Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Během pěti minut muselo do vzduchu 72 stíhaček. Cvičení Štít 84

  18:00aktualizováno  18:00
Bylo to největší vojenské cvičení v Československu. Podívejte se na husarský kousek stíhačů ČSLA. Některé stíhačky startovaly proti sobě, některé z trávy a další z rolovací dráhy. Jen díky profesionalitě a kousku štěstí nedošlo k nehodě. Takový cirkus, myšleno v dobrém slova smyslu, se už nikde a nikdy neopakoval.

Ve dnech 5. až 14. září 1984 se konalo na území Československa vojenské cvičení armád Varšavské smlouvy s názvem Štít 84. Počtem 60 tisíc zúčastněných vojáků to bylo největší vojenské cvičení Východního bloku na našem území, nepočítáme-li tedy ilegální srpnové manévry v roce 1968.

72 letadel

Počty a příslušnost letadel při hromadném ukázkovém vzletu z žateckého letiště konaném na závěr vojenského cvičení Štít 84. Celkem se účastnilo 72 letadel od čtyř stíhacích leteckých pluků.

  • 12 x MiG-21PFM, 11. slp
  • 12 x MiG-23MF, 11. slp
  • 12 x MiG-23ML, 1. slp
  • 12 x MiG-21MF, 1. slp
  • 12 x MiG-21PF, 8. slp
  • 12 x MiG-21F, 9. slp

Třešničkou na dortu Štítu 84 byl hromadný vzlet 72 letadel vojenského letectva ČSLA během necelých pěti minut z letecké základny v Žatci. Šlo o exhibici pro nejvyšší velitele a hlavy státu poslední den cvičení. S předpokládanou reálnou situací v případném válečném konfliktu to nemělo nic společného, už jen proto, že se kvůli této akci na základně nacházelo více letadel, než jaké byla jeho standardní kapacita.

Žatecké letiště bylo v té době domovskou základnou 11. stíhacího leteckého pluku (dále jen slp) tvořeného třemi stíhacími letkami a patřícího do sestavy 3. divize PVOS (protivzdušná obrana státu). Letiště mělo jednu hlavní vzletovou a přistávací dráhu a tři hnízda tzv. úlů, nebo-li zodolněných úkrytů letadel, každé seskupení úlů sloužilo pro jednu letku. Na letišti byly dočasně umístěny další letecké jednotky účastnící se hromadného vzletu. Jednalo se o části 1. slp (3. dPVOS), 8. slp (2. dPVOS, některé letouny pilotovali i letci z velitelství divize) a 9. slp (1. stíhací letecká divize).

Vojenské cvičení Štít 84, letiště Žatec, 14. září 1984

Vojenské cvičení Štít 84, letiště Žatec, 14. září 1984

Aby se stihlo všech 72 letadel dostat do vzduchu v čase do pěti minut, muselo být vše vypočítáno do poslední sekundy a stroje musely startovat všude, odkud to bylo jen trochu možné. Vedle hlavní startovací a přistávací dráhy, kde vzlétaly střídavě čtveřice letounů na vstřícných kurzech, se startovalo po dvojicích nebo po jednotlivých letounech z paralelní pojížděcí dráhy, pomocné dráhy od nejvzdálenějšího seskupení úlů směrem k hlavní dráze a ze záložního travnatého pásu (ten měl sloužit v případě rozbombardované klasické dráhy, jinak se používal například při nouzových přistáních). Letouny startující z kratších pomocných drah byly vybaveny pomocnými odhazovatelnými startovacími raketovými motory na tuhé pohonné hmoty.

Pozn.: Kromě stíhaček MiG uvidíte na videu i stíhací bombardéry Su-7 (všechna letadla v čase 1:22 až 1:32)

Zdroje

  • Archiv VHÚ Praha
  • cspvo.presscont.eu - portál Československá PVO 1950 - 1992
  • gonzoaviation.com
  • valka.cz
Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Klíčový den bitvy u Yper znamenal jen další oběti
Další ofenziva, další oběti. Před 100 lety lidé umírali u Langemarcku

VIDEO Před 100 lety zahájil vrchní velitel britské armády ofenzivu u města Langemarck. I když zisk města neznamenal velkou územní změnu, značně povzbudil spojenecké...  celý článek

I za 1. světové války se rozvíjel automobilový průmysl
I za 1. světové války se rozvíjel automobilový průmysl USA

VIDEO 17. srpna 1917 vyšel v redlandských novinách inzerát propagující nový vůz společnosti Buick. I za první světové války se nakupovaly vozy nejstarší americké...  celý článek

Kanada přišla ve válce o 66 vojáků. Před 100 lety zavedla povinné odvody
Kanada přišla ve válce o 66 tisíc vojáků. Před 100 lety zavedla povinné odvody

VIDEO Do 1. světové války vstoupila Kanada jako součást Britského impéria ve chvíli, kdy vyhlásila Velká Británie válku centrálním mocnostem. Kanada následně vyslala...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.