Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Podívejte se, co všechno letos poletí do kosmu. Velký přehled startů

aktualizováno 
Marcel Grün pro Technet.cz - Indické, čínské, korejské, ruské, americké, japonské i vietnamské družice se letos vydají prozkoumávat vesmír, naši planetu i Mars a Měsíc. Přinášíme obsáhlý rozpis jejich startů.

Vesmír je krásný | foto: Giacomo Sardelli, Further Up Yonder

Nejvíc startů se samozřejmě plánuje na oběžné dráhy kolem Země a o většině předem nevíme. Ale lze si udělat představu, že se skóre nebude příliš lišit od předchozího roku, kdy bylo úspěšných 75 startů. Jako obvykle nejvíc ruských (24), ale na druhém místě poprvé čínských (19) a až na třetím místě amerických (16), Dále se umístily evropské starty z francouzského území (10), indické (2), japonské (2) a po jednom startu připsal Írán a Severní Korea.

V příštím dílu se budeme věnovat startům k ISS. Ty tento článek neobsahuje.

"Lidé se mne ptají, co nyní budu dělat, když program raketoplánů skončil. Vypouštím rakety, odpovídám," lakonicky shrnul svůj letošní program velitel Cape Canaveral Air Force Station. Letos se jen odtud uskuteční starty nejméně 10 mohutných raket do vesmíru: pětkrát to bude Atlas-5 v různých verzích, třikrát mohutná Delta-4 a dvakrát Falcon- 9. Kromě toho se uskuteční šest startů z ponorek u břehů Floridy.

Další starty, ze západního pobřeží USA, jsou obvykle více či méně přísně utajované. Odlišný statut základny Vandenberg jsem kdysi poznal "na vlastní kůži", a to už jsme byli členy NATO. Před příletem do USA jsem musel o vstup požádat Pentagon. Na místě samém mne musel doprovázet odborník, který měl "prověrku", ozbrojená strážná a odborný pracovník příslušného programu. Směl jsem stejně navštívit jen "civilní" část kosmodromu a o fotografování nesmělo být ani myšlenky, natož řeči. Zato mne může hřát vědomí, že jsem byl zřejmě prvním Čechem, který tam oficiálně směl.

Režim na ruských a čínských kosmodromech je nesrovnatelně přísnější. A tak informace z jihoamerického kosmodromu v Kourou zní pohádkově civilně, jak by mohl vyprávět z vlastní zkušenosti šéf Technetu Honza Kužník. Letos se odtamtud chystá šest startů mohutné rakety Ariane 5, čtyři střední rakety Sojuz a jeden rakety Vega s "malou" nosností. To ještě doplňují starty rakety Sojuz z Bajkonuru, za které zodpovídá evropsko-ruský zástupce Arianespace Starsem.

Kosmodrom v Kourou, Francouzská Guyana: řídící středisko letu. Na monotorech je

Kosmodrom v Kourou, Francouzská Guyana: řídící středisko letu. Na monitorech je vidět raketa Ariane 5.

LEDEN
Japonské družice a další pokus Jižní Koreje

Od prosince je odložen start rakety Proton-M se stupněm Briz-M z Bajkonuru, který dopraví na geostacionární dráhu téměř šestitunovou telekomunikační družici SATMEX 8 pro služby na obou amerických kontinentech. Důvodem je rozbor problémů, které měl 8.prosince s navedením družice Jamal-402. Takže prvním startem roku byla 15. ledna v 16.25 UT raketa Rokot-KM (původem nukleární dvoustupňový nosič SS-19 a třetí stupeň Briz-KM) s trojicí ruských vojenských navigačních družic Rodnik alias Strela-3M pod názvy Kosmos 2482-84 z kosmodromu Pleseck.

