Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Geniální špion odhalen. Nenápadný úředníček hlídal nacisty v Británii

  0:02aktualizováno  9:49
Celou válku byl pro skalní nacisty v Británii Eric Roberts spojencem. Pro ně se však jmenoval Jack King a pracoval pro gestapo. Ve skutečnosti byl agentem MI 5 a hlídal je, aby nemohli britskému království škodit. Jeho pravou identitu úřad odhalil až nyní.

Eric Arthur Roberts. Naivní nacisté v Británii jej znali jako Jacka Kinga, agenta gestapa. | foto: ČTK

Britské tajné služby čas od času odtajňují některé své staré operace. Minulý týden oznámila kontrašpionáž MI 5, že za druhé světové války měla svého agenta mezi domácími příznivci nacistů – Erica Robertse, který se představoval jako Jack King, agent obávaného německého gestapa. Okamžitě jsem se podíval do oficiální historie této služby, kterou vydal v roce 2009 renomovaný historik Christopher Andrew pod názvem The Defence of the Realm (Obrana říše) – a v této tisícistránkové knize se jeho jméno opravdu nevyskytuje.

Nenápadný bankovní úředník

Eric Arthur Roberts se narodil 18. června 1907 ve Wivelsfieldu nedaleko Brightonu. Pracoval jako úředník v bance Westminster Bank na předměstí Londýna. Mluvil plynně španělsky, četl francouzské noviny a knihy a trochu se dorozuměl německy. V Německu strávil dovolené v letech 1932 a 1934. Jako nadšenec pro jiu-jitsu byl členem Anglo-japonského juda klubu.

Z důvodů, které archivní dokumenty neuvádějí, začal Roberts pracovat pro jednoho z vysokých důstojníků MI 5 Maxwella Knighta v květnu 1940. Kolegové v bance se divili, když si ho úřady vyžádaly pro speciální úkoly po dobu války, mimo vojenskou uniformu. Ovšem přes den pracoval v bance a s přívrženci nacistů se scházeli ve svém volnu. Byl to zřejmě ten nenápadný pán se zajímavými vlastnostmi, bez jakých se tajné služby neobejdou.

„Pátá kolona“ nacistů pod kotrolou

Od roku 1942 navázal pod krycím jménem Jack King kontakt se šesti muži a ženami, kteří obdivovali nacismus, tedy s německou „pátou kolonou“. King se jim představil jako agent gestapa, obávané tajné policie. Tvrdil jim, že zná stovky dalších sympatizantů nacistů. Je podivuhodné, že této pohádce naletěli, protože gestapo působilo především v Německu a v okupovaných zemích, do zahraničí prakticky nikoho nevysílalo. I to ukazuje na naivitu těchto lidí.

Knight mu dal za úkol, aby pronikl do firmy Siemens Schuckert, což byla britská odnož známého německého podniku. Existovalo totiž podezření, že její zaměstnanci se zabývají špionáží. Přitom se seznámil s Maritou Perigeovou, „vychytralou a nebezpečnou ženou“, jak ji označují dokumenty. Perigeová, která pocházela z německo-švédské rodiny, si vzala za manžela jednoho vlivného člena Britské fašistické unie Oswalda Mosleye. Byla „agresivně protibritská“ a dělala by všechno, co by uškodilo království. Proto musela být pod dozorem.

Hilda Leechová, která byla členkou této unie, získala informace o vývoji nového letadla na tryskový pohon. Astrolog Edgar Whitehead zase údaje o obojživelném tanku. Hans Kohout, původem z Rakouska, který měl britské občanství, se dověděl podrobnosti o protivzdušné obraně. Nancy Brownová z okolí Brightonu znala pozoruhodné věci o britském vojenském potenciálu. A všichni to předávali Jacku Kingovi, který jako gestapák tvrdil, že je ve spojení s Berlínem.

Antisemitismus přiváděl k nacismu

Roberts ve svých zprávách psal o tom, jak tihle příznivci nacistů byli nadšeni z německých náletů na Londýn a další města, jak nadšeně tleskali nad počty zabitých civilistů. T. M. Shelford, jeden z důstojníků MI 5, napsal, že mnoho lidí začalo sympatizovat s nacisty kvůli svému nepřátelství vůči Židům, kvůli svému antisemitismu.

Díky statečnosti tohoto nenápadnému muže měla kontrašpionáž britské nacisty po celou válku pod kontrolou. Odhalil desítky a možná i stovky těchto lidí. Operace proti nim ukončila až v roce 1949, čtyři roky po válce.

Původně podstrkovala MI 5 historikům tvrzení, že Jack King byl její důstojník John Bingham. Ve skutečnosti Bingham, který uměl perfektně německy, Robertse řídil z centrály.

Hlídání otce atomové bomby

Historici, kteří tyto dokumenty ve státním archivu v Kew studovali, se divili, že Kohout ani Brownová nebyli zatčeni. Rovněž upozornili, že není jasné, čím se Roberts po válce v MI 5 zabýval.

Není vyloučeno, že jednu dobu měl na starosti amerického fyzika profesora Roberta Oppenheimera, šéfa týmu, který postavil atomovou bombu. Když totiž Oppenheimer navštívil Velkou Británii, měla americká tajná policie FBI strach, aby odtud neuprchl do Sovětského svazu. Bylo to nepochybně zbytečné, vědec takový úmysl nikdy neměl, ale MI 5 ho musela hlídat.

Příběh pro románovou postavu

Kontrašpionáž opustil tento muž, o němž historici píší jako o „geniálním špionovi“, v roce 1957. Penzi si nejdřív užíval na ostrově Wight, potom se odstěhoval do Kanady a v posledních letech života pobýval v její provincii Britská Kolumbie. Kanadu používala MI 5 jako zemi, kde se mohou její lidé ztratit, aniž by se museli obávat nějaké odplaty, která by jim mohla hrozit po skončení služby na britských ostrovech. Zemřel tam 17. prosince 1972. Se ženou měl dva syny a dceru. Jeho rodina o této činnosti otce věděla, ale nikomu to neprozradila. Odtajnění archiválií o něm jeho potomky překvapilo.

Příběh Jacka Kinga posloužil spisovateli Johnu le Carrému k vytvoření postavy agenta George Smileye. Ovšem znal ho z vyprávění Johna Binhama, nikoli Robertse.

Je zajímavé, jak dávkují britské tajné služby odtajňování některých operací a některých svých lidí. Čekal jsem, že Roberts by měl být spíš v knize The Defence of the Realm. Ovšem dodnes nezveřejnily některé podrobnosti o odhalení skupiny militantních komunistů, kteří chtěli v r roce 1938 vyhodit do povětří Woolwichský dělostřelecký arzenál.

Aktualizováno 27.10.: Doplněny informace od rodiny agenta.

Autor:






Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.