Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Staví se druhá nejvyšší chladící věž v Česku. Proti Temelínu je to drobeček

aktualizováno 
Nová část elektrárny v Ledvicích bude mít pouze jednu chladicí věž. Ta ale bude nejvyšší věží u uhelné elektrárny v ČR. Vyšší jsou už jen věže temelínské jaderné elektrárny.

Chladicí věž Ledvice | foto: ČEZ

Nový výrobní blok elektrárny v Ledvicích poblíž Duchcova bude mít tři dominanty. Tou první je dvě stovky metrů vysoký komín a téměř 145 metrů vysoká chladicí věž, která je pro laiky druhým, tentokrát  "tlustým komínem".

Uvozovky jsou na místě, protože z věže stoupá jen vodní pára z odpařené chladící vody. Třetí technologickou dominantu tvoří kotelna, která také patří mezi nejvyšší stavby svého druhu v Česku.

"Chladicí věž bude ještě o něco vyšší než budova kotelny. Bude mít tvar rotačního hyperboloidu o výšce přesahující 140 metrů a její průměr bude větší než 102 metrů,"  říká Josef Zahradník, vedoucího projektového týmu, který má na starosti realizaci nového výrobního bloku o výkonu 660 MW. Slavný kamenný Stonehenge má přitom v průměru "pouhých" 100 metrů (včetně příkopu a valu).

Cladící věž Ledvice

Model budoucího výrobního bloku

Chladící věže

jsou nezbytnou součástí elektráren. Slouží ke chlazení vody, která se používá při výrobním procesu elektrické energie ve strojovně.

"Věž bude dosahovat až k předposledním červenobílým pruhům dvousetmetrového komínu," dodává vedoucí realizačního týmu.

Proti věžím v jaderné elektrárně Temelín bude ta v Ledvicích "drobeček". Temelínské mají na výšku 155 metrů, průměr na patě 131 a v koruně 83 metrů.  

Nová věž v Ledvicích bude přesně 144,80 metru vysoká, její průměr na patě bude 102,91 metru a v koruně 71,23 metru. Železobetonová konstrukce bude mít u paty tloušťku 80 centimetrů a od 92,23 metru výše to bude už jen 18 centimetrů. Uvnitř budou na železobetonové konstrukci rozmístěny rozvodné žlaby, rozstřikovací systém a blánový chladicí systém.

Elektrárna LedviceCladící věž Ledvice

Stávající zařízení a animace nového výrobního bloku

Specialita věže tkví podle Zahradníka v tom, že díky konstrukci dokáže její spodek reagovat na klesající venkovní teplotu. Tím nedojde k podchlazení turbíny. Naopak nastanou-li vedra, hrozí pro změnu zhoršení účinnosti turbíny. V tomto případě pomohou snižovat teplotu dvě ventilátorové věže, které zde zůstanou po odstavených výrobních blocích 2 a 3.

Německé věže jsou větší než temelínské

Na druhé, německé, straně Krušných hor, coby kamenem dohodil, jsou však mnohem vyšší chladicí věže elektráren. Jsou dokonce větší než temelínské. Například v elektrárně Boxberg má věž výšku 176 metrů, v Lippendorfu 175 metrů.

Dno věže je větší než fotbalový stadion, pojme 33 tisíc lidí

Budete-li vycházet ze vzorce pro výpočet plochy kruhu a mírně zaokrouhlovat, vypočítáte plochu 8 328 metrů čtverečních.

Pokud by se na každý metr čtvereční postavily 4 osoby jako v přeplněné tramvaji, vešlo by se na dno věže úctyhodných 33 312 lidí.

Cladící věž Ledvice

Začátek stavby druhé nejvyšší chladicí věže v Česku, nejvyšší u uhelné elektrárny. Věž postaví firma REKO Praha, a.s. z jednotlivých dílů ze speciální betonové směsi.

Pro představu, největší fotbalové stadiony v České republice, například teplická Stínadla, Bazaly v Ostravě či Letná nebo Ďolíček v Praze (se shodným rozměrem 105 x 68 metrů), mají 7 140 metrů čtverečních.

Historie a plány výroby energie v Ledvicích

Elektrárna Ledvice byla postavena v letech 1966 – 69. Původně měla 5 bloků, z toho čtyři o výkonu 110 MW a jeden o výkonu 200 MW. K 1. únoru 1994 byl ukončen provoz bloku č. 5 a k 31. 12. 1998 skončil provoz bloku č. 1 (200 MW).

Uhelná elektrárna Ledvice

Tři bloky, s jejichž provozem se i nadále počítalo, pak prošly rozsáhlými úpravami. V letech 1992 – 94 byly u 110 MW bloků č. 2 a 3 vyměněny turbíny, dále k nim bylo přistavěno odsiřovací zařízení a byly opatřeny dalšími zařízeními, která mají vliv na příznivé nízké hodnoty emisí plynů i prachových částic v ovzduší.

V letech 1996 – 98 proběhla generální oprava turbíny bloku č. 4 a výstavba fluidního kotle. Zkušební provoz celého zařízení byl pak zahájen 1. listopadu 1998. Generální oprava čtvrtého výrobního bloku s fluidním spalováním proběhla v roce 2007, přičemž jejím hlavním cílem byla výměna celého turbosoustrojí z důvodu jeho dožití.

Výměna zároveň přinesla zvýšení maximálního teplárenského výkonu. Během realizace nového zdroje jsou všechny tři stávající bloky v provozu. Poté budou bloky 2 a 3 odstaveny. Čtvrtý bude provozován současně s novým zdrojem až do konce své životnosti.

Předběžné převzetí nového bloku o výkonu 660 MW v Elektrárně Ledvice je naplánováno na konec roku 2012, kdy bude zahájen i jeho zkušební provoz. Na tuto investiční akci vynaloží Skupina ČEZ více než 30 miliard korun. Vznikne tak nejmodernější zařízení na výrobu elektrické energie spalováním hnědého uhlí nejen v České republice, ale i ve střední Evropě.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Věznice Ebongweni u jihoafrického města Kokstad
Ze super věznice, kam přesunuli Krejčíře, zatím utekl jediný vězeň

Nejznámější novodobý vězeň českého původu Radovan Krejčíř, odpykávající si v současnosti trest v Jihoafrické republice, byl před necelým měsícem přestěhován do...  celý článek

Kombajn New Holland CR 9.90, na kterém je umístěna kamera SlowTV.
Tohle chtěl vidět každý kluk. Sledujte přímý přenos z okna kombajnu

Po mazací tramvaji a nákladní lodi namontoval tým SlowTV kameru na další zajímavý pohybující se stroj. Tentokrát je to sklízecí mlátička, tedy lidově kombajn....  celý článek

Předsunutý DSLAM.
Kratší „poslední míle“ má zrychlit i zoufale pomalé internetové přípojky

Za nízké přenosové rychlosti mnoha telefonních internetových DSL přípojek může jejich velká vzdálenost od ústředny. Vyřešit by to měly takzvané vysunuté...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.