Časy a data startů

Tabulka obsahuje pouze oznámené údaje k 25.1.2013

  • Japonsko - IGS - 27.01. 04:00 – 06:00
  • Korea - STSAT 2C - 30.01. - 07:00 – 10:30
  • USA - TDRS-K - 31.01. - 01:50 – 02:30
           Intelsat 27 - 31.01. - 00:70 – 08:00
  • Rusko - Globalstar - 05.02. - 16:20
  • ESA - Amazonas - 07.02. - 01:36
  • Rusko - Progress 50 - 11.02 - 14.41
  • Vanden - Landsat - 11.02. - 18:00–18:50
  • Indie - SARAL - 18.02. (místo 11.02.)
  • USA - SpaceX CRS - 01.03. - 15:10

Časy jsou uvedeny UTC -  v ČR je čas UTC + 1

Z Tanegashima Space Center měla 27. ledna vzlétnout japonská raketa H-2A se dvěma družicemi IGS (Information Gathering Satellite) pro radarové a optické sledování Země pro japonskou vládu.

V noci 30. ledna (kolem 2 h UTC) má z Cape Canaveral po mnoha odkladech vzlétnout raketa Atlas-5 s moderní komunikační družicí TDRS-K (Tracking and Data Relay Satellite -K), která bude využívána zejména pro spojení s Mezinárodní kosmickou stanicí.

V lednu se už potřetí pokusí o vstup do vesmíru startem své první družice Jižní Korea. V době od 26. ledna do 8.února (nejspíše 30.ledna) je z kosmodromu Naro Space Center plánován vzlet rakety KSLV 1 s malou, stokilovou družicí STSAT 2C (Science and Technology Satellite), který byl odvolán loni 26. října a 29. listopadu.

A 31.ledna má z tichomořské plošiny Odyssey, zakotvené v místě 154° z.d., 0° s.š. startovat raketa Zenit 3SL s telekomunikační družicí Intelsat 27 pro služby mezi Evropou a oběma Amerikami.

ÚNOR
Sojuz, Atlas 5 i ruský dálkový průzkum Země

Na 5. února byl oznámen start ruské rakety Sojuz 2-1a se stupněm Fregat z Bajkonuru, který má pro společnost Arianespace na obchodní bázi vynést na dráhy ve výšce 1 400 km šestici komunikačních družic Globalstar. Tento start měl být původně proveden v polovině prosince.

O dva dny později má v Kourou startovat evropská raketa Ariane 5 ECA (VA212) s dvojicí komunikačních družic na geostacionární dráhy: Amazonas-3 pro španělskou Hispasat a Africasat-1a alias Azerspace pro Azerbajdžán. První z nich přivezl nákladní letoun AT-124 na letiště Félix Eboué u Cayenne, hlavního města Francouzské Guyany v druhém týdnu ledna. Na oběžné dráze bude šestitunová družice typu Space Systems/Loral LS-1300 zakotvena nejméně na 15 let nad 61º z.d. Její spolucestující Azerspace/Africasat-1a byla navržena a postavena v Orbital Space Corp. na základě modelu STAR-2 o hmotnosti přes 3 tuny. Nese 36 převaděčů C a Ku a bude zakotvena 15 let nad 46º v.d.

Dne 11. února vynese raketa Atlas 5 ve verzi 401 z kalifornského kosmodromu Vandenberg družici Landsat 8 pro pokračování série těchto družic pro komplexní sledování přírodních zdrojů i v tomto století (Landsat Data Continuity Mission). Přípravy probíhají podle plánu, 16 ledna byl satelit instalován do hlavice rakety.

Start rakety Atlas V s raketoplánem X-37B  na palubě na mysu Canaveral 11.

Start rakety Atlas V s raketoplánem X-37B na palubě na mysu Canaveral 11. prosince 2012.

V téže době se z kosmodromu Satish Dhawan Space Center v indickém státě Sriharikota počítá s letem indické rakety PSLV-C20 (Polar Satellite Launch Vehicle), odloženým z prosince, který vynese indicko-francouzskou družici SARAL (Satellite with ARgos and ALtika) pro sledování povrchu oceánů. Sekundárně bude na palubě pět dalších mini- a mikrosatelitů, mj. kosmický dalekohled NEOSSat (Near Earth Object Surveillance Satellite) pro studium planetek v okolí Země.

