Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Špionážní satelit plný jedovatých látek padá k zemi

  18:12aktualizováno  18:12
Americké vládní orgány přiznaly, že ztratily kontrolu nad svým špionážním satelitem, který se má zřídit k Zemi na přelomu února a března.

Stanice Skylab nakonec se štěstím dopadla do Indického oceánu

Zařízení přišlo o pohon, a nelze jej tak nadále řídit. Při dopadu mohou být nebezpečné nejenom úlomky, ale i jedovatý materiál, který má na palubě.

Rok služby

Patrně se jedná o satelit, který byl vyroben v závodech Lockheed Martin a vypuštěn ze základny Vandenberg Air Force Base v prosinci 2006. Kroužil ve výšce 275 kilometrů, přičemž za poslední měsíc klesl o 15 – 20 km.

Americké ministerstvo obrany tvrdí, že situaci monitoruje, ale zatím není nikdo schopen sdělit, kam několikatunové těleso o velikosti menšího autobusu dopadne.

Podle serveru telegraph.co.uk může satelit obsahovat hydrazin – běžné raketové palivo, které však může poškodit zdraví. Další nebezpečné látky mohou obsahovat baterie solárního napájení, pokud je satelit obsahuje, a dále berylium, které je součásti optických komponent.

Američané se snaží alespoň částečně uklidnit veřejnost. „Během let řada satelitů sestoupila z orbity a dopadla bez následků na zem. Studujeme nyní možnosti, jak zmenšit případné škody, které by satelit mohl způsobit,“ uvedl v prohlášení pro tisk Gordon Johndroe tiskový mluvčí Národní bezpečnostní rady.

Tajné informace

Možná mnohem větší vrásky na čele však příslušným orgánům dělají informace a data, která satelit získal během svého krátkého života. Jedná se především o fotografie a další citlivé materiály o aktivitách na sledovaných územích.

Není se opravdu čeho bát?

Podobná situace nastala již v roce 1979, kdy se zřítila kosmická stanice Skylab. Ta vážila více než sedmkrát tolik a skončila ve vodách Indického oceánu a na neobydleném území Austrálie. Více zde.

Horší to bylo s koncem družice Kosmos 954. Její zbytky sice podle Katalogu družic a kosmických sond dopadly v prakticky neobydleném pásu dlouhém asi 800 km na území Kanady v oblasti Yellowknife u Velkého otročího jezera, ale bylo nutné uspořádat rozsáhlou pátrací akci. Ta nesla označení "Morning Light", našla několik malých kráterů (největší měl průměr 3 m a hloubku asi 1.5 m) se zbytky družice, z nichž pouze jediný byl radioaktivní. Akce stála přibližně 5 mil. CAD, z nichž polovinu uhradil SSSR.

Po tomto špionážním satelitu může přitom zůstat ani ne desetina úlomků, které způsobila havárie raketoplánu Columbia v roce 2003. Více zde. Alespoň to tvrdí John E. Pike, vedoucí bezpečnostního serveru GlobalSecurity.org.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Špionážní satelit KH-4 programu Corona obsahoval dva návratové moduly, které na...
Počátky vesmírné špionáže: USA zachraňovali zajatci a váleční zločinci

(I. část) V srpnu 1960 se z kosmu na Zemi vrátilo první lidmi vyrobené těleso. Věděl o tom ovšem málokdo: šlo totiž o pouzdro s filmy z americké špionážní...  celý článek

Aukční síň Sotheby's připravila na čtvrtek 20. července velkou dražbu 173...
Aukční síň draží vesmírné artefakty, třeba taštičku na prach za miliony

Aukční síň Sotheby's připravila na čtvrtek 20. července velkou dražbu 173 položek, které souvisí s lidským dobýváním vesmíru. Právě 20. července slavíme 48....  celý článek

Tuto nylonovou taštičku použil první muž na Měsíci Neil Armstrong k uložení...
Taštička s měsíčním prachem a pohnutou historií se prodala za miliony

Necelých dvě stě položek spojeným s lidským dobýváním vesmíru se dražilo ve čtvrtek večer v newyorské pobočce aukční sítě Sotheby’s. Podle očekávání padla...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.