Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Vir spalniček zabil rakovinu. Ženu naočkovali dávkou pro miliony lidí

aktualizováno 
Geneticky upravený virus dokázal prakticky dokonale vybít rakovinu v těle americké pacientky. Žena v novém experimentu dostala tolik viru, kolik by stačilo na výrobu vakcíny pro 10 milionů lidí.

Vir spalniček pod mikroskopem | foto: Profimedia.cz

Známá americká klinika Mayo se chlubí, že její lékaři poprvé dokázali použít upravený virus ke zničení rakoviny v těle pacienta. Modifikovaný virus spalniček už byl odzkoušen dříve na laboratorních myších, tentokrát jde ovšem o první případ úspěšného použití na člověku. Studii publikovali v květnovém vydání odborného časopisu Mayo Clinic Proceedings.

Viroterapie

Onkologická viroterapie má své počátky už v 50. letech 20. století. Jde o boj s rakovinou pomocí viru, který zabíjí rakovinné buňky, ale nenapadá zdravou tkáň.

Je to poprvé, kdy byl virus použit přímo k vyvolání infekce zacílené přímo proti metastázované rakovině, v tomto případě šlo o mnohočetný myelom (typ rakoviny napadající typ bílých krvinek). Tato rakovina se snadno šíří po celém těle a pacienti obvykle trpí mnoha nádory. Spalničky tyto nádory napadají ještě ochotněji než zdravé tělesné buňky, zjistilo se už před několika desítkami let. V tomto případě byl modifikován tak, aby napadal výhradně tyto buňky.

Lékaři prováděli pokus na dvou pacientkách, které prakticky neměly žádnou jinou naději na vyléčení. Cílem bylo především určit, jaká dávka viru je bezpečná. Postupně tedy oběma ženám podávali zvětšující se dávky. Ta poslední byla tak veliká, že by se s ní dala připravit vakcína pro všechny obyvatele České republiky.

Jak spalničky zabily Evana a nechaly Stacy žít

Jednou ze dvou pacientek zapojených do studie doktora Russella byla 49letá Stacy Erholtzová z Minnesoty. Ani dvě transplantace kostní dřeně a nesčetné chemoterapie nezabránily tomu, aby se nádory rozšířily do celého těla. "Jeden z těchto nádorů vznikl na čele, poničil kost a tlačil na mozek. Její rodina nádoru přezdívala Evan," uvedl její lékař. Stacyina kostní dřeň byla rakovinou prorostlá.

Lékaři Stacy vpíchli upravenou vakcínu v dávce, která by stačila pro naočkování deseti milionů lidí (tedy přibližně celé ČR). Po pěti minutách od vpíchnutí do levé paže pociťovala pacientka úpornou bolest hlavy a lékaři jí podali tišící léky. Po dvou hodinách se přidala horečka (40,5 °C) a bušení srdce (175 úderů za minutu). Pacientce bylo špatně, zvracela, záchvaty horečky a nevolnosti se v následujících dnech několikrát vrátily. Dostala také trombózu a lékaři ji léčili bez použití kortikosteroidů a dalších látek, které by mohly ovlivnit výsledky.

Zmenšení nádoru na čele u 49leté pacientky

Zmenšení nádoru na čele u 49leté pacientky

"Po 36 hodinách po vpíchnutí viru mi pacientka řekla: Evan se začal zmenšovat," vzpomíná doktor Russell. Následná měření pacientčin dojem potvrdila. Rakovina byla v remisi. Během několika týdnů zmizel nádor na čele a ostatní nádory v těle také. Biopsie po sto dnech ukázala, že rakovina z těla Stacy prakticky zmizela, což byl úspěch, na který při zahájení této fáze zkoušek lékaři nejspíše nemohli ani pomýšlet.

Bohužel se podobný úspěch nedostavil u druhé pacientky, u které k ústupu nedošlo. I v jejím případě se alespoň prokázalo, že virus nenapadal zdravou tkáň, což je z hlediska dalšího možného vývoje přípravku důležitá informace.

