Nový výrobní blok elektrárny v Ledvicích poblíž Duchcova bude mít tři dominanty. Tou první je dvě stovky metrů vysoký komín a téměř 145 metrů vysoká chladicí věž, která je pro laiky druhým, tentokrát "tlustým komínem".
Uvozovky jsou na místě, protože z věže stoupá jen vodní pára z odpařené chladící vody. Třetí technologickou dominantu tvoří kotelna, která také patří mezi nejvyšší stavby svého druhu v Česku.
"Chladicí věž bude ještě o něco vyšší než budova kotelny. Bude mít tvar rotačního hyperboloidu o výšce přesahující 140 metrů a její průměr bude větší než 102 metrů," říká Josef Zahradník, vedoucího projektového týmu, který má na starosti realizaci nového výrobního bloku o výkonu 660 MW. Slavný kamenný Stonehenge má přitom v průměru "pouhých" 100 metrů (včetně příkopu a valu).
Chladící věžejsou nezbytnou součástí elektráren. Slouží ke chlazení vody, která se používá při výrobním procesu elektrické energie ve strojovně. |
Proti věžím v jaderné elektrárně Temelín bude ta v Ledvicích "drobeček". Temelínské mají na výšku 155 metrů, průměr na patě 131 a v koruně 83 metrů.
Nová věž v Ledvicích bude přesně 144,80 metru vysoká, její průměr na patě bude 102,91 metru a v koruně 71,23 metru. Železobetonová konstrukce bude mít u paty tloušťku 80 centimetrů a od 92,23 metru výše to bude už jen 18 centimetrů. Uvnitř budou na železobetonové konstrukci rozmístěny rozvodné žlaby, rozstřikovací systém a blánový chladicí systém.
Specialita věže tkví podle Zahradníka v tom, že díky konstrukci dokáže její spodek reagovat na klesající venkovní teplotu. Tím nedojde k podchlazení turbíny. Naopak nastanou-li vedra, hrozí pro změnu zhoršení účinnosti turbíny. V tomto případě pomohou snižovat teplotu dvě ventilátorové věže, které zde zůstanou po odstavených výrobních blocích 2 a 3.
Německé věže jsou větší než temelínské
Na druhé, německé, straně Krušných hor, coby kamenem dohodil, jsou však mnohem vyšší chladicí věže elektráren. Jsou dokonce větší než temelínské. Například v elektrárně Boxberg má věž výšku 176 metrů, v Lippendorfu 175 metrů.
Dno věže je větší než fotbalový stadion, pojme 33 tisíc lidí
Budete-li vycházet ze vzorce pro výpočet plochy kruhu a mírně zaokrouhlovat, vypočítáte plochu 8 328 metrů čtverečních.
Pokud by se na každý metr čtvereční postavily 4 osoby jako v přeplněné tramvaji, vešlo by se na dno věže úctyhodných 33 312 lidí.
Začátek stavby druhé nejvyšší chladicí věže v Česku, nejvyšší u uhelné elektrárny. Věž postaví firma REKO Praha, a.s. z jednotlivých dílů ze speciální betonové směsi.
Pro představu, největší fotbalové stadiony v České republice, například teplická Stínadla, Bazaly v Ostravě či Letná nebo Ďolíček v Praze (se shodným rozměrem 105 x 68 metrů), mají 7 140 metrů čtverečních.
Historie a plány výroby energie v Ledvicích
Elektrárna Ledvice byla postavena v letech 1966 – 69. Původně měla 5 bloků, z toho čtyři o výkonu 110 MW a jeden o výkonu 200 MW. K 1. únoru 1994 byl ukončen provoz bloku č. 5 a k 31. 12. 1998 skončil provoz bloku č. 1 (200 MW).
Tři bloky, s jejichž provozem se i nadále počítalo, pak prošly rozsáhlými úpravami. V letech 1992 – 94 byly u 110 MW bloků č. 2 a 3 vyměněny turbíny, dále k nim bylo přistavěno odsiřovací zařízení a byly opatřeny dalšími zařízeními, která mají vliv na příznivé nízké hodnoty emisí plynů i prachových částic v ovzduší.
V letech 1996 – 98 proběhla generální oprava turbíny bloku č. 4 a výstavba fluidního kotle. Zkušební provoz celého zařízení byl pak zahájen 1. listopadu 1998. Generální oprava čtvrtého výrobního bloku s fluidním spalováním proběhla v roce 2007, přičemž jejím hlavním cílem byla výměna celého turbosoustrojí z důvodu jeho dožití.
Výměna zároveň přinesla zvýšení maximálního teplárenského výkonu. Během realizace nového zdroje jsou všechny tři stávající bloky v provozu. Poté budou bloky 2 a 3 odstaveny. Čtvrtý bude provozován současně s novým zdrojem až do konce své životnosti.
Předběžné převzetí nového bloku o výkonu 660 MW v Elektrárně Ledvice je naplánováno na konec roku 2012, kdy bude zahájen i jeho zkušební provoz. Na tuto investiční akci vynaloží Skupina ČEZ více než 30 miliard korun. Vznikne tak nejmodernější zařízení na výrobu elektrické energie spalováním hnědého uhlí nejen v České republice, ale i ve střední Evropě.