Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Dvě minuty po odpoutání výbuch. Co způsobilo zkázu SpaceShip Two

  0:08aktualizováno  0:08
Měl to být po devíti měsících další „běžný“ zkušební let. Žádné vážné anomálie se neočekávaly. Jenže dobývání vesmíru nikdy nebylo jednoduchou a bezpečnou záležitostí. Kosmická loď SpaceShip Two vybuchla po zažehnutí motoru.

Snímek Kennetha Browna zachycuje výbuch lodi SpaceShip Two 31.10.2014 | foto:  REUTER/Kenneth Brown Reuters

V pátek, přesně v pět hodin a dvacet minut odpoledne našeho času, odstartovalo letadlo WhiteKnightTwo s kosmickou lodí SpaceShip Two v podvěsu z kosmodromu Mojave Air and Space Port v Mohavské poušti. O padesát minut později dosáhla sestava výšky 50 000 stop (15 240 metrů) a SpaceShip Two se od letounu podle plánu odpojila. Do havárie zbývají přibližně dvě minuty.

Fotogalerie

Na palubách obou strojů jsou vždy dva testovací piloti. Zatímco posádka WhiteKnightTwo se bez problémů vrátí do přístavu, jeden ze dvou odvážných na palubě lodi havárii nepřežije. Je jím Michael Alsbury, 39 let.

Dole na zemi celou scénu pozoruje fotograf Kenneth Brown, který testování lodi dokumentuje. Přibližně dvě minuty po odpojení od nosného letounu a po zažehnutí motoru dochází k výbuchu. Fotky, které Brown pořídil, dokazují jeho očité svědectví. Někteří svědci totiž tvrdí, že žádný výbuch neviděli. Série Brownových snímků však jasně zachycuje záblesk a postupnou destrukci plavidla.

Svědkové krátce nato zahlédnou padající trosky, ale prý i kopule padáků. Oba piloti se pravděpodobně katapultovali, byli katapultováni, vyskočili nebo vypadli. Michael Alsbury je však po dopadu na zem mrtev. Podle dalších zpráv na padáku přistál pouze druhý pilot, Peter Siebold, který havárii přežil. Trosky jsou rozesety v okruhu dvou mil (3,22 km) od města Mojave, přibližně 150 kilometrů od Los Angeles.

Oficiální prohlášení Virgin Galactic k havárii.

(v angličtině)

Peter Siebold je podle úřadů zraněn středně těžce a léčí se v Antelope Valley Hospital. Je při vědomí, s lékaři komunikuje a už se i setkal se svou rodinou. Šéf společnosti Scaled Composites, která SpaceShip two pro Virgin Galactic vyvíjí, Kevin Mickey, doufá, že bude v pořádku.

Co se mohlo stát? Testovalo se nové palivo?

Naposledy zažehla SpaceShip Two raketové motory letos v lednu. Od té doby létala pouze jako kluzák (naposledy sedmého října) a na zemi mezitím probíhaly důkladné testy nového palivového systému. Páteční let jej měl prověřit „v praxi“.

Oficiální prohlášení Scaled Composites

Během oněch devíti měsíců před havárií se měnilo i složení palivové směsi. Nový typ má zajistit ještě efektivnější chod motoru. Směs na bázi pryže nahradil mix s plasty. Podle Mickeye se však v souvislosti s touto změnou „neočekávaly žádné anomálie.“ Každopádně v pátek bylo nové palivo použito za letu poprvé.

Objevily se informace, že za havárií může být oxid dusný (rajský plyn), který se v raketových motorech používá jako oxidační činidlo. Právě s ním má přitom společnost Scaled Composite neblahé zkušenosti. V roce 2007 zahynuli tři její pracovníci při výbuchu zásobníku s tímto plynem. Už tehdy se také objevily hlasy, že hybridní raketové motory, které bude využívat SpaceShip Two, by měly být založeny spíše na tradičních tekutých palivech.

