers

IANA = Internet Assigned Numbers Authority

Zatímco příchod nových domén může znamenat pořádný zmatek, podle jiných by mohl pomoci nastolit pořádek. Dnes si většinu volných domén prvního řádu může zaregistrovat kdokoli. Nemusíte být organizace, abyste si zaregistrovali doménu s koncovkou .org, nemusíte poskytovat informace, abyste měli koncovku .info, nemusíte bydlet v USA kvůli koncovce .us.

S příchodem nových domén by ovšem někteří správci mohli přístup ke svým koncovkám omezit pouze na držitele určitých vlastností či certifikátů. Pokusil se o to například správce domény .pro, která měla být určena pouze certifikovaným profesionálům - právníkům, doktorům a účetním. Uživatelé by tak měli už z e-mailu záruku, že jednají s profesionálem z oboru. Ale už tři roky po spuštění domény se objevily způsoby, jak tento požadavek obejít, a doménu .pro mohl získat kdokoli.

Zelená doména

Dalším pokusem využít doménu pro ujištění návštěvníků o spolehlivosti dané organizace je třeba plánovaná doména .eco, která by dávala na vědomí, že organizace se buď zabývá ochranou životního prostředí, nebo svým provozem životnímu prostředí neškodí.

Také Al Gore, držitel Nobelovy ceny za mír a známý ekologický aktivista, podporuje vznik .eco domény, považuje ji za "výbornou příležitost pro ekologické hnutí i pro internet jako celek".

CS nosí smůlu

České republice byla přidělena nová doména po rozdělení Československa. Původní .cs doména byla Československu přidělena na základě ISO dvoupísmenné zkratky. Poté, co Češi získali .cz a Slováci .sk, šla doména .cs do důchodu.

Odtud si ji v roce 2003 vypůjčilo Srbsko a Černá hora. Doména jim zůstala jen o chvíli déle, než pobyla s Čechoslováky. V roce 2006 se státy rozdělily a každý z nich získal nový ISO kód a tedy i novou doménu: .rs, respektive .me. Ale ani předtím koncovku .cs příliš nepreferovali - raději zůstali u jugoslávské .yu.

Změny v systému domén - názor

Na otázky ohledně změn v doménách nejvyšší úrovně (TLD) odpovídá Ondřej Filip, výkonný ředitel sdružení CZ.NIC.

Jaké dáváte šance navrhovanému plánu ICANN rozšíření TLD o
nové domény?

Rozhodnutí o rozšíření prostoru TLD bylo přijato představenstvem ICANN v loňském roce a v současnosti se neřeší otázka, zdali, ale kdy a jak. Rozhodně to již nebude v tomto roce, ale je pravděpodobné, že někdy v průběhu roku 2010 se nějaké nové TLD objeví.

Jaké to podle vás bude mít dopady?

Dopady je velice obtížné odhadnout. Bude hodně záležet na množství takovýchto TLD. Pokud jich bude málo, dostanou se na úroveň "novějších" TLD, jako například .info. Stejně tak mohou být úspěšné geografické TLD jako třeba .berlin a podobně, jejichž vznik podporuje vedení příslušných měst.

V případě, že dojde k masivnímu rozšíření TLD, hodnota domén bude určitým způsobem devalvována. Je možné, že zákazníci se naopak od nových domén odvrátí a budou více důvěřovat známým značkám jako jsou .com a národní domény. To by jistě vedlo ke krachům některých nových domén.

Očekáváte nějaké dopady na české zákazníky či český web obecně?

Čeští zákazníci poměrně hodně důvěřují doméně .cz. Její podíl na českém trhu je přes 80 %. Osobně si tedy myslím, že významný vliv by to pro jejich rozhodování o použití domény nemělo. Nečekám vznik nějaké domény specificky mířené na české zákazníky.

Určitou změnou bude, že čeští zákazníci nebudou moci napsat adresy všech webů ze své klávesnice. Tento proces rozšíření je především vstřícným krokem k uživatelům jiných písem než latinky. V těchto oblastech je potřeba nových TLD mnohem vyšší než v těch, které latinku běžně používají.

Je něco, co vás na tomto kroku ICANN překvapuje?

Rozhodně ne, tento krok je třeba vnímat v celé jeho historii. ICANN už před lety začal s rozšiřováním prostoru TLD. To se týkalo jednak genericky laděných domén jako .info či .biz nebo oborových domén jako třeba .museum, .travel nebo .aero. První vlaštovkou, která přinášela zprávu, že ICANN je nakloněn i geografickým doménám, byl vznik domény .cat pro Katalánsko. Tento průběh společně s postupem IDN dával jasně tušit, že k nějakému takovému kroku může dojít.

Další odkazy a zdroje:

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

VPN v ohrožení
Apple stáhl z Číny aplikace s VPN. Putin podepsal jejich zákaz v Rusku

Blokování přístupu na necenzurovaný internet je v některých zemích stále populárnější. Kvůli požadavkům čínských úřadů tak Apple stahuje VPN aplikace. V Rusku...  celý článek

Logo bitcoinu
Bitcoin se rozdělí na dvě měny. Může to snížit cenu původního bitcoinu

Vedle klasického bitcoinu vzniká nová virtuální měna bitcoin cash. Uživatelé si budou moci vybrat, kterou budou používat.   celý článek

Samizdat.cz
Tipy na zajímavé weby: Najděte si nápad na nový byznys

V jakém oboru se vyplatí začít podnikat a jak je to s konkurencí ve vybraných částech ČR, prozradí mapa malého podnikání na Samizdat.cz. Dodavatele čerstvých...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.