Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


SpaceX odložil termín prvního startu své rakety po zářijovém výbuchu

aktualizováno 
Firma SpaceX se chystá na svůj první letošní let do vesmíru. V prvním plánovaném termínu to ovšem kvůli vnějším vlivům nevyšlo.

Raketa Falcon 9 připravená na rampě na Vanderbergově základně; | foto: SpaceX

V pondělí 9. ledna v 19:22 našeho času se z kalifornské Vangerbergovy základny v Kalifornii měla poprvé po více než třech měsících podívat za hranici kosmického prostoru raketa Falcon společnosti SpaceX. Kvůli nepříznivému počasí (dešti a oblačnosti) byl ovšem start odložen nejdříve na 14. ledna. A protože předpověď obecně není příliš příznivá, možná to bude ještě později.

Ať už start proběhne kterýkoliv den, bude to hlavně proto, že se ke spokojenosti SpaceX i dohledu nad kosmickými lety (v USA úřadu FAA) podařilo osvětlit příčinu nehody z 1. září loňského roku, kdy jiný Falcon vybuchl ještě na startovací rampě během předletové zkoušky pohonného systému. Jak ukazují údaje z čidel rakety i výsledky následných pokusů provedených SpaceX, k chybě došlo v nádržích, konkrétně na jedné z menších nádržích na helium.

Tyto nádrže jsou vlastně malé „plynové bomby“ ponořené ve velké nádrži na palivo pro rakety. Jejich účelem (či přesněji helia v nich) je udržet celou nádrž pod dostatečně velkým tlakem i ve chvíli, kdy samotné palivo začne mizet tryskami motoru z lodi. Helium z této vyrovnávací nádrže tedy zaplní volné místo ve velké nádrži a zajistí tak hladké fungování motorů i po vyčerpání velké části paliva.

Heliové nádrže (anglicky označované jako COPV) jsou kompozitní, a skládají se tedy z vlastní kovové nádoby, zjednodušeně řečeno omotané vrstvou pevných vláken, v případě Falconu uhlíkových. Znamená to úsporu hmotnosti, což je pro rakety samozřejmě extrémně důležité. Ale v daném případě jejich konstrukce z různých materiálů vedla k potížím.

Svrchní vrstva materiálu nádrže, tedy již zmíněná uhlíková vlákna, totiž byla pro kapalný kyslík v nádrži prostupná, a ten tedy postupně prosákl k hliníkové nádobě v jádru nádrže, kde se pak nahromadil, a to možná v kapalném, možná i v pevném skupenství (to druhé je prý horší případ, který jen zvyšuje pravděpodobnost potíží). Na zbytcích nádrží se po nehodě našly prohlubně od těchto kapes kyslíku. Když pak došlo během testu ke změně tlaku v nádrži, teplo vznikající při rychlém uniku kyslíku z kapes u nádrže o uhlíková vlákna zřejmě zapálilo kyslík v nádrži.

SpaceX přijal na nové starty několik opatření, která mají podobným problémům předejít a znamenají z větší části návrat k postupům při předchozích letech. Prodlužují sice předstartovní přípravu, ale evidentně jsou bezpečnější. Helium se tak například bude čerpat do nádrží teplejší, aby se omezilo riziko zmrznutí tekutého kyslíku. Výhledově se pak má změnit konstrukce heliových nádrží, aby se kyslíkové „kapsy“ vůbec nemohly tvořit.

Výbuch Falconu 1. září 2016:

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Špionážní satelit KH-4 programu Corona obsahoval dva návratové moduly, které na...
Počátky vesmírné špionáže: USA zachraňovali zajatci a váleční zločinci

(I. část) V srpnu 1960 se z kosmu na Zemi vrátilo první lidmi vyrobené těleso. Věděl o tom ovšem málokdo: šlo totiž o pouzdro s filmy z americké špionážní...  celý článek

Družice VZLUSAT-1
Česko má po 21 letech funkční družici. Poslechněte si, jak pípá

Pro Slovensko to byla premiéra, pro Českou republiku reparát po 14 letech. Poslední plně funkční družici vypustila naše země na oběžnou dráhu v roce 1996. Byl...  celý článek

Přímý přenos zvuků přírody z jižních Čech do vašich sluchátek. V reálném čase,...
V noci horor, přes den ptačí ráj. Co se děje v lese, když tam nejste

Téměř dvě stě druhů ptáků, hmyz, ježci, žáby, lesní zvěř. Na přímém přenosu SlowRadio pro vás nezištně pracují tisíce zvířátek. Ornitolog Zdeněk Vermouzek...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.