Názor: Suborbitální turistika se jenom opozdí

Jako obvykle při všech katastrofách se vynořují pesimisté, kteří tvrdí, jak to ohrozí další postup. Objevilo se to i v pátek, po tom, co nad Mohavskou pouští v Kalifornii havarovala loď SpaceShip Two a jeden ze dvou pilotů zahynul. Tohle těleso vyvinula soukromá americká společnost Virgin Galactic pro dopravu pasažérů do výšin okolo 100 až 110 kilometrů nad Zemí, tedy k pomyslné hranici počátku vesmíru. V podstatě půjde o skok po balistické dráze, o suborbitální skok, který poprvé ozkoušel americký astronaut Alan Shepard v kosmické lodi Freedom 7 na jaře 1961.

Stroj je dlouhý 18 metrů, jeho křídla mají rozpětí něco přes osm metrů a v kabině dlouhé 3,6 metru jsou sedadla pro dva piloty a šest platících turistů. Lidé budou moci asi necelou hodinu pozorovat vesmír a kulatý obzor Země patnácti okénky. Přitom se budou po osm minut vznášet ve stavu beztíže.

Na skok na orbitu

Kromě Virgin Galactic, chystá vozit na skok do vesmíru například i společnost XCOR se svým raketoplánem Lynx. Ten dokáže podle plánů dopravit nahoru pouze jednoho turistu. Lístek by měl stát cca. 100 000 dolarů. Začátek letů je však zatím v nedohlednu.

XCOR chce do budoucna kromě turistů dopravovat do vesmíru i užitečný náklad. Stejně tak Boeing, Space Adventures nebo Blue Origin.

Raketoplán LYNX

Raketoplán Lynx společnosti XCOR

Zatímco dosud se létá na oběžnou dráhu buď pomocí rakety, anebo raketoplánu, SpaceShip Two vynáší do výšky 15 kilometrů dvojtrupové letadlo WhiteKnightTwo a teprve odtud vyráží kosmické letadlo pomocí vlastních hybridních motorů. V minulosti letělo třikrát bez závad, naposledy při již zmiňovaném testování v lednu.

Zájemci o tuto cestu, kterých je dnes přes 700, museli zaplatit zálohu 250 tisíc dolarů. Americký herec a producent Leonardo DiCaprio, který je jedním z nich, řekl, že letenka ho přijde na 876 tisíc dolarů, čili 700 tisíc eur. Zkoušky probíhají v Kalifornii, ale turisté budou startovat z nové základny ve státu Nové Mexiko. Virgin Galactic také není v boji o kosmické turisty sama (viz. box).

Jako při vývoji každého nového kosmického stroje (a nejen kosmického) i tady nastalo zpoždění. Majitel firmy Virgin Galactic Richard Branson se v prosinci 2009 těšil, že první turisty vypraví do stavu beztíže v roce 2011. Technické potíže to však nedovolily. Nový termín zněl: konec příštího roku (2015). Páteční havárie to určitě odsune na později. Zpoždění může být půl roku i déle. Příčiny musí firma i úřady důkladně vyšetřit.

Někteří kritici poukazují na to, že tyto lety se chystají provozovat soukromé firmy; jakoby výpravy organizované státními podniky byly bezpečnější. Není to pravda. Jak NASA, tak sovětská kosmonautika musely přežít několik těžkých havárií. Rovněž není pravdou, že soukromé společnosti budou méně spolehlivé: musí splňovat bezpečnostní kritéria stanovená úřady. A nesmíme zapomenout, že také rakety, kosmické lodi a raketoplány pro státní provozovatele stavěly soukromé firmy. Pravda, do tohoto podnikání se pustili soukromníci s nově založenými firmami, nikoli továrny s mnohaletými zkušenostmi. Avšak tihle podnikatelé si sehnali zkušené inženýry a odborníky odjinud, přitom je dokázali zaplatit lépe než jejich dřívější zaměstnavatelé.

Tato havárie suborbitální turistiku nezlikviduje, jenom ji zabrzdí. Ovšem kromě ní se rozvíjí turistika opravdu kosmická: na lodích Sojuz letělo k návštěvě Mezinárodní kosmické stanice ISS už osm lidí, další má startovat příští rok. Navíc Roskosmos stále uvažuje o výletech turistů k obletu Měsíce.

Když porovnáme suborbitální turistiku s dopravním letectvím, tak je někdy jako ve dvacátých letech 20. století, kdy první rozechvělí cestující nastupovali do malých strojů potažených plátnem.



Témata: Virgin Galactic




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.