Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


SPECIÁLNÍ VESMÍRNÉ VYDÁNÍ: Vše kolem posledního raketoplánu Atlantis

Exkluzivně aktualizováno 
Kam se můžete zajet podívat na raketoplány, proč byly tak drahé, jaké stroje je nahradí a kdy se tak stane? Co budou dělat kosmonauti Atlantisu na své poslední misi a proč letí jen ve čtyřech? Na všechny tyto otázky získáte odpovědi v článkovém speciálu na Technet.cz.

Raketoplán Atlantis přichystaný na svůj poslední let. | foto: Profimedia.cz

Přímý přenos ze startu jste mohli sledovat zde. Přímý přenos z přistání najdete zde.

Posádka posledního raketoplánu je výjimečně čtyřčlenná. NASA totiž nemá k dispozici žádný záchranný raketoplán, který by posádku v případě nouze dopravil ze stanice ISS domů. Proto letí astronautů méně. I tak by jejich evakuace z ISS ruskými sojuzy trvala přibližně 10 měsíců. Co všechno budou muset kosmonauti během mise udělat a že to nebude jen tak, si můžete přečíst v tomto článku od Antonína Vítka.

Ke sledování posledního startu raketoplánu vás také osobně pozval astronaut Andrew Feustel, který vyvezl do kosmu našeho krtka.

Vše kolem posledního raketoplánu a budoucnosti kosmických letů

Víte, že spolehlivost raketoplánů - pokud se povede i poslední start - je 98,5 %? Žádný jiný vesmírný dopravní prostředek takové spolehlivosti nedosahuje. Raketoplány také jsou a ještě nějakou dobu budou unikátní i svou nosností. Zatímco například do sojuzů lze naložit včetně dvoučlenné posádky pouze několik desítek kilogramů užitečného nákladu, Atlantis pojme víc než deset tun. Raketoplány však měly samozřejmě i nevýhody. Především byly/jsou velmi drahé - více v tomto článku Antonína Vítka na Technet.cz.

Zatím není jisté, které dopravní prostředky je v budoucnosti nahradí nejlépe. Ve hře je Boeing se svým sedmimístným plavidlem Crew Space Transportation-100 nebo společnost SpaceX, která již úspěšně testuje své rakety Falcon a jako první vyslala do vesmíru i svou kosmickou loď Dragon. Stále bojuje i odepsaný projekt Orion - více v článku Karla Pacnera zde.

A jak vůbec dlouhá cesta vývoje raketoplánu vypadala a proč vlastně mnohonásobně použitelná plavidla vznikla? A co na to Buran? V článku Karla Pacnera se dozvíte i podrobnosti o neuskutečněných projektech, jakým byl například britský raketoplán HOTOL.

Reportáž přímo ze smutnícího kosmodromu připravil Pavel Kasík. Podrobnou historii jediného místa na světě, odkud lidstvo letělo na Měsíc a také místa, odkud odstartuje poslední raketoplán, najdete v tomto rozsáhlém článku.

Ředitel pražského Planetária Marcel Grün pro vás zase připravil přehled muzeí, kde si budete moci raketoplány po ukončení jejich programu prohlédnout.

Vše o posledním přistání posledního raketoplánu najdete v tomoto článku.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Pohled na planetu Zemi ze stanice ISS
Na ISS se možná vrátí turisté

Ruská firma chce obnovit lety bohatých zájemců do vesmíru i s návštěvou Mezinárodní vesmírné stanice.  celý článek

Družice VZLUSAT-1
Česko má po 21 letech funkční družici. Poslechněte si, jak pípá

Pro Slovensko to byla premiéra, pro Českou republiku reparát po 14 letech. Poslední plně funkční družici vypustila naše země na oběžnou dráhu v roce 1996. Byl...  celý článek

Aukční síň Sotheby's připravila na čtvrtek 20. července velkou dražbu 173...
Aukční síň draží vesmírné artefakty, třeba taštičku na prach za miliony

Aukční síň Sotheby's připravila na čtvrtek 20. července velkou dražbu 173 položek, které souvisí s lidským dobýváním vesmíru. Právě 20. července slavíme 48....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.