I tak jde v oboru o poměrně neobvyklý výsledek. Když se zkoumá nasazení virů a rakoviny, obvykle se předpokládá, že by viry mohly posloužit především k "nastartování" imunitního systému. Ten proti rakovině v mnoha případech prakticky nebojuje. Viry mají sloužit například jako návnada, která imunitní systém dovede k boji proti rakovině. Takzvaný "imunomodulační účinek" je například hlavní účinkem tzv. Rigviru, který je schváleným prostředkem proti některým typům rakoviny v Lotyšsku.

Cesta je dlouhá

Ovšem otázka konečného schválení je předčasná. Slibných výzkumů v boji proti rakovině je v současné době celá řada. A řada z nich má v laboratořích nebo malých zkouškách velmi slibné výsledky, do praxe se jich dostane jen zlomek. Například modifikovaný virus spalniček podle autorů úspěšně prochází první fází klinických zkoušek. Z čistě statistického hlediska šance na dotažení vývoje - tedy schválení a vstupu na trh – dosahují jednotek procent.

Přinejlepším můžeme být tedy "opatrně optimističtí". Autory nyní čekají další podrobné, randomizované a dlouhodobé klinické studie. Nyní pracují na výrobě viru pro druhou fázi klinických experimentů, které by mohly začít v září. Plánují otestovat tuto metodu v kombinaci s radioterapií. Řešit také budou otázku, zda a jak bude terapie účinná u lidí, jejichž imunitní sytém díky očkování nebo prodělané infekci reaguje na spalničky silněji než dvě pacientky vybrané pro I. fázi. Reakce "poučeného" imunitního systému by mohla být tak silná, že by pro nemocného byla nebezpečná.

K léčbě lze použít i virus HIV

V roce 2011 využili vědci k útoku na rakovinné buňky nebezpečný virus HIV.

Ale i kdyby se zrovna upravené spalničky do praxe nedostaly, výzkum ukazuje, co vše by nás mohlo čekat v blízké budoucnosti. Jde o názorný příklad toho, jak biologové dnes dokážou ovlivnit programování živých organismů. Nejen že geneticky upravili virus spalniček tak, aby napadal přednostně rakovinotvorné buňky, podobné modifikace museli používat v dalších krocích. Například při vytvoření myší, které by vůbec mohly dostat spalničky, a na kterých by tedy postup mohli vyzkoušet před podáním lidem.

I přes obavy, které z technologií genetických manipulací ve společnosti panují, by jejich použití nemělo komplikovat případné schvalování a zavádění. Dnes jde o zcela běžně používané postupy, jejich plodů dnes často využíváme, aniž si toho jsme vědomi. Celou řadu léků a léčebných přípravků, například v přírodní kosmetice hojně používanou kyselinu hyaluronovou, dnes vyrábí geneticky modifikované bakterie.

Pokud nový lék neuspěje, nejspíše to bude kvůli nesplnění přísných požadavků na nové léčebné přípravky: především se musí ukázat jako účinnější než současné léčebné postupy a přitom mít méně výrazné vedlejší účinky. A k tomu ještě štěstí, aby se ho chopila některá farmaceutická firma, která by byla ochotna investovat do vývoje a především rozsáhlých studií a pak ho do dostat do sazebníků pojišťoven.

Částka potřebná na vývoj by se mohla pohybovat nejspíše ve stovkách milionů až miliardách korun (podle toho, kde se budou zkoušky konat, na kolik typů rakoviny by autoři chtěli postup nechat schválit atd.) 

Autoři výzkumu mají v tomto ohledu výhodu, že jsou spojeni s klinikou Mayo, která je dostatečně známá na to, aby velké farmakologické firmy jejich výzkumu nepřehlédly.

Oprava: V textu došlo v jednom případě k záměně názvu spalničky za neštovice. Za omyl, který má na svědomí zřejmě to, že i neštovice jsou nyní tak trochu tématem dne, se omlouváme.







Hlavní zprávy

Nejsem perfektní máma!
Nejsem perfektní máma!

Své dítě miluji, ale dávám mu opravdu to nejlepší?

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.