Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Správná ergonomie vám zjednoduší a zpříjemní práci v domácí kanceláři

aktualizováno 
S počítačem trávíme hodně času. Vyřizujeme poštu, hledáme informace na internetu, když máme myšlenku, „hodíme ji do stroje“. V bytě bychom ale měli umístění počítače a jeho příslušenství věnovat pozornost také z pohledu ergonomického. Některé zásady však neplatí pouze pro počítačový koutek.

V mnoha domácnostech má velkou prioritu snaha uspořit místo, takže se kvůli malým podlahovým plochám bytů či přemíry osazenstva „jde“ do výšky. Tato snaha však má svá omezení daná vzrůstem nejmenšího člena domácnosti. Jistě by nebylo rozumné, aby dítě vzhlíželo k monitoru nebo lezlo k tiskárně po židli.

Základními rozměry PC koutku jsou tedy míry sedáku židle a pracovní plochy. Ty musejí odpovídat tělesným proporcím člena (členů) rodiny. Standardní rozměry nábytku jsou převzaty z průměrné populace, což však nemusí konkrétnímu jedinci vyhovovat. Pamatujte, že pro zjištění výchozích rozměrů svírají všechny části kostry v kloubech pravý úhel. Při vlastním sezení si potom uděláme pohodlí.

Stůl a co k němu patří

Deska pro klávesnici by měla být v optimální výšce, deska stolu může být ve standardní výšce. Zasouvatelná deska pro klávesnici je jen praktickým doplněním, ale není nutností. Klávesnici lze umístit i na samostatný stůl, u něhož zkrátíme boční desky (nohy) a který se bude zasouvat pod stůl s pracovní deskou a monitorem. Židle by měla být pevné konstrukce, s přední hranou zkosenou (zaoblenou) a výškově stavitelná. Před koupí se podíváme na uchycení teleskopické nohy židle. Ta je mnohdy k desce sedáku přichycena pouze koutovým svarem bez bočních výztuh. Že se svar časem utrhne, je nasnadě a oprava nemusí být snadná. Vhodná je židle s výškově stavitelnou a naklopitelnou bederní opěrkou. Ta prohne záda správným směrem. Boční opěrky rukou nejsou nutné a tady volíme spíše podle chuti (na tipy se podívejte do rubriky inspirace).

Klekačka už není u nás tak často využívaná, avšak pro správné držení těla je velice vhodná. Přímo nás k němu totiž nutí. Než si na ni ale zvykneme, je trochu nepohodlná a lze ji použít jen krátkodobě.

U klasické židle musí dolní končetiny spočívat celou plochou na podlaze. Je-li sed vyšší, použijeme opěrku pro nohy. Opěrka umožňuje příjemné posezení a zamezuje klinkání nohou ve vzduchu. Velikost by měla být 30x50 cm, prodávají se i opěrky s válečky pro masáž chodidel za cenu něco přes 1000 Kč. Tyč místo plochy pro chodidla není vhodná. Opěrku si lze snadno vyrobit.

Monitor

Zobrazovací jednotky jsou dnes dvou druhů: CRT (klasické, se skleněnou obrazovkou, dělané do hloubky) a ploché LCD panely. Z hlediska ergonomického je mezi nimi velký rozdíl.

Pro práci s obrázky a kreslení výkresů jsou vhodné CRT monitory. Pozor na trinitronové obrazovky, u kterých obrazové body tvoří obdélníčky a mají ve třetině podélná vlákna, takže se pro grafickou práci příliš nehodí, nevadí však při práci s textem a tabulkami.

CRT monitory jsou v oblibě pro variabilitu rozlišení a možnost snadné barevné korekce. Jejich nevýhodou je, že produkují různá záření. Pokud však splňují normu posledního standardu TCO (což jsou v současnosti všechny), jsou pro sezení před monitorem bezpečné. Pamatujte, že elektromagnetické záření vystupuje do stran a kuželovitě za monitor. Monitory sice mají stínicí plechy a záření klesá každých 10 cm vzádlenosti od nich na polovinu, ale neměli bychom se opírat o zadní část monitoru ani za ním sedět. Monitor proto umístíme směrem ke stěně. Z důvodu elektromagnetického vyzařování by neměla být po stranách, do vzdálenosti 30 cm, umístěna kovová část lampičky, hlavně svislá tyč, která se stává sekundárním zářičem. Pokud používáte na starším monitoru filtr, musí být ze stejných důvodů uzemněn.

