Stane se internet lékem na českou nezaměstnanost?

Víte, kolik pracovních míst český internet přinesl ekonomice? Stane se časoprostorová distribuce práce přes internet spásou dnes ekonomicky slabých oblastí?
Tři roky od faktického startu internetu v Čechách stojí za to zamyslet se nad tím, co nám toto fenomenální médium přineslo. Odmyslím nyní od všech možných i nemožných aspektů, jako je import návodů na výrobu atomových bomb, přes hromady místa zaplácnutého v tisku. Rád bych se zastavil u jediné otázky, která českou společnost tak pálí - nezaměstnanost.

Tři roky poté, co státní správa téměř nehnula ani prstem, aby rozvoj internetu podpořila a kdy český internet rostl jako dříví v lese ovládán pouze neviditelnou rukou trhu a desítkami viditelných rukou nadšenců, je kupodivu co hodnotit.

Na českém internetovém trhu existují zhruba dvě desítky větších specializovaných internetových firem zabývajících se tvorbou obsahu - některé z nich už mají desítky zaměstnanců, takže se řadí i v kontextu celé české ekonomiky mezi slušné malé firmy. Mobil server zaměstnává napřímo 10 lidí, o něco více Seznam, redakce iDnes je údajně na 14 lidech, přes desítku se určitě dostane i Atlas, MIA počítá personál ke třem desítkám. Pokud si spočítáte jen personál firem zabývajících se tvorbou internetového obsahu, dostanete se k číslu cca. 100 zaměstnanců. Méně rychle budou počty zaměstnanců naskakovat u drobnějších serverů; začasto dokonce jeho autor pracuje v jiné firmě a server má jako svoje hobby.

Další pracovní místa vytváří internet mezi programátory a administrátory webhostingových firem - vzhledem k boomu této oblasti a vzhledem k tomu, že jde o jistější živobití, než internetový reklama, lze počítat lidi zaměstnané v tomto sektoru internetu na stovky.

Soudím, že nebudu daleko od pravdy, když odhadnu z počtu internetových serverů a webhostingových a programátorských firem, že interner v České republice dnes dává práci více jak tisícovce lidí. Z tohoto čísla jsem ovšem vyjal internetové providery, jejichž zaměstnanci dnes spíše spadají do kategorie telekomunikace.

Další pracovní místa zprostředkovává internet samotný zcela mimo obor - na internetových firmách žijí účetní, uklizečky, ale také - a to především - dodavatelé počítačů, digitálních zařízení a fotoaparátů. Ti všichni pobírají peníze z balíku vydělaného na internetu. Kolik takových lidí může být, lze jen těžko odhadnout - nedávný průzkum NERA (National Economic Research Assosiates) odhadl, že v IT a telekomunikační branži je poměr mezi přímou a nepřímou zaměstnaností zhruba 1:1,5 - 1,7. V praxi by to znamenalo, že na tisícovku pracovních míst vytvořených přímo internetem, připadá dalších alespoň 1500 pracovních míst, které internet ze svého balíku peněz živí. Samozřejmě jsou v tom zahrnuti nájemní programátoři, kteří normálně na internetu nepracují, ale jednou za čas dostanou internetovou zakázku a na ní pak je vytvořeno třeba třetina pracovního místa atd.

Internet je velmi úzce propojen s IT a telekomunikační branží - již jsem naznačil, že v těchto číslech není zahrnuto ISP a další místa ne zcela souvisící s internetem - například lidé provozující Internet Call.

Internet kromě tvorby nových pracovních míst nabízí i jejich prostorovou distribuci - u většiny internetových profesí není nutné, aby lidé seděli v kanceláři v centru Prahy. Naopak - výrazně se uplatňuje outsourcing. Lidé programují z Ostravy, Plzně a výsledky své práce posílají po internetu do Prahy, Brna nebo New Yorku či Helsinek. Pracovní místa tedy lze vytvářet i v oblastech s vysokou pracovní nezaměstnaností a lidé s odbornou specializací a potenciálem vyšších příjmů tyto oblasti nemusí opouštět a hledat práci. Tím lze podpořit ekonomickou i sociální stabilitu oblastí - metropole se vyhýbají přelidnění a okrajové oblasti nevymírají.

Tento scénář v Čechách zatím tak přesně neplatí - už proto, že těch pracovních míst není tolik, počtem to odpovídá množství lidí zaměstnaných například v EuroTelu.

Co z této malé a stručné rekapitulace vyplývá?

Internet již v dnešní době dává slušný potenciál k tomu, aby se spolupodílel na řešení problému nezaměstnanosti. Otázka zní, zda by při ještě aktivnější podpoře internetu nebyla jeho expanze rychlejší - tím ani tak nemyslím telekomunikační poplatky, u kterých se stát ošívá co může, ale například tak "triviální" věci, jako je zákon o digitálním podpisu. Na druhou stranu je záslužné, že státní správa již mnoho věcí na internet přesouvá: výpisy z obchodního rejstříku nebo databáze DIČO, zákony, novely, výnosy a generální povolení, to vše je důvod pro firmu, proč mít internet.

Jak se bude český internet vyvíjet dál, ukáže čas - vhodným místem pro rekapitulace bude letošní Invex, který ukáže velmi výrazně, jak daleko internet v domácích papučích pokročil.