Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Spiknutí: vlády míchají do vody chemii. Chtějí nás otupit a ovládnout?

aktualizováno 
Fluoridace pitné vody má za úkol snížit kazivost zubů. Konspirační zastánci spikleneckých teorií jsou ale přesvědčeni, že je to metoda kontroly obyvatelstva: otupí mozek, sníží samostatnost a oslabuje imunitu. Pokračujeme v objevování neuvěřitelného světa konspiračních teorií.

Fluoridovaná voda - jed, nebo preventivní léčba? Konspirátoři jsou si jistí, že jde o trik mocných, jak ovládnout obyvatelstvo. | foto: Profimedia.cz

Fluoridace vody patří k nejrozsáhlejším plošným zdravotnickým opatřením 20. století. Od padesátých let ji využívala většina vyspělých států světa, doporučuje ji i Světová zdravotnická organizace (WHO). Příznivci poukazují na dlouhodobé snížení počtu zubních kazů v populaci, která pije fluoridovanou vodu.

Konspirační teorie

Seriál Technet.cz

Jako konspirační teorie označujeme divoké hypotézy a alternativní výklady, které za běžnými či méně běžnými jevy vidí spiknutí světové vlády, iluminátů, zednářů nebo mimozemšťanů. Konspirační teorie se obvykle neobjevují v médiích, neboť veškerý tisk mají přece konspirátoři v rukou a novináře kontrolují jako roztomilé malé loutky.

Také do redakce Technet.cz dorazil pravidelný příděl pokynů v zapečetěné obálce s opálenými rohy. Navíc spolu s tučným honorářem, slíbeným za každého zastánce konspiračních teorií, kterého se nám podaří uchlácholit.

Naše zadání je tedy jasné. Dokud budou přitékat peníze od tajných organizací, představíme vám populární i bizarní, nesmyslné i pravdivé spiklenecké teorie, jejich argumenty, zastánce a odpůrce.

P.S. Děkujeme za reakce.

Jenže odpůrci fluoridace mají v arzenálu námitky zcela jiného kalibru. Za přidáváním fluoridu do pitné vody vidí snahu spikleneckých elit, týkající se otravy a manipulace obyvatelstva.

Poznámka: O prospěšnosti fluoridace pitné vody se vede seriózní debata mezi lékaři, chemiky, ekonomy a dalšími odborníky. Následující tvrzení se naopak vyznačují neodborností, hysterií a manipulací. Vzhledem k zaměření článku na konspirační teorie dáváme nejprve prostor těmto radikálním výkřikům.

Na českém území se fluoridace pitné vody neprovádí od roku 1988, v mnoha západních zemích probíhá od poloviny 20. století dodnes. Například v USA se fluoridovaná voda dostane k přibližně dvěma třetinám obyvatelstva.

Spiknutí, jed, manipulace

Podobně jako v případě vesmírných konspiračních teorií je to i v případě fluoridace vody spíš fenomén, ke kterému se mnoho konspiračních teorií vyjadřuje než konspirace samotná. Jinými slovy, různé konspirační teorie spatřují za "chabou báchorkou o snižování kazivosti zubů" celou řadu důvodů, na nichž mají zájem různé vlivné skupiny. Mezi nejpopulárnější konspirační hypotézy patří:

  • Fluoridace slouží jako experiment dopadů bojových látek na obyvatelstvo
  • Farmaceutické firmy chtějí snížit zdraví obyvatelstva, aby prodaly více léků
  • Vláda či korporace chtějí snížit samostatnost a rozhodnost občanů a učinit tak z nich poslušné, snadno ovladatelné stádo
  • Nesmíme zapomenout na mimozemšťany, nacisty a CIA, tyto tři skupiny se vyskytují ve všech konspiračních teoriích, bez ohledu na to, čeho se týkají
  • Ilumináti přidávají do vody fluoridy, aby snížili porodnost v populaci
  • Elita chce snížit IQ obyvatelstva, aby vznikla masa průměrných lidí závislých na konzumní společnosti a vládě

Mezi nádherně shrnující citáty patří ten od konspiračního teoretika Russella Blaylocka: "Dochází k vytvoření společnosti, která má stále méně inteligentních jedinců. Většina lidí je průměrná, zcela závislá na vládě, uvěří všemu, co se jim řekne, protože ani nemohou pořádně myslet (dáno do souvislosti právě s fluoridací - pozn.red.). A pak je tu velmi malá skupinka těch vysoce inteligentních, kteří dokážou odhalit, o co tu skutečně jde. Člověk nemusí patřit mezi malou skupinku s vysokým IQ, aby pochopil, že pan Blaylock právě označil za tupce všechny, kdo nevidí konspiraci, kterou vidí on.

Co je fluoridace?

