O placení za cesty do vesmíru jsme poprvé slyšeli ještě v dobách slávy stanice Mir. Nakonec se ale na ni žádný platící soukromník nepodíval. Na stanici letěl jen japonský novinář Tojohiro Akijama, kterému cestu zaplatila společnost TBS.
První kosmický turista, americký podnikatel Dennis Tito, vzlétl až na Mezinárodní kosmickou stanici (ISS) před deseti lety. Ve stavu beztíže strávil sedm dnů a 22 hodin. Na Zem se v pořádku vrátil šestého května 2001. Bylo to v době, kdy Rusové měli problémy s financování svého pilotovaného programu a platící zákazník jim přišel vhod. Tita údajně výlet přišel na 20 milionů dolarů.
Po něm se na palubě kosmické lodi Sojuz se na ISS vypravilo dalších šest osob. Většinou šlo o mediálně známé osobnosti, které ve svých oborech něco znamenají. Mark Shuttleworth je například zakladatelem společnosti Canonical, která vyvíjí linuxovou distribuci Ubuntu. Richard Garriott, vývojář a producent počítačových her, zase navázal na svého otce Owena Garriota. Ten se do vesmíru podíval dvakrát jako řadový astronaut NASA při misích s lodí Apollo na orbitální stanici Skylab a později při misi raketoplánu Columbia STS-9.
Přichází xPrize
Ke skutečné kosmické turistice však týdenní výlety jednotlivců měly hodně daleko. Odhaduje se, že týdenní výlet vyšel na částku kolem 30 milionů dolarů, a to si může dovolit jen málokdo. (Pro srovnání, Američané za dopravu svých astronautů na ISS mají Rusům platit po skončení provozu raketoplánů okolo 50 milionů dolarů za osobu.)
I proto přišla nadace Ansari s cenou X-Prize za vývoj ryze soukromého prostředku schopného suborbitálního letu. Jde o pouhý skok, kde pasažéři zažijí krátkodobě stav beztíže a krátce na to se vrátí zpět na Zem.
Cena X-Prize byla vyhlášena už 18. května 1996. Celkem se do ní za dobu její existence přihlásilo 27 společností ze sedmi států (USA, Kanada, Argentina, Rusko, Velká Británie, Izrael a Rumunsko). Zlomovým okamžikem byl 5. květen 2004, kdy se cena přejmenovala na Ansari X-Prize na počest nového sponzora: Anousheh Ansariové. Tato dáma se v září 2006 stala první kosmickou turistkou a čtvrtým kosmickým turistou celkově.
Ansari X-Prize nakonec vyhrála firma Scaled Composites s raketoplánem SpaceShipOne zaštítěná společností Virgin Galactic Richarda Bransona. Jako jediná dokázala během dvou týdnů dosáhnout se svým dopravním prostředkem hranice 100 kilometrů dvakrát.
Nafukovací stanice proti nafouknutým cenámTrochu jinak uvažuje o vesmírné turistice společnost Bigelow Aerospace. Nevyvíjí nosiče do vesmíru, ale jejich destinace: moduly pro pobyt ve vesmíru. Jde o nafukovací moduly, které mají sloužit na orbitálních stanicích. Nafukovací modul má nabízet dostatek prostoru pro posádku a jeho doprava na oběžnou dráhu levnější. Pro srovnání: "pevný" modul Harmony připojený dnes k ISS váží při délce 7,2 a průměru 4,4 metru něco přes 14 tun. Bigelow Aerospace chystá na rok 2014 nafukovací modul Sundancer o větší délce i průměru (8,7 a 6,3 metru), který má vážit jenom 8 614 kilogramů. Společnost za sebou má první ostré testy. V letech 2006 a 2007 úspěšně vypustila dvojici nafukovacích modulů Genesis o objemu vnitřního prostoru zhruba 11 metrů krychlových. To je stejný prostor jako uvnitř krychle se stranou dva a čtvrt metru. |
Výhra deseti milionů dolarů však byla spíše symbolická, na financování vývoje nestačí a stačit nemůže. Peníze by se měly vrátit jinak. Po ukončení X-Prize se rozjela propagační kampaň na první lístky a vývoj raketoplánu SpaceShipTwo, který má na suborbitální lety vynášet platící turisty.
SpaceShipTwo má vesmír přiblížit více lidem
Původně měl raketoplán SpaceShipTwo létat s pasažéry už od minulého roku. Změnila to exploze hybridního raketového motoru na testovacím stanovišti 26. července 2007 na letišti v Mojavě. Zemřeli při ní totiž tři lidé a stejný počet byl těžce zraněn. Podle dostupných informací bylo na vině tankovací zařízení s oxidem dusným - rajským plynem. Jak říká latinské přísloví: "Ke hvězdám nevede vyšlapaná cesta".
První lety byly odloženy na letošní rok. Zatím ale nic nenasvědčuje, že k tomu dojde. Raketoplán ještě ve vzduchu nevyzkoušel hybridní motor, ale jen samotný let. A před lety s pasažéry se bude muset typické schéma letu vyzkoušet hned několikrát. První start s cestujícími lze očekávat v horizontu dvou až tří let.
Cena letenky se bude pohybovat kolem 200 000 dolarů (3,6 mil. korun). Virgin Galactic plánuje od Scaled Composites, který se stará o vývoj a výrobu nosného letounu i raketoplánu, zakoupit pětici letounů. Systém využívá vzdušného startu. Nosný letoun vynese raketoplán do výšky cca 15 kilometrů, kde jej odhodí. Následně probíhá strmé stoupání za pomocí hybridního raketového motoru a setrvačností až nad 100 kilometrů.
Při sestupu není třeba používat žádnou speciální tepelnou ochranu, jako je tomu v případě amerického raketoplánu. SpaceShipOne i "dvojka" využívají nastavení křídel do profilu maximálního odporu a vztlaku. První test toho režimu nazývaného "Feathered" se uskutečnil v 4. května tohoto roku. Mateřský letoun vynesl raketoplán po 45 minutovém stoupání do výšky 15,7 kilometrů. Po odhození přešel téměř do vertikálního klesání s maximální rychlostí 4,7 kilometru za minutu (cca 280 km/hod).
Na oběžnou dráhu cesta dlouhá
Suborbitální lety Virgin Galactic nebo například dánské Copenhagen Suborbitals (o této raketě jsme psali v článku Do vesmíru na stojáka) jsou mnohem méně náročné - a o hodně kratší - než výlety prvních vesmírných turistů na ISS. Ovšem Sojuzy jsou plně obsazené a náhrada jen tak nebude.
Důvody jsou právě technické. Pokud chceme dosáhnout oběžné dráhy, musíme zrychlit na 7,8 kilometrů za sekundu a při návratu zase takřka o tutéž rychlost zbrzdit. Nastavení křídel v takovém případě nestačí.
Jedinou soukromou společností, která v současné době pracuje na vývoji pilotované lodi s názvem Dragon je SpaceX. Tou hodlá v letošním roce dokonce zásobovat ISS (psali jsme o tom v tomto článku). Plány na využití lodi Dragon pro vesmírnou turistiku jsou však na začátku. SpaceX si chce zajistit nejdříve především zakázky od NASA.
Po bujarých a mnohamilionových oslavách svých prvních let tak vesmírná turistika slaví své první kulaté výročí v mrákotném spánku. Otázkou je, zda se za současné ekonomické situace najde dost "princů" ochotných zaplatit stále vysokou cenu za její probuzení.