Koncem února by měl být vypuštěn první ze série ruských satelitů dálkového průzkumu Země Resurs-P1, jejichž základem budou družice Jantar. Z Bajkonuru jej vynese Sojuz 2-1b.

BŘEZEN
Americké vojenské satelity pro obranu i zpravodajství

Do březnových startů řadíme několik družic, avizovaných bez bližší specifikace na první čtvrtletí. Na kosmodromu Pleseck jde o vojenský start Rokotu-KM s trojicí družic Rodnik alias Goněc-M 5, 6 s 7 a z Cape Canaveralu se chystá vzlet rakety Delta-4M+ s velkou stacionární telekomunikační družicí WGS 5 (Wideband Global Satellite).

Američtí vojáci jsou jediní, kteří posunuli svůj start o dva měsíce kupředu. Koncem března raketa Atlas 5 vynese druhou komplexní družici včasné výstrahy SBIRS - GEO 2 (Space Based Infrared System Geosynchronous). Tento program zahrnuje výstrahu, obranu i zpravodajství.

Mělo by dojít i ke startu druhé družice Meteor-M se čtyřmi mikrosatelity a vypuštění třetí generace navigační družice GLONASS-K alias Uragan-K. Výjimečně víme i o čínském startu rakety LM-4B, protože má vynést třetí brazilsko-čínskou družici CBERS (China Brazil Earth Resources Satellite) pro dálkový průzkum a urbanistiku. Start byl odložen loni v prosinci a znovu před několika dny.

DUBEN
Obří raketa Falcon 9 a indická i vietnamská družice

Dubnové starty jsou zatíženy většími nepřesnostmi. Soukromý dravec SpaceX ohlásil na tento měsíc první start nové verze své maxirakety Falcon-9( verze 1.1) s hromadou malých a miniaturních družic. Hlavní je půltunová CASSIOPE (Cascade SmallSat and Ionospheric Polar Explorer) kanadské firmy MacDonald Dettwiler (MDA) a přívažek tvoří šest družic POPACS (Polar Orbiting Passive Atmospheric Calibration Sphere), každá o hmotnosti několika kilogramů.

Indie chystá půl roku odkládaný start rakety GSLV Mk2 s kryogenním třetím stupněm, vyrobeným domácím raketovým průmyslem, při němž má dojít k vynešení komunikační družice GSAT 14.

Ruská raketa Rokot má v rámci projektu SWARM vynést tři družice ESA na různé polární dráhy pro měření sezonních změn geomagnetického pole.

Dlouho posunovaný je rovněž termín startu nové generace ruských biologických družic Bion-M, které budou kombinací lodí Vostok, Zenit a Jantar s životností prodlouženou na půl roku a budou vybaveny panely slunečních baterií a vědeckými přístroji o 100 kg těžšími než u předchozí verze.

Při druhém testu evropské rakety Vega na jaře letošního roku by měla být vynesena malá družice PROBA-V (Project for On-Board Autonomy - Vegetation). To je samostatně upravený jeden z přístrojů satelitu Spot 5 pro dálkový průzkum Země. S družicí poletí i mikrosatelit VNREDSat-1a (Vietnam Natural Resources, Environment and Disaster Monitoring Satellite) typu Astrosat-100, který u společnosti Astrium objednala za 55 milionů liber vietnamská vláda.

Falcon 9 se zásobami pro ISS

Falcon 9 se zásobami pro ISS

Na duben je rovněž oznámen start rakety Atlas 5 ve verzi 401 z kalifornské základny USAF Vandenberg SLC 3 East s družicí GeoEye 2 typu Lockheed Martin LM-900 pro snímkování povrchu Země s mimořádně velkým rozlišením 34 cm (!), které však bude dostupné jen americké armádě. Komerčně smějí být poskytovány pouze snímky s rozlišením horším než půl metru.

