Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Srážku století a 583 mrtvých zavinila nešťastná souhra okolností

aktualizováno 
Terorismus, špatné počasí, zastaralé letiště, nové předpisy pro piloty, nedorozumění a špatná rozhodnutí - to jsou jen některé z příčin na první pohled nepochopitelné havárie, kdy se dvě letadla srazila na letištní ranveji.

První Boeing 747 skončil v plamenech na ranveji, druhý byl nalezen až desítky minut později | foto: ČT

První z řady kanadských dokumentárních rekonstrukcí se věnuje nejstrašnější katastrofě, která se v dějinách letectví odehrála. Zkoumá a vysvětluje, jak je možné, že dva špičkové letouny Boeing 747 tragicky havarovaly na ranveji letiště Los Rodeos na Kanárských ostrovech. Jak vůbec mohly vyrazit proti sobě?

Neuvěřitelná katastrofa

Kapitán Van Zanten pilotující nizozemské letadlo byl pod velkým tlakem. Věděl, že musí buď vzlétnout nebo zrušit let. Posádka si byla vědoma, že udělal chybu, když nepočkal na povolení ke startu, ale bála se mu to říci. Mezitím kilometr před nimi ještě roluje po ranveji americké letadlo společnosti Pan Am. Je otázkou minut, než odbočí doleva a uvolní dráhu pro start.

Je stále hustší mlha. Kapitán nizozemského letadla se obává, že by za chvíli neviděl na dráhu a musel by let odložit. Po hodinách čekání na start je unavený a pod tlakem. Levou rukou přidá rozhodně rychlost. Domnívá se, že letadlo před ním už je dávno pryč.

Během kilometru získá plně natankované letadlo KLM pořádnou rychlost. K odlepení od země to ale nestačí. Ve chvíli, kdy se posádky skrze mlhu konečně zpozorují, nedá se již katastrofě zabránit. V 17:06:56 se letadla na jediné dráze letiště Los Rodeos srazila.

Z nizozemského letadla nikdo nepřežil, z amerického Boeingu se zachránilo 61 lidí. Na příjezd sanitek a hasičů čekali několik desítek minut. Dlouho totiž nikdo nevěděl, jaká havárie se stala. Viditelnost byla téměř na nule a řídící věž s pouhými dvěma dispečery nedisponovala radarem.

Letecké katastrofy (Srážka století)

Letecké katastrofy (Srážka století)Letecké katastrofy (Srážka století)Letecké katastrofy (Srážka století)



 




Jak se vůbec taková nehoda mohla stát, ptala se světová veřejnost, média i vyšetřovatelé? Postupně vyšla na povrch celá řada zdánlivě nepatrných skutečností, které v součtu zapříčinily katastrofu obrovských rozměrů.

Řetězec nešťastných událostí

27. března 1977 se ke Kanárským ostrovům blíží kromě jiných letadel také dva Boeingy 747. Jeden přepravuje cestující z New Yorku (Pan Am), druhý z Amsterdamu (KLM). Jejich cílovou destinací je Las Palmas.

Letecké katastrofy (Srážka století)  Letecké katastrofy (Srážka století)

1. bombový útok

Jenže letiště Las Palmas obdrží hrozbu bombového útoku. Probíhá evakuace, prohledávání teminálů a samozřejmě přesměrování příchozích letů. Tak se na jinak malém a nevytíženém letišti Los Rodeos ocitne velké množství letadel.

Letecké katastrofy (Srážka století)

2. Doplnění paliva

Kapitán holandského letadla patřil k nejzkušenějším pilotům ve společnosti KLM. Paradoxně to jej možná učinilo náchylným ke špatným rozhodnutím. Poslední půlrok totiž trénoval nové piloty na trenažeru, a mohl tak trpět "simulátorovým syndromem", kdy má jako instruktor kontrolu nad mnoha parametry letu a nic jej tedy nemůže překvapit.

 Letecké katastrofy (Srážka století)

Kapitán Van Zanteen byl čím dál nervóznější, což se projevilo i na komunikaci s personálem.

Kvůli novým předpisům ohledně střídání pilotů se rozhodl natankovat během čekání plné nádrže paliva, aby pak již nemusel tankovat na Las Palmas. Tím ale zdržel letadlo Pan Am, které čekalo za ním. Zároveň zatěžkal letadlo pohonnými hmotami tak, že jej pak včas nemohl zvednout. A do třetice - množství hořícího paliva znemožnilo, aby v jeho letadle kdokoli přežil. Tak aspoň mluví zpráva španělských vyšetřovatelů.

