Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


SPECIÁLNÍ VESMÍRNÉ VYDÁNÍ: Vše kolem posledního raketoplánu Atlantis

Exkluzivně aktualizováno 
Kam se můžete zajet podívat na raketoplány, proč byly tak drahé, jaké stroje je nahradí a kdy se tak stane? Co budou dělat kosmonauti Atlantisu na své poslední misi a proč letí jen ve čtyřech? Na všechny tyto otázky získáte odpovědi v článkovém speciálu na Technet.cz.

Raketoplán Atlantis přichystaný na svůj poslední let. | foto: Profimedia.cz

Přímý přenos ze startu jste mohli sledovat zde. Přímý přenos z přistání najdete zde.

Posádka posledního raketoplánu je výjimečně čtyřčlenná. NASA totiž nemá k dispozici žádný záchranný raketoplán, který by posádku v případě nouze dopravil ze stanice ISS domů. Proto letí astronautů méně. I tak by jejich evakuace z ISS ruskými sojuzy trvala přibližně 10 měsíců. Co všechno budou muset kosmonauti během mise udělat a že to nebude jen tak, si můžete přečíst v tomto článku od Antonína Vítka.

Ke sledování posledního startu raketoplánu vás také osobně pozval astronaut Andrew Feustel, který vyvezl do kosmu našeho krtka.

Vše kolem posledního raketoplánu a budoucnosti kosmických letů

Víte, že spolehlivost raketoplánů - pokud se povede i poslední start - je 98,5 %? Žádný jiný vesmírný dopravní prostředek takové spolehlivosti nedosahuje. Raketoplány také jsou a ještě nějakou dobu budou unikátní i svou nosností. Zatímco například do sojuzů lze naložit včetně dvoučlenné posádky pouze několik desítek kilogramů užitečného nákladu, Atlantis pojme víc než deset tun. Raketoplány však měly samozřejmě i nevýhody. Především byly/jsou velmi drahé - více v tomto článku Antonína Vítka na Technet.cz.

Zatím není jisté, které dopravní prostředky je v budoucnosti nahradí nejlépe. Ve hře je Boeing se svým sedmimístným plavidlem Crew Space Transportation-100 nebo společnost SpaceX, která již úspěšně testuje své rakety Falcon a jako první vyslala do vesmíru i svou kosmickou loď Dragon. Stále bojuje i odepsaný projekt Orion - více v článku Karla Pacnera zde.

A jak vůbec dlouhá cesta vývoje raketoplánu vypadala a proč vlastně mnohonásobně použitelná plavidla vznikla? A co na to Buran? V článku Karla Pacnera se dozvíte i podrobnosti o neuskutečněných projektech, jakým byl například britský raketoplán HOTOL.

Reportáž přímo ze smutnícího kosmodromu připravil Pavel Kasík. Podrobnou historii jediného místa na světě, odkud lidstvo letělo na Měsíc a také místa, odkud odstartuje poslední raketoplán, najdete v tomto rozsáhlém článku.

Ředitel pražského Planetária Marcel Grün pro vás zase připravil přehled muzeí, kde si budete moci raketoplány po ukončení jejich programu prohlédnout.

Vše o posledním přistání posledního raketoplánu najdete v tomoto článku.

Autor:




Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.