Dubnové starty zřejmě zakončí startem z letadla raketa Pegasus-XL, aby vynesla astronomickou sluneční družici SMEX 12 alias IRIS (Interface Region Imaging Spectrograph). Cílem je studium přenosu energie ve sluneční atmosféře s velkým prostorovým a časovým rozlišením, zejména mezi chromosférou a koronou.

KVĚTEN
Poletí i Češi

V květnu bychom měli být svědky startu indické rakety PSLV-C22 s družicí IRNSS 1 o hmotnosti téměř 1 400 kg na geostacionární dráhu. Družice je prvním exemplářem indického navigačního systému Indian Regional Navigation Satellite System.

Na Cape Canaveral (SLC-41) bychom se měli dočkat letu rakety Atlas 5 ve verzi 401 s navigační družicí GPS-2F 4 systému Global Positioning Systém, původně plánovaného na březen.

A z Kourou by měla vzlétnout pod dohledem Arianspace raketa Sojuz 2-1b se stupněm Fregat (VS-05), aby vynesla čtyři družice O3b jako základ nového systému, na kterém se podílí i česká firma G. E. Electronics.

Raketa Sojuz během zkoušek na kosmodromu ve Francouzské Guyaně. Raketě chybí

Raketa Sojuz během zkoušek na kosmodromu ve Francouzské Guyaně. Raketě chybí přední část, tedy náklad a kryt nákladového prostoru. Na ruských kosmodromech by byl náklad upevněn k raketě už před vztyčením nosiče. V Kourou se montáž provádí „na stojáka“ pod speciální konstrukcí (ta na obrázku není).

Jméno systému pochází z názvu "další tři miliardy" a je odkazem celosvětové populaci uživatelů, kteří nemají pravidelný přístup k internetu. Společnost plánuje poskytování širokopásmového vysokorychlostního připojení ve více jak 150 zemích v Africe, Asii, Latinské Americe a na Blízkém východě. Systém sestává z osmi družic (později může být zdvojnásoben) ve výškách 8 060 km na Zemí. Družice vyvinula a vyrobila Thales Alenia Space v Cannes Mandelieu Space Center.

ČERVEN
Čínský pochod 2 a experimenty americké armády

Na červen je plánován start čínské rakety Dlouhý pochod CZ-2F s pilotovanou lodí Šen-čou 10 (v přepisu pchin-jin Shenzhou) s tříčlennou posádkou (z toho jedna žena), která se má na dva týdny připojit k orbitální laboratoři Tiangong 1. Let bude v podstatě opakováním experimentu z června 2012. Nejpozději počátkem příštího roku by měla být vypuštěna následná laboratoř Tiangong 2 s rozšířenými možnostmi.

V červnu by měla americká armáda vyslat raketou Delta 4 Medium+(4,5) na geostacionární dráhu další velkokapacitní spojovou družici WGS-6 (Wideband Global SATCOM), třetí exemplář druhé generace, z nichž každá má kapacitu větší než celý předchozí systém DSCS. Postavil ji koncern Boeing a poprvé se do programu zapojila i armáda australské vlády.

Přeprava rakety Dlouhý pochod k rampě je divácká záležitost otevřená pro

Přeprava rakety Dlouhý pochod k rampě je divácká záležitost otevřená pro novináře i veřejnost. Ale kdy a kam přesně poletí, to se jen tak nedozvíme.

Organizace zapojené do aktivit Operationally Responsive Space (ORS), mezi které patří mj. americká pozemní armáda, letectvo, agentura amerického ministerstva obrany DARPA (Defense Advanced Research Projects Agency, tj. Agentura pro výzkum pokročilých obranných projektů) a NASA, hodlají v červnu využít starší raketu Minotaur 1 na Wallops Island k vyslání malých vojenských experimentálních zařízení ORS-3 (Operationally Responsive Space 3). Ty budou součástí avioniky čtvrtého stupně rakety. Poletí vojenská vývojové družice STPSat-3 s přístroji Standard Interface Vehicle o hmotnosti 180 kg a asi 20 nano- a piko-satelitů nejrůznějších ústavů.

