Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Zní to jako zázrak: lidé méně stahují hudbu, zisky znovu rostou

  14:56aktualizováno  14:56
Hudební průmysl má opět důvod k alespoň střídmým oslavám. Tržby se totiž poprvé po dlouhých třinácti letech zvedly. Může za to on-line šíření hudby.
(Ilustrační snímek)

(Ilustrační snímek) | foto: Profimedia.cz

Rostoucí počet služeb, které nabízejí hudbu k on-line poslechu zdarma, má podle společnosti NPD Group zásadní vliv na klesající hudební pirátství. Lidé už nemají důvod (alespoň v některých zemích) hudbu stahovat prostřednictvím P2P sítí (tj. služeb jako BitTorrent atd.). V roce 2012 klesl počet uživatelů P2P sítí oproti roku 2011 o 17 procent.

V roce 2005 byly P2P sítě na vrcholu a ke sdílení hudby je používalo 33 milionů lidí. Loni už to bylo pouze 21 milionů internetových uživatelů. V této souvislosti je dobré připomenout, že v Česku je stahování hudby (ale i například filmů) naprosto legální. V rozporu se zákonem je však její nabízení / sdílení (pochopitelně pokud není uživatel vlastníkem práv k danému dílu).

V roce 2012 klesl o 26 procent oproti předchozímu roku i počet stažených skladeb přes P2P. Podle výroční zprávy NPD "Annual Music Study 2012"  přestalo 40 procent oslovených uživatelů P2P tyto služby využívat, nebo je využívají méně.

Zpráva se však nezmiňuje o klasických způsobech stahování hudby přes speciální služby, jako je Filepost, Filesonic nebo třeba Mega.

Primární příčinou všech výše uvedených pozitivních změn jsou podle studie NPD streamovací služby typu Spotify (zpráva žádné konkrétní nejmenuje).

Příjmy rostou. Pomalu, ale rostou

Souběžně s touto zprávou byly zveřejněny i celosvětové příjmy z prodeje hudby za rok 2012. I tady je situace lehce optimistická. Tržby se loni zvýšily o 0,3 procenta na 16,5 miliardy dolarů (321,9 miliardy korun). Zaznamenaly tak první růst za 13 let. Vyplývá to z údajů, které zveřejnila Mezinárodní federace hudebního průmyslu (IFPI). Ta uvádí, že růstu pomohl hlavně zájem o digitální stahování hudby, který vyrovnal pokračující propad prodejů CD a dalších nosičů.

"Pro světový hudební průmysl je obtížné si vzpomenout na rok, který začal s tak jasným pocitem radosti ve vzduchu," komentovala výsledky šéfka IFPI Frances Moorová. "Jsou to těžce získané úspěchy pro průmysl, který v posledním desetiletí inovoval, bojoval a transformoval se. Ukazují, že hudební průmysl se přizpůsobil světu internetu," dodala.

Adaptace odvětví trvá dlouho. Hudební průmysl na přelomu tisíciletí vážně destabilizovalo internetové sdílení hudby, jaké nabízel třeba Napster. Firmy na to reagovaly množstvím žalob, avšak ani válka proti pirátství nezastavila příliv hudby zdarma přes internet. A v době, kdy začal za poplatek a legálně nabízet stahování hudby Apple prostřednictvím služby iTunes store (internetový obchod byl otevřen 28. dubna 2003), již bylo odvětví ve volném pádu, upozornila agentura AP. Od svého vrcholu v roce 1999 příjmy hudebního průmyslu klesly o více než 40 procent.

Mark Mulligan z britské konzultační firmy MIDiA však varuje, že dnešní čísla neznamenají, že hudební průmysl má již to nejhorší za sebou. "Jsme pravděpodobně blízko dna," uvedl, avšak domnívá se, že se ještě rok nebo dva může situace dále zhoršovat.

Fyzický hudební trh, kam spadá vše od vinylových desek po DVD, pokračoval i loni v poklesu a přišel podle IFPI na příjmech o dalších 500 milionů dolarů (necelých 10 miliard korun).

Firmy nyní sázejí na digitální hudbu, stahování a předplatné na internetu, avšak stále před sebou mají dlouhou cestu. Digitální hudba má nyní většinový podíl na prodeji hudby v USA nebo Skandinávii, na globálních příjmech odvětví má však stále majoritní podíl fyzický trh.

Tržby nahrávacích společností z prodeje digitální hudby loni stouply o zhruba devět procent na 5,6 miliardy dolarů (téměř 110 miliard korun). Na světovém trhu s hudbou se tak podílely přibližně třetinou.

"Na počátku digitální revoluce se často říkalo, že digitalizace zabíjí hudbu," uvedl prezident mezinárodních aktivit společnosti Sony Music Entertainment Edgar Berger. "Skutečností však je, že digitalizace hudbu zachraňuje. Jsem zcela přesvědčen, že tu máme začátek globálního růstu. Toto odvětí má všechny důvody k optimismu ohledně budoucnosti," dodal.

Správně by v první větě citace Edgara Bergera mohlo být spíše uvedeno: "Na počátku digitální revoluce jsme často říkali...", protože i firma Sony byla jednou z těch, které přechod na "digitální" způsob sdílení hudby bojkotovaly nejurputněji. Stačí si vzpomenout na její první MP3 přehrávače, které neuměly přehrávat MP3 soubory, ale pouze proprietální ATRAC soubory a vyžadovaly instalaci neuvěřitelně špatného obslužného programu Sonicstage. Na druhou stranu, firma začala v roce 2011 nabízet služby Music Unlimited a Video Unlimited, které přes vybrané walkmany, tablety a smartphony Xperia umožňují on-line poslech hudby a sledování filmů.

Ještě dodejme, že nejúspěšnějším albem loňského roku byla podle údajů IFPI deska britské zpěvačky Adele s názvem 21. Druhé místo obsadil americká zpěvačka Taylor Swiftová s albem Red. Na dalších dvou příčkách následovala britská chlapecká skupina One Direction s deskami Up All Night a Take Me Home.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.