O fluoridaci pitné vody za účelem snížení počtu zubních kazů se uvažuje už od počátku 20. století. Od roku 1945 se fluoridace pitné vody rozšířila do Severní i Jižní Ameriky, Evropy, Austrálie a dalších zemí.

"Fluoridace je jeden z prostředků prevence zubního kazu," říká prof. MUDr. Zdeněk Broukal , CSc. z Výzkumného ústavu stomatologického. "V principu totiž zvýšení obsahu fluoridu v ústním prostředí snižuje rozpouštění zubní skloviny kyselými produkty, ať už by pocházely z potravy nebo vznikaly činností bakterií."

Fluoridace pitné vody je snaha dostat fluorid k co největšímu počtu lidí a zajistit tak bezplatnou prevenci i pro ty vrstvy obyvatel, které by si jinak zvláštní přípravky obsahující fluorid nemohly dovolit.

Fluoridace je kontroverzní především z důvodu své plošnosti: lidé v oblasti s fluoridovanou vodou si nemohou vybrat jinou vodu. Lékaři, kteří se fluoridace zastávají, věří, že výzkumy dostatečně přesvědčivě ukazují, že fluoridace v množství cca 1 mg na litr pitné vody nemá žádné prokazatelné vedlejší účinky, a že jsou případné mírné defekty (např. jistý sklon ke zvýšené flekatosti zubů) bohatě vyváženy snížením počtu zubních kazů. Fluoridaci opakovaně doporučuje i Světová zdravotnická organizace.

Důležité je, zvláště u malých dětí, hlídat celkové množství fluoridu, které člověk denně zkonzumuje.

Děti část fluoridu ze zubní pasty nechtěně spolykají a část místně aplikovaného fluoridu se tak stává součástí jeho celkového příjmu. Spolykaný fluorid (třeba z fluoridované pitné vody) se krevní cestou dostává do slin a stává se součástí jeho lokální aplikace. Tento fakt tedy také opravňuje celkové podávání fluoridu. Jde ovšem o dávku a dobu, kdy se fluorid celkově podává.

"Celkový příjem fluoridu by se měl pohybodat v pásmu pod 0,05-0,07 mg na kg hmotnosti člověka a den. Tedy dítě vážící 10 kg by mělo dostat něco méně než 0,5 mg fluoridu denně, dospělý s 50 kg by měl denně přijímat něco méně než 2,5-3 mg fluoridu," říká profesor Broukal.

Fluoridace snížila v 50. letech kazivost zubů téměř o polovinu. V dnešní době

Fluoridace snížila v 50. letech kazivost zubů téměř o polovinu. V dnešní době už vliv fluoridace tak významný není, neboť potřebný fluor získávají děti i ze zubních past nebo soli.

V Československu se fluoridace osvědčila počátkem šedesátých let a probíhala ve větších i menších městech do 80. let. Praha fluoridovala vodu od roku 1975 až do havárie podolské vodárny v roce 1988. Z ekonomických a politických důvodů už fluoridace obnovena nebyla.

Konspirační argumenty, aneb zakážeme chleba?

Důkazy a argumenty, kterými se zastánci konspiračních teorií ohánějí, si často půjčují děsivé statistiky nebo odstrašující historické příklady. Vybrali jsme jedno typické konspirační video: Fluorid - konspirace ilumnátů.

Video, jak je tomu u těchto hysterických konspiračních teoretiků nutným zvykem, si příliš neláme hlavu s mícháním jablek a hrušek dohromady. Autor také používá populární výroky, které mají dát publiku pocit, že každému inteligentnímu člověku dojde, že se tu děje něco nekalého.

Pojďme si jednotlivé argumenty rozebrat v souvislosti s mou oblíbenou (smyšlenou) konspirační teorií o škodlivosti chleba (anglicky, česky).

  • Konspirátor: Fluoridy se používají v jedu na krysy (naznačuje, že každý fluorid je smrtelně nebezpečný).
    Podobné, jako říci: Chleba se vyrábí z těsta. Již 0,5 kg této hmoty může udusit myš. Jinými slovy: záleží na koncentraci.
  • Konspirátor: Fluoridace vody se používala v gulazích, nepochybně proto, aby potlačila agresivitu a odpor vězněných.
    Podobné, jako říci: Chléb se tradičně podává vězňům ve vězení. Jinými slovy, to, že něco používají ve vězení, neznamená, že je to nutně zaměřené proti vězňům, může to jen věznitelům šetřit peníze.
  • Konspirátor: Dochází k chemickému otupování obyvatelstva, většina obyvatel má průměrné či podprůměrné IQ.
    Podobné, jako říci: Téměř polovina dětí, které konzumují chleba, má podprůměrné IQ. Jinými slovy, statistika je v rukou konspirátorů velmi flexibilní.