Ergonomické maličkosti

Stůl by měl poskytovat dostatečný prostor pro nohy. Ten má být široký a hluboký min. 50 cm.

Přirozené světlo má jít z levé strany. Nejvhodnější je rozptýlené světlo. Toho docílíme záclonami nebo vertikálními žaluziemi.

Lampička nesmí svítit na monitor nebo na stěnu. Má poskytovat rozptýlené světlo a svítit na předlohu. Nesmí vrhat stíny či odlesky. Vhodné jsou lampičky se zářivkami ve tvaru „U“.

Přepisujeme-li text, je vhodné k uchopení použít držák nebo stojánek. Přecházení očí z textu položeného na stůl směrem na monitor unavuje. Držák lze přilepit samolepkami přímo k monitoru. Stojánek musí být sklopitelný tak, aby předloha byla kolmá na směr pohledu a ve stejné vzdálenosti jako obrazovka.

Reproduktory musí být umístěny pevně, natočeny k posluchači ve výšce hlavy nebo nakloněny směrem vzhůru, bez překážek směrem k posluchači. Při běžném poslechu by měly být po straně monitorů, abychom vnímali obraz a zvuk ze stejného prostoru. Mají tvořit s hlavou posluchače rovnostranný trojúhelník. U CRT monitorů nesmí být blízko, neboť v důsledku elektromagnetizmu zhoršují kvalitu zobrazení. U LCD panelů toto umístění nevadí.

Vzhledem k tomu, že subwoofer přenáší nízké tóny, lze ho postavit libovolně, např. pod stůl. Jeho umístění je třeba vyzkoušet. Více reproduktorů rozmístěných po pokoji zapneme jen při sledování filmů, kde jde o prostorový efekt – jinak rozptylují a navozují nepříjemný stav, aniž si příčinu uvědomujeme.

Překreslovací frekvence obrazovky by měla být vyšší než 72 Hz. Ve Windows XP ji nastavíme v ovládacím panelu Zobrazení. Na pracovní ploše Windows (plocha bez otevřeného okna) klepneme mimo ikony, stiskneme pravé (leváci s přestavenou myší levé) tlačítko myši a v místní nabídce vybereme příkaz Vlastnosti. V dialogovém okně Zobrazení – vlastnosti na kartě Nastavení – stiskneme tlačítko Upřesnit a na kartě Monitor v políčku Obnovovací frekvence vybereme nejvyšší nabízenou hodnotu. Čím je vyšší, tím lépe. Problém je ale složitější, protože spolu souvisí překreslovací frekvence, rozlišení obrazovky a barevná hloubka, a tak nelze frekvenci libovolně zvětšovat. Hodnoty jsou dány grafickou kartou a monitorem. Hodnota 85 Hz je již plně dostatečná ke stabilitě obrazu a delší práci bez únavy očí. Nezapomínejme občas aktivovat odmagnetování (degaussing) obrazovky. Obraz se stane ostřejší.

Naproti tomu LCD panely jsou lehké a mají jasný obraz. Nezabírají tolik místa na stole a neprodukují škodlivé záření. Důležitá pro ně je doba odezvy (součet doby pro rozsvícení a zhasnutí obrazového bodu). Pro přehrávání filmů by měla být pod 20 ms. Čím nižší hodnota, tím lepší. Dá-li se panel otočit o 90° (na výšku), pak se pracuje velmi pohodlně s textem, jako by byl na papíře.

Pro oba typy monitorů by horní hrana zobrazovací jednotky měla být umístěna v rovině očí, může být ale níže, ne výše. Jinak řečeno, střed obrazovky by měl být cca 18° pod rovinou očí. Obrazovka by měla být od očí v minimální vzdálenosti 60 cm, tj. na nataženou ruku dospělého člověka.