3. Nedorozumění v komunikaci

Relativně špatně vybavené letiště s pouhou jednou drahou se potřebovalo "zbavit" nakumulovaných letadel dřív, než se už tak mizerné počasí ještě zhorší. Poslalo proto oba Boeingy na start. KLM startoval první, Pan Am měl zatím narolovat po vzletové dráze, odbočit vlevo a umožnit KLM start.

Letecké katastrofy (Srážka století)

Americká posádka byla instruována, aby odrolovala na třetí ranvej. Napřed rozuměli první, ale to nedávalo smysl, tak se znovu zeptali. "One, two, three, third!" ujistil je operátor. Jenže když dorazili k výjezdu C3, zjistili, že je to pro Boieng nevhodná otočka. Podle mapy byla kousek dál 45 stupňová odbočka, a tak věži oznámili, že pokračují k ní.

"Řekli jsme: potvrďte, na kterou pojezdovou dráhu máme jet, a on řekl: třetí od vás nalevo, jedna dva tři, třetí od vás nalevo. A pořád jsem přesvědčen, že když nás viděl jet kolem první dráhy, a řekl počítejte tři další dráhy, jedna, dva, tři, dělali jsme přesně to, co po nás chtěl. Stále si myslím, že to tak chtěl. Bylo logické použít tuhle pojezdovou dráhu," vzpomíná Robert Bragg, druhý pilot Pan Am, který katastrofu přežil.

Letecké katastrofy (Srážka století)

4. Start bez povolení

Ale ať už dispečer myslel jakýkoli výjezd, je to z hlediska zavinění nepodstatné. Vyšlo totiž najevo, že kapitán Van Zanten udělal jednu z nejzákladnějších chyb, jakou pilot může udělat. Vzlétl bez povolení.

Letoun sice dostal ATC povolení, to se ale vztahuje na dráhu po startu, nikoli na start samotný. Po jeho udělení ale kapitán zapnul motory a startoval. Posádka mu v tom nezabránila. Tak se odhalil problém, který v civilní letecké dopravě existoval už dávno. Pilot byl považován - a často se sám považoval - za boha."Kapitán má vždycky pravdu. Nikdy se nemýlí," uvedl paradigma do slov jeden z vyšetřovatelů, Luis Carmona. Mladší důstojník by nikdy neodporoval nejlepšímu pilotovi aerolinií, muži, který mu dal licenci.

Letecké katastrofy (Srážka století)

Letecké katastrofy (Srážka století)

Letecké katastrofy (Srážka století)

583 mrtvých - strašlivá cena za poučení

"Z havárie na Tenerife jsem se poučil. Bez ohledu na to, jak jste kvalifikovaný, zkušený, profesionální a přesný, se nehody - pokud v nich budou angažováni lidé - mohou stát vždycky," konstatuje Carmona na konci dokumentu.

Letecké katastrofy (Srážka století)

"Přátelům říkám, aby si zjistili, kde je nouzový východ, aby si přečetli všechny návody jak se dostat z letadla," vzpomíná jedna z přeživších cestujících, Suzanne."To jsou důležité věci!"

Odkazy

Článek vychází z dokumentu Letecké katastrofy: Srážka století, který uvidíte dnes od 20:00 na ČT1. Použité snímky pocházejí přímo z dokumentu.  
Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Testované kvadrokoptéry
Otestovali jsme (ne)ovladatelné hračky. Minidron s kamerou už za 500 Kč

Kvadrokoptéry šly v posledních dvou letech s cenou prudce dolů. Otestovali jsme ty nejlevnější drony a kupodivu to nebyla úplná tragédie. Podívejte se, jakými...  celý článek

Tiskárna zanechává stopy, které mohou vést k vašemu prozrazení.
Bez teček to neumíte? Tajný americký kód tisknou nevědomky i v Praze

Již více než deset let se ví o tajném kódu, který barevné tiskárny a kopírky vpašují na každý papír, který z nich vyleze. Podívali jsme se, do jaké míry se to...  celý článek

Domácí násilí ukončil chytrý reproduktor. (Ilustrační foto)
Zavolej na mě policii, slyšel chytrý reproduktor. Násilníka zatkl SWAT tým

Chytrá zařízení neustále analyzující hovory v okolí vyvolávají v mnoha lidech oprávněné obavy. Minulý týden však napadené ženě v Novém Mexiku posloužil chytrý...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.