Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Jak se vyrábí stav beztíže ve Fallturmu. Kapsle lítá v betonové věži

aktualizováno 
Pokusy ve stavu beztíže se dají provádět, i když zůstanete nohama na Zemi. Jedním takovým zařízením je i Fallturm v německých Brémách. Vědci tu provádějí ročně okolo 400 pokusů za krátkodobého stavu beztíže, který svou kvalitou patří mezi nejlepší na světě.

Brémská Fallturm v noci | foto: Jaroslav Paclík, MF DNES

Té stavbě se klidně dá říkat tužka nebo kosmická raketa. Obojí velmi dobře připomíná. „To, co vidíte zvenčí, je betonový plášť Fallturmu. Uvnitř je pak roura, která s ním není nijak spojená. V té rouře se dělají pokusy,“ vysvětlil zjednodušeně Thorben Könemann z centra pro aplikovanou vesmírnou technologii a mikrogravitaci ZARM.

Příprava kapsle před pokusem

Příprava kapsle před pokusem

Velín věže

Velín věže

Experimenty probíhají vždy v kapsli, kterou vědci buď nechají vytáhnout nahoru a padat dolů, nebo ji nahoru vystřelí katapultem. Aby dosáhli kýženého snížení gravitace, musí z celé věže ještě před tím vyčerpat vzduch, aby odpor vzduchu kapsli nebrzdil (v pádu vakuem se zrychlení a gravitace vyruší, řečeno jednoduše). Proces trvá pokaždé asi 1,5 hodiny a tlak ve věži se sníží na hodnotu zhruba jednoho pascalu, tedy téměř přesně stotisíciny běžného tlaku.

„Dráha, po kterou kapsle padá, je dlouhá přibližně 110 metrů. Poskytuje 4,74 sekundy stavu beztíže na pokusy. Možná se to nezdá mnoho, ale v těch čtyřech vteřinách se toho dá hodně změřit či zjistit,“ poznamenal Könemann. Katapult pak čas na experimenty prodlouží na 9,2 sekundy. „Důležitým faktorem je i kvalita stavu beztíže. Ta zdejší patří k nejlepším, které jsou vůbec k dosažení,“ doplnil.

Ve Fallturmu se konají pokusy už 25 let, a to jak jednoduché, tak i složité - třeba v rámci přípravy vesmírných misí. „Nahoru na vesmírnou stanici se také neposílají pokusy, které by nebyly otestované na Zemi,“ upřesnil brémský vědec. Cenově je to samozřejmě ohromný rozdíl: „V tomto ohledu jsme velmi výhodní pro krátkodobý výzkum ve stavu beztíže. A výhodou je i přístupnost a flexibilita. Pokus je možné připravit třeba i opakovaně,“ uvedl Thorben Könemann.

Fotogalerie

V Brémách se zabývají třeba i okolnostmi vzniku planet. „Na nejmenších částicích prachu zkoumáme, jaký je za tím mechanismus - jakou rychlostí se částice musí srážet, aby se z nich stal větší konglomerát. Roli při tom hraje i sluneční svit a termické efekty. V malých vakuových komorách to můžete simulovat,“ sdělil.

„My nyní zkoumáme při nízkém tlaku, jaké procesy se dějí na naší sousední planetě Mars. Zkoumáme proudění plynných látek. Chceme těm procesům detailně rozumět,“ poznamenal Jens Teiser z Univerzity Duisburg - Essen, který zrovna prováděl ve Fallturmu s kolegou Mathiasem Schywekem experiment, když byl na místě i redaktor MF DNES.

„Vědci zde nejsou jen z Německa, ale i z Evropy. I Češi sem mohou přijet dělat své pokusy. Sondovali jsme možnosti spolupráce například na brněnské Masarykově univerzitě,“ zmínil Thorben Könemann.

Informace: Do článku jsme doplnili informace o odčerpávání vzduchu z Fallturmu.





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.