Osvětlení

Monitor musí být umístěn tak, aby v zorném poli nebylo okno nebo příliš jasná či lesklá plocha (např. lampičkou osvětlená stěna). Na obrazovce se nesmí odrážet okno či svítidlo. Odlesky ruší čitelnost a oči se rychle unaví. Někdy pomůže držák papíru, který brání světlu dopadajícímu na obrazovku.

Pozadí monitoru by mělo být osvětlené, stejně jako u televize. Světlo v pozadí by mělo mít podobnou intenzitu (!) jako obrazovka, jen tak se nezatěžují oči. Paradoxně je-li pozadí osvětlené a přechod jasu je mírný, vidíme text lépe než při velkém kontrastu. Osvětlení stolu by mělo být takové, aby byl text předlohy dobře čitelný. Oči jsou vývojově přizpůsobené pohledu do dálky, ne na dlouhodobé sledování detailů. Proto by se pauzy při práci u PC měly stát samozřejmostí. Nečekat, až začnou oči pálit! Podíváme se z okna, po místnosti, protáhneme se, několikrát se hluboce nadechneme.

Stolní počítač

Centrální jednotku umístíme tak, aby byl tlumen hluk, který vydávají ventilátory. Jednotku umístíme pod stůl, ne přímo na podlahu, kde by byl nasáván prach. PC vybíráme nejen podle technických parametrů a ceny, ale též podle hlučnosti! Necháme-li si ho složit z komponent, volíme skříň počítače s malou hlučností nebo necháme zabudovat (či vyměnit) za tišší zdroj. Vyměňujeme-li ventilátor, pak volíme typ s kuličkovým ložiskem a s otáčkami do 2000 min-1.

Určitě vybírejte takovou základní jednotku, kde USB porty jsou i na čelní stěně, ne pouze vzadu. Pokud tomu tak není, pořiďte si klávesnici s rozhraními USB, ale pamatujte, že ne všechna zařízení na ni připojíte, takže často může být lepší napájený rozbočovač USB.

Notebook

U notebooku je vzájemné umístění těla počítače a zobrazovací jednotky pevně dané. Opět platí, že klávesnice by měla být v poloze určené naší fyziognomie. Optimální vzdálenost dvou kláves (od levé do levé strany té další) je 19 mm, což je vzdálenost na normální klávesnici. Notebooky mají tuto vzdálenost menší, a je-li pod 80% optimální hodnoty, začne být psaní nepříjemné. Také přepínání na „numeriku“ není pohodlné. Ne každému vyhovuje myš redukovaná na plošku (touchpad) nebo tzv. track point (tyčinka mezi klávesami). Zobrazovaná plocha displeje je většinou menší než na běžném monitoru, a proto je v našem počítačovém koutku vhodné k notebooku připojit externí (normální) klávesnici, myš a případně i monitor. Rozmístění pak provedeme podle předchozích návodů.

Použití externího monitoru může mít další přínos, získáme dvě plochy pro zobrazení, kdy myší přecházíme z jedné plochy na druhou. To však záleží na možnostech grafické karty a také to chce trochu zvyku.

Klávesnice

Ruce nesmí být v zápěstí ohnuty. Rovina kláves musí plynule navázat na rovinu stolu, na kterém je klávesnice položena. K tomu se používají různé podložky nebo již klávesnice začíná mírným přechodem. Klávesnice musí na desce pevně ležet, nesmí při psaní ujíždět. Je výhodné, pokud je opatřena USB porty, do nichž můžeme připojovat další zařízení.

Myš

Myš po pravé straně klávesnice – jak jinak? Zamyslete se, zda by nebylo vhodnější umístit ji po levé straně. Že to je nepohodlné? Zpočátku ano, ale zvyknete si. Je-li myš na levé straně, pravačka je volná pro vkládání informací z klávesnice. A jaká myš? Záleží na požadavcích a na ceně. Vhodná je optická, může se pohybovat takřka po každém nelesklém povrchu. Kolečko je též velice užitečná pomůcka. Další tlačítka využije jen málokdo – možná ale budete výjimkou.

Joystick

Měl by stát před klávesnicí uprostřed (pokud se používá).

