Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Stovky nových tranzistorů od Intelu se vejdou na povrch jedné krvinky

  12:00aktualizováno  12:00
Firma Intel dnes oficiálně vyhlásila, že zdolala 45nanometrovou technologii výroby při produkci tranzistorů. Základní stavební součástka počítačových čipů je tak o třetinu menší.

Plato s 45nm čipy | foto: Intel

Intel se i proto ve svých tiskových prohlášeních chlubí, že je tento pokrok jednou z největších inovací ve výrobě počítačových čipů. Oproti konkurenčních technologiím, jakou byla například ta nedávno ohlášená společností Hewlett-Packard, má však Intel náskok v tom, že ji nasadí do hromadné výroby již tento rok.

Dva tisíce nových tranzistorů lze vložit na šířku vlasu

Zásadní změna, kterou musