Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Obří rybožraví Spinosauridi si občas pochutnali i na jiném dinosaurovi

  1:15aktualizováno  1:15
Pozůstatky teropodních dinosaurů s označením Spinosauři byly objeveny již ve 20. až 40. letech 19. století. Byly to fosilní zuby, od té doby jsme se o této čeledi dozvěděli mnohem více.

Moderní rekonstrukce druhu Baryonyx walkeri, evropského zástupce čeledi spinosauridů. Přítomnost pernatého pokryvu těla je u tohoto druhu vysoce hypotetická. Tento až 10 metrů dlouhý predátor obýval oblasti dnešní Velké Británie a možná i Portugalska v době před 130 až 125 miliony let. | foto: Wikipedia / CC BY-SA 4.0

Spinosauridi jsou známí z období střední až svrchní jury až po svrchní křídu. Jejich zeměpisné rozšíření je značné, sahá od západní Evropy přes severní a východní Afriku po Brazílii, Laos, Thajsko, Čínu a dokonce i Japonsko a Austrálii (ačkoliv nejde vždy o zcela jednoznačné nálezy). Zajímavé je, že až na jeden nález prstního článku ze souvrství Morrison nejsou tito teropodi vůbec známí z území Severní Ameriky. Existuje však významná pravděpodobnost, že i na tomto kontinentu budou jejich fosilie v budoucnu objeveny.

Co se týká jejich potravních návyků, je zřejmé, že šlo o rybožravé druhy s velkým stupněm oportunismu, kteří nepohrdli občasným zpestřením jídelníčku v podobě ptakoještěrů nebo jiných dinosaurů.

Bez zajímavosti není ani přítomnost systému neurovaskulárních kanálků, sloužícího zřejmě k lepšímu registrování pohybu potenciální kořisti pod vodou. Hypotéza o živení se mršinami se u spinosauridů ukazuje jako nepříliš přesvědčivá, stejně jako představa o plně akvatickém způsobu života všech zástupců čeledi (některé jejich fosilie byly objeveny v prostředí někdejších aridních oblastí).

Přehledný diagram zobrazující přibližnou velikost dospělých jedinců některých...

Přehledný diagram zobrazující přibližnou velikost dospělých jedinců některých druhů spinosauridů. Gigantický severoafrický druh Spinosaurus aegyptiacus je v současnosti největším známým teropodem vůbec.

Otázkou zůstává také kvadrupedalita obřího spinosaura a skutečná funkce jeho hřbetního hřebene. Z mnoha různých teorií se dnes jeví jako nejpravděpodobnější ta, která v tomto útvaru spatřuje jakýsi socio-sexuální znak, uplatňující se v interspecifické komunikaci a signalizaci.

Autoři studie „Století spinosaurů“ (pdf) uzavírají přehled konstatováním, že ačkoliv je fosilní záznam spinosauridů zatím jen fragmentární a neúplný (mnoho nálezů sestává prakticky jen z fosilií zubů), máme do blízké budoucnosti velkou šanci na lepší pochopení této fascinující skupiny teropodů.

Článek vznikl pro Dinosaurusblog Vladimíra Sochy a byl redakčně upraven. Původní delší verzi, včetně bohatého odkazového rejstříku, najdete zde.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Technická knihovna na univerzitě v Yorku
Největší vědeckou loupež i vědci vítají. Dělá jim život pohodlnějším

Kontrola databáze Sci-Hub, která shromažďuje načerno staženou vědeckou literaturu, ověřila, že tam lze najít velkou většinu všech existujících vědeckých...  celý článek

Rekonstrukce podoby nově popsaného troodontida druhu Albertavenator curriei....
Velkým dinosaurům konkuroval i menší chytrý opeřený zabiják

V kanadské provincii Alberta objevili, či spíše identifikovali, nového opeřeného dinosaura z čeledi troodontida.   celý článek

Pohled na jeden ze zničených domů ve vesnici Nuugaatsiaq, kterou 17. června...
Téměř stometrovou vlnu, která zasáhla grónskou vesnici, způsobil sesuv

Na pobřeží Grónska došlo na začátku léta k poměrně vzácné geologické události: sesuv svahu vyvolal téměř sto metrů vysokou přílivovou vlnu. I když se původně...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.