O občas zmiňovaných "důkazech", týkajících se zapojení všemocných elit, schopných manipulovat vědce, média i lékaře, ani nemá cenu mluvit, neboť jde o typické důkazy kruhem. Vyloučí z důvěryhodných zdrojů všechny oficiální výsledky, takže to, co zbyde, nelze jakkoli ověřit, čímž se otevírá cesta pro divoké spekulace. A samozřejmě pro zvolání: "Probuďte se, občané."

Protesty proti zavedení fluoridace v New Yorku v roce 1965. Obyvatelé

Protesty proti zavedení fluoridace v New Yorku v roce 1965. Obyvatelé fluoridaci schválili dva roky předtím v referendu.

Protesty proti fluoridaci vody v Ithace, NY, 1975

Protesty proti fluoridaci vody v Ithace, NY, 1975

Za zmínku naopak stojí, že na konspirační teorii proti fluoridaci si, především v USA, mnozí postavili své živobytí. Napřed vás video vyděsí tím, že fluoridem obohacená voda zničí blahodárné enzymy a otupí váš mozek, načež vám hbitě doporučí filtr a knížku, které vám dají vše, co potřebujete na svou obranu.

Realistický pohled

Švédské děti povinně vyplachují ústa fluoridovým roztokem, foto z roku 1965

Švédské děti povinně vyplachují ústa fluoridovým roztokem, foto z roku 1965.

"Konspirační teorie ohledně fluoridace vody jsou celkem pochopitelné. Zvláště ve Spojených státech totiž měla vláda za sebou nějaké ty skandály s nedobrovolnými lékařskými experimenty na vlastním obyvatelstvu. Lze tedy pochopit, že jsou lidé podezřívaví," připomíná profesor Broukal.

Fluorid vápenatý je sloučenina fluoru vyskytující se volně v přírodě, je

Fluorid vápenatý je sloučenina fluoru, vyskytující se volně v přírodě, je zdrojem většiny světového fluoru. Nízká rozpustnost fluoridu vápenatého z něj dělá relativně bezpečnou látku.

Podle něj je důležité vnímat fluoridaci pitné vody komplexně a v souvislostech. Zatímco v 50. letech nebylo obyvatelstvu k dispozici příliš zdrojů fluoridu, a fluoridace tak měla velký význam, v posledních desetiletích už je na trhu dostatek zubních past, ústních vod, soli nebo dokonce žvýkaček, které lidem potřebný fluorid dodají.

"Stále je ale potřeba mít na zřeteli, že i když jsou na trhu prostředky, které rodičům umožňují dobře pečovat o chrup dítěte, stále jsou tu skupiny obyvatelstva, které se o to vůbec nezajímají," upozorňuje Broukal. Právě pro lidi, kterým jejich sociální postavení nebo vzdělání neumožňuje dát dětem plnohodnotnou péči o chrup, by měla fluoridace i dnes svůj význam.

Občas se podle profesora Broukala objeví studie, které poukazují na měřitelné vedlejší efekty fluoridované vody. Šlo například o náznaky toho, že dochází k jistému snížení plodnosti u mužů. Z Číny zase přišla zpráva o tom, že může docházet k otupování dětí: tam ale působil spíše nedostatek jódu než zvýšený obsah fluoridu.

Odborná veřejnost dodnes debatuje o tom, zda je fluoridace celkově prospěšná, tedy zda jsou mírná rizika převážena měřitelnými benefity. "Zásadním problémem je vnucenost a plošnost takovéto péče, podobně, jako je tomu u očkování. Máme právo vynutit bolestivé očkování, když výsledkem bude vymýcení nebezpečné choroby?" vysvětluje Broukal.

Více o fluoridaci

Další zdroje informací o fluoridaci vody a jejím dopadu na zdraví.

Medical Tribune (česky)

British Dental Journal (anglicky)

University of York (PDF, anglicky)

Wikipedia (anglicky)

Kde se fluoriduje (anglicky)

Historie VUS (česky)

Řešením je podle něj vzdělávání populace. Zubař by totiž měl posoudit, jak se dítě stravuje, a podle toho doporučit, zda fluorid doplňovat, nebo zda jej dítě získá dostatek z výživy.

"K zubaři se malé děti moc nedostanou, těch prozíravých rodičů je málo. A když už rodiče přijdou, zubaři na ně často nemají čas. Ideálně by měl mít lékař na každého hodinu, ale to je neproveditelné. Navíc není vždy dobrá koordinace zubařů a praktických lékařů. Lékaři často doporučí fluoridové tablety, stomatolog je zase nedoporučí... Abych to shrnul: v Česku už se voda nefluoriduje, ale pasty i některé balené vody fluorid obsahuje. Kazivost klesá, oproti zemím na východ od nás jsme na tom velice dobře. A ukazuje se, že spíše než konzumace cukru nebo výživa hraje tu hlavní roli sociální postavení a vzdělání rodičů. To jsou hlavní determinanty, které určují i ty další faktory."

Autor:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.