Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Špičkový vědec spáchal sebevraždu kvůli skandálu s „omlazováním“ buněk

  0:26aktualizováno  0:26
Japonský odborník na kmenové buňky a jeden ze spoluautorů široce kritizované a nakonec stažené práce o objevu tzv. STAP buněk byl nalezen mrtvý. Yoshiki Sasai spáchal zřejmě sebevraždu právě kvůli skandálu kolem práce, na které se podílel.

Yoshiki Sasai na tiskové konferenci v dubnu 2014 | foto: RTR

Vývoj událostí kolem kritizovaného objevu nového typu buněk nabral velmi smutný vývoj. Ve úterý ráno 5. srpna japonského času bylo v areálu výzkumného ústavu RIKEN nalezeno tělo jednoho z autorů zmíněných prací, Yoshiki Sasaie. Podle všech dostupných informací spáchal sebevraždu.

Yoshiki Sasai (českou transkripcí Jošiki Sasai, ale pod tímto jménem ho ve vědecké literatuře nenajdete) byl nadřízeným mladé japonské vědkyně Haruko Obokatové. Ta zaujala svým tvrzením, že objevila nový, až neuvěřitelně jednoduchý způsob „omlazování“ buněk (více v našem starším článku). Kolem práce se ovšem objevily pochybnosti, které vedly až k jejímu stažení z časopisu. Dosažené výsledky vznikly patrně chybou, a vyloučen není ani podvod.

Sasai patřil mezi špičkové odborníky na kmenové buňky, se kterými dokázal pracovat tak obratně jako málokdo na světě (viz například jeho profil v časopise Nature). Byl autorem desítek důležitých prací právě především na poli kmenových buněk. Mezi jeho úspěchy patřila například práce, ve které myší kmenové buňky donutil napodobit ranou fázi vzniku oka při vývoji organismu (práce je zde, přístup je placený).

V době nálezu byl bosý, boty byly údajně přesně srovnané na schodu v blízkosti tašky, ve které se našly vzkazy pro pozůstalé. Na místě byly celkem tři, z nichž jeden byl údajně určen pro Obokatovou. Podle Japan Times, které se odvolávají na nejmenovaný zdroj, obsahoval jednoduchou zprávu: „Dokažte existenci STAP buněk.“ Další dva vzkazy (tentokrát s neznámým obsahem) se měly najít na stole Sasaiovy sekretářky.

Sasaimu se spolu s jinými zaměstnanci laboratoře v centru skandálu dostávalo pravidelné pomoci od psychologů. I přesto se zhroutil a byl několik týdnů hospitalizován. Podle svědectví kolegů citovaných japonskými médii se jevil v posledních měsících vyčerpaný fyzicky i psychicky.

Kritizované buňky

Práce popisující objev tzv. STAP buněk s dost možná revolučním potenciálem pro biologii i medicínu byla zveřejněna v lednu. Brzy se však objevily nesrovnalosti. Nejprve v samotném článku, ve kterém se patrně Haruko Obokatová dopustila opisování ze starší vlastní práce. Komise ústavu RIKEN, která se chybami v článku zabývala, ji shledala vinou z několika prohřešků proti vědecké etice, včetně toho, že v článku použila fotografii z jiného pokusu (více v našem starším článku).

Vážnější  však je, že vědcům z jiných laboratoří se nepodařilo výsledky zopakovat a objevily se vážné pochybnosti o tom, zda opravdu domnělé STAP buňky nebyly například jen kontaminací. K potížím měla přispět i Obokatová, která si prý nedbale vedla záznamy o své práci, takže je obtížné ji rekonstruovat.

Problémů bylo nakonec tolik, že došlo ke stažení článku z časopisu Nature. To v podstatě znamená, že vědci svůj text a hypotézu v něm obsaženou (v tomto případě o existenci STAP buněk) berou zpět alespoň do doby, než získají lepší důkazy či opraví chyby. Sám Sasai se v dopise zveřejněném zároveň se stažením obou článků na stránkách RIKEN (dostupný zde) omluvil za to, že nedokázal včas odhalit problémy článku, a také za nastalý zmatek a zklamání veřejnosti. Píše také, že existence STAP buněk přestává být už i jen „slibnou hypotézou“.

Vzápětí po vypuknutí skandálu nezávislá komise vyšetřující okolnosti případu doporučila úplné zrušení laboratoře, kde pracovala Haruko Obokatová a Sasai byl zástupcem ředitele. Do významné míry právě díky němu to přitom bylo v posledních letech pracoviště se skvělou pověstí.

Oprava: V článku jsme opravili chybný časový údaj a provedli drobné korektury.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.