Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Stane se internet lékem na českou nezaměstnanost?

  6:00aktualizováno  6:00
Víte, kolik pracovních míst český internet přinesl ekonomice? Stane se časoprostorová distribuce práce přes internet spásou dnes ekonomicky slabých oblastí?
Tři roky od faktického startu internetu v Čechách stojí za to zamyslet se nad tím, co nám toto fenomenální médium přineslo. Odmyslím nyní od všech možných i nemožných aspektů, jako je import návodů na výrobu atomových bomb, přes hromady místa zaplácnutého v tisku. Rád bych se zastavil u jediné otázky, která českou společnost tak pálí - nezaměstnanost.

Tři roky poté, co státní správa téměř nehnula ani prstem, aby rozvoj internetu podpořila a kdy český internet rostl jako dříví v lese ovládán pouze neviditelnou rukou trhu a desítkami viditelných rukou nadšenců, je kupodivu co hodnotit.

Na českém internetovém trhu existují zhruba dvě desítky větších specializovaných internetových firem zabývajících se tvorbou obsahu - některé z nich už mají desítky zaměstnanců, takže se řadí i v kontextu celé české ekonomiky mezi slušné malé firmy. Mobil server zaměstnává napřímo 10 lidí, o něco více Seznam, redakce iDnes je údajně na 14 lidech, přes desítku se určitě dostane i Atlas, MIA počítá personál ke třem desítkám. Pokud si spočítáte jen personál firem zabývajících se tvorbou internetového obsahu, dostanete se k číslu cca. 100 zaměstnanců. Méně rychle budou počty zaměstnanců naskakovat u drobnějších serverů; začasto dokonce jeho autor pracuje v jiné firmě a server má jako svoje hobby.

Další pracovní místa vytváří internet mezi programátory a administrátory webhostingových firem - vzhledem k boomu této oblasti a vzhledem k tomu, že jde o jistější živobití, než internetový reklama, lze počítat lidi zaměstnané v tomto sektoru internetu na stovky.

Soudím, že nebudu daleko od pravdy, když odhadnu z počtu internetových serverů a webhostingových a programátorských firem, že interner v České republice dnes dává práci více jak tisícovce lidí. Z tohoto čísla jsem ovšem vyjal internetové providery, jejichž zaměstnanci dnes spíše spadají do kategorie telekomunikace.

Další pracovní místa zprostředkovává internet samotný zcela mimo obor - na internetových firmách žijí účetní, uklizečky, ale také - a to především - dodavatelé počítačů, digitálních zařízení a fotoaparátů. Ti všichni pobírají peníze z balíku vydělaného na internetu. Kolik takových lidí může být, lze jen těžko odhadnout - nedávný průzkum NERA (National Economic Research Assosiates) odhadl, že v IT a telekomunikační branži je poměr mezi přímou a nepřímou zaměstnaností zhruba 1:1,5 - 1,7. V praxi by to znamenalo, že na tisícovku pracovních míst vytvořených přímo internetem, připadá dalších alespoň 1500 pracovních míst, které internet ze svého balíku peněz živí. Samozřejmě jsou v tom zahrnuti nájemní programátoři, kteří normálně na internetu nepracují, ale jednou za čas dostanou internetovou zakázku a na ní pak je vytvořeno třeba třetina pracovního místa atd.

Internet je velmi úzce propojen s IT a telekomunikační branží - již jsem naznačil, že v těchto číslech není zahrnuto ISP a další místa ne zcela souvisící s internetem - například lidé provozující Internet Call.

Internet kromě tvorby nových pracovních míst nabízí i jejich prostorovou distribuci - u většiny internetových profesí není nutné, aby lidé seděli v kanceláři v centru Prahy. Naopak - výrazně se uplatňuje outsourcing. Lidé programují z Ostravy, Plzně a výsledky své práce posílají po internetu do Prahy, Brna nebo New Yorku či Helsinek. Pracovní místa tedy lze vytvářet i v oblastech s vysokou pracovní nezaměstnaností a lidé s odbornou specializací a potenciálem vyšších příjmů tyto oblasti nemusí opouštět a hledat práci. Tím lze podpořit ekonomickou i sociální stabilitu oblastí - metropole se vyhýbají přelidnění a okrajové oblasti nevymírají.

Tento scénář v Čechách zatím tak přesně neplatí - už proto, že těch pracovních míst není tolik, počtem to odpovídá množství lidí zaměstnaných například v EuroTelu.

Co z této malé a stručné rekapitulace vyplývá?

Internet již v dnešní době dává slušný potenciál k tomu, aby se spolupodílel na řešení problému nezaměstnanosti. Otázka zní, zda by při ještě aktivnější podpoře internetu nebyla jeho expanze rychlejší - tím ani tak nemyslím telekomunikační poplatky, u kterých se stát ošívá co může, ale například tak "triviální" věci, jako je zákon o digitálním podpisu. Na druhou stranu je záslužné, že státní správa již mnoho věcí na internet přesouvá: výpisy z obchodního rejstříku nebo databáze DIČO, zákony, novely, výnosy a generální povolení, to vše je důvod pro firmu, proč mít internet.

Jak se bude český internet vyvíjet dál, ukáže čas - vhodným místem pro rekapitulace bude letošní Invex, který ukáže velmi výrazně, jak daleko internet v domácích papučích pokročil.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Sídlo společnosti Google v Mountain View v Kalifornii (ilustrační snímek)
Google propustil programátora kvůli traktátu proti podpoře žen v IT

Programátor James Damore kritizoval ve svém dokumentu politickou korektnost a „levicové zkreslení“ společnosti Google. Vystoupil především proti tomu, aby se...  celý článek

Rozšířené zobrazení výsledků vyhledávání - Google
Google po letech přestane při vyhledávání rovnou načítat výsledky

Od roku 2010 vám Google při vyhledávání nabízí dynamické vyhledávání. To nyní zmizelo.   celý článek

VPN v ohrožení
Apple stáhl z Číny aplikace s VPN. Putin podepsal jejich zákaz v Rusku

Blokování přístupu na necenzurovaný internet je v některých zemích stále populárnější. Kvůli požadavkům čínských úřadů tak Apple stahuje VPN aplikace. V Rusku...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.