Zcela kuriózní je stavba rakety Super Strypi alias SPARK (Space-borne Payload Assist Rocket - Kauai), kterou vyvíjejí společně Sandia National Laboratories, University of Hawaii a Aerojet a která by levně měla dopravit družicový náklad, označovaný jako ORS-4, o hmotnosti 250 kg do výšky 400 km. Třístupňová raketa má startovat z železniční rampy Barking Sands v Kauai (Pacific Missile Range Facility) a při premiéře vynese mikrosatelit HiakaSat (původně Hawaisat 1) o hmotnosti 90 kg, dvoukilový nanosat Argus (tzv. 2U CubeSat 10 × 10 × 20 cm) a osm družiček EDSN (Edison Demonstration of Smallsat Networks) typu 1,5 CubeSat, jejichž vývoj koordinuje NASA Ames Research Center.

ČERVENEC a SRPEN
Poletí izraelská družice z roku 2007?

Otázkou bez odpovědi je zatím start družice AMOS-4 s převaděči v pásmech Ku a Ka družicového operátora Spacecom, jejíž stavba byla zadána roku 2007 izraelské společnosti Israel Aerospace Industries (IAI) za zhruba 370 milionu dolarů. Původně měla družici o hmotnosti 3 400 kg vynést raketa Falcon 9, ale posléze byl start zakoupen u Rusů z Bajkonuru raketou Zenit 3 SLB a měl se uskutečnit už roku 2011.

V letním období má přijít ke slovu raketa SpaceX Falcon 9 ve verzi 1.1, která má při prvním startu vynést na geostacionární dráhu telekomunikační družici SES 8 World Skies především pro služby v pásmech Ku a Ka včetně přímého vysílání na domácí antény v oblasti Asie a Pacifiku. Při druhém startu, nejspíš v srpnu bude na palubě osm komunikačních družic Orbcomm druhé generace, zajišťujících dvoucestný přenos zpráv.

Na červenec je plánován start rakety Atlas 5 ve verzi 551 (pět startovních bloků) s druhou družicí firmy Lockheed Martin pro americké námořnictvo MUOS (Mobile User Objective System). Předchozí družice tohoto typu úspěšně vzlétla loni v únoru a byla do té doby nejtěžším nákladem rakety Atlas (kapacita 19 tun) a dvoustým startem stupně Centaur. Do roku 2015 bude systém ukončen pátým satelitem tohoto typu.

Rovněž v červenci bude z Kourou startovat raketa Arianespace Sojuz 2-1b se stupněm Fregat-MT, která vynese dvě plně operační družice evropského navigačního systému Galileo.

V srpnu se z pobřeží Kalifornie vydá na oběžnou dráhu nejsilnější raketa Delta 4-Heavy, aby tam dopravila vysoce tajnou špionážní družici NROL-65 staršího typu KH-11 s elektro-optickým systémem, ekvivalentním dalekohledu o průměru až 3 m (Hubble Space Telescope má průměr 2 m a v lednu 2011 NRO věnovala NASA dva systémy s primárním zrcadlem 2,4 m). Teoretické rozlišení je 0,15 m na povrchu Země.

PODZIM a ZIMA
Tajná komunikační družice i desítky mikrosatelitů

Nedlouho poté, počátkem září, má raketa Atlas 5 verze 531 (tři startovní bloky) vynést rovněž vysoce tajnou vojenskou komunikační družici AEHF 3 (Advanced Extremely High Frequency), vyrobenou koncernem Lockheed Martin.