Tiskárna

Ta nemusí být umístěna v bezprostředním dosahu pracoviště. Měla by však umožňovat snadné vkládání papíru do zásobníku a měli bychom vidět na vytisknuté stránky – předejdeme tak tisku nesmyslů.

Skener

Musíme počítat s místem na odklopení přítlačné desky. Používáme-li jej občas, může být uložen do skříňky. Po vytažení na desku stolu jej připojíme USB kabelem k PC.

Prodlužovací kabely

Umožňují umístit zařízení do větší vzdálenosti, než je obvyklá délka kabelů, nějakých 1,8 m. Místo prodlužovacího kabelu lze použít přímo delší kabel. Z kabelů by se neměla vytvořit změť! Mezi nimi se drží prach a lze o ně zakopnout. Stáčet je však do klubíčka není vhodný způsob – indukční smyčky mohou vyvolat těžko odhalitelné chyby v přenosech.

Klávesnice a myš s kabelem, nebo jejich bezdrátové verze (vysílač/přijímač rádiových vln)? Kabely trochu překáží. Rádiové zařízení lze umístit libovolně, ale záření zvyšuje rádiový smog.

Poznámky na závěr

Již méně často se setkáme s nábytkovým designem, který má z ergonomie převzat jen název a jeho konstrukce je s ergonomickými zásadami na štíru. Například: na monitor vzhlížíme, tiskárna je výš než úroveň očí při stání nebo se plete u nohou a místo pro myš je třeba za klávesnicí! Boční stěny nutí umístit lampičku k monitoru, brání rozložení podkladů, nohy jsou ve vzduchu nebo stísněné a zkroucené pod stolem.

Vybíráme-li nábytek pro počítač, posuzujeme jej podle výše popsaných parametrů. Problémem jsou děti, pro něž by měla být klávesnice a myš menších rozměrů. Dělá se pro ně řada speciálních výrobků. Nebojme se jich!

S počítačem bychom neměli nepřetržitě pracovat déle než šest hodin a děti nechat sedět u PC déle než čtyři hodiny. Potom je třeba přejít na jinou práci. Po hodině bychom měli dělat pětiminutovou přestávku, po dvou hodinách 15 minut. Přestávka by měla sloužit k protažení celého těla, k celkovému uvolnění.

Shrnuto

Základními rozměry PC koutku jsou rozměry sedáku židle a pracovní plochy.

Vhodná je židle s výškově stavitelnou a naklopitelnou bederní opěrkou.

Pro CRT i LCD platí, že by horní hrana monitoru měla být umístěna v rovině očí. Může být ale níže, ne výše!

Obrazovka by měla být od očí v minimální vzdálenosti 60 cm, tj. na nataženou ruku dospělého člověka.

Pozadí monitoru by mělo být osvětlené, stejně jako u televize. Světlo by mělo mít podobnou intenzitu jako obrazovka!

Při nákupu počítače pamatujte na jeho hluk. I když se to nezdá, může dosti obtěžovat!

I u notebooku v našem PC koutku dobře poslouží externí klávesnice a myš. Zkuste myš na levé straně – pravačka bude volná pro vkládání informací z klávesnice.

Více článků o bydlení s digitální technikou najdete v aktuálním čísle časopisu Digitální byt.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Současné USB 3.1 kabely s USB-C konektory bude možné používat i s USB 3.1
USB 3.2 se blíží. Rychlosti zdvojnásobí, kabely s USB-C zůstanou

Úplně finální specifikace by měla být hotová v září, ale základní změny jsou podle USB 3.0 Promoter Group již dané. Tou největší je zdvojnásobení rychlosti...  celý článek

Google trekker
Kam Google nemůže autem, posílá fotit člověka s koulí

Google Street View je služba, která přináší 360° pohled nejen na silnice, ale snaží se proniknout i na místa, kam se člověk dostane jen po svých. A k tomu má...  celý článek

Srovnání podsvícení starší a nové generace Surface Pro.
Surface od Microsoftu má problém. Nové verzi prosvítá podsvětlení

Někteří uživatelé letošní verze notebooku 2v1 Surface od Microsoftu si u tohoto prémiového zařízení stěžují na špatnou kvalitu displeje.  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.