Na 29. září je už dlouho naplánován start rakety Sojuz 2-1b se stupněm Fregat, aby pro Evropskou kosmickou agenturu ESA vynesla astrometrickou družici Gaia o hmotnosti přes 2 000 kg, pokračující v práci družice Hipparcos. Během nejméně pěti let má sedmdesátkrát proměřit každou z miliardy hvězd, tedy řádově jedno procento hvězd naší Galaxie. Bude navedena na dráhu, která se bude blížit Lissajousově obrazci kolem Lagrangeova bodu L2 soustavy Slunce - Země (co přesně body znamenají, probereme příště).

Někdy před koncem roku má raketa H-2A vynést druhou japonskou družici ALOS-2 (Advanced Land Observing Satellite) o hmotnosti téměř 4 000 kg s radarem s vysokým rozlišením pro civilní účely dálkového průzkumu Země.

Na konec roku je z Kourou plánován i start družice Sentinel 1A s výkonným radarem se syntetickou aperturou v rámci evropského programu GMES (Global Monitoring for Environment and Security) , kterou vynese raketa Sojuz 2-1b se stupněm Fregat.

Výčet družic bude nesporně rozšířen o řadu dalších ruských družic (např. tři rakety Dněpr s desítkami mini- a mikrosatelitů a několik dalších družic, vynášených ruskými raketami, např. družice Anik G1, Astra 2E, dvě Ekspress-AM, Eutelsat 3D, dvě trojice Goněc a doplněn o 10 až 15 družic čínských.

K MĚSÍCI A MARSU
se vydají i Indové

Kromě startů umělých družic očekáváme rovněž několik letů dál od Země.

Na 12.srpna je s ročním zpožděním proti původnímu plánu určen start pětistupňové rakety USAF Minotaur V ze základny Wallops Isl. s malou sondou NASA LADEE (Lunar Atmosphere and Dust Experiment) o hmotnosti 130 kg, která se stane družicí Měsíce ve výšce 50 km a primárně bude studovat řídkou měsíční atmosféru (globální hustotu, složení a časovou variabilitu) a prachové částice v okolí Měsíce, než budou narušeny lidskými aktivitami. První tři měsíce budou určeny základnímu výzkumu, závěrečných devět měsíců technickým záležitostem (mj. testům optické komunikace laserovým signálem).

Panoramatický snímek povrchu Marsu pořízený sondou Opportunity

Panoramatický snímek povrchu Marsu pořízený sondou Opportunity

Na 18. listopadu je na Cape Canaveral připravován start rakety Atlas V verze 401 s kosmickou sondou MAVEN (Mars Atmosphere and Volatile EvolutioN) o hmotnosti 903 kg, která má být 22. září roku 2014 navedena na oběžnou dráhu kolem Marsu ve výšce 150 - 6 200 km, z níž má nejméně rok studovat atmosféru Marsu a objasnit dopad ztráty původní atmosféry na klimatické změny planety.

K Marsu se má ve stejnou dobu rovněž vydat první indická sonda Mangalyaan (hindsky loď k Marsu), kterou v polovině listopadu vynese raketa PSLV (Polar Satellite Launch Vehicle) tak, že šesti zážehy posledního stupně bude nejprve dosaženo geocentrické dráhy 600 - 215 000 km a posledním bude 26. listopadu sonda o hmotnosti 500 kg převedena na meziplanetární dráhu. Kolem 21. září 2014 bude převedena na dráhu kolem Marsu, z níž má být zahájen výzkum. Sonda ponese pět přístrojů o celkové hmotnosti asi 15 kg.

V posledním čtvrtletí roku má z čínského kosmodromu Xichang Satellite Launch Center (Si-čchang) startovat raketa Long March 3B, která má vynést k Měsíci sondu Chang´e 3. Asi 1 200 kg těžké zařízení má přistát na povrchu v oblasti Sinus Iridium a vysadit tam malý "lunochod" o hmotnosti 120 kg. Bude to první čínské přistání na Měsíci. Celkově projekt připomíná Lunu 24 vypuštěnou před 37 lety.

V příštím dílu se budeme věnovat startům k ISS. Ty výše uvedený výčet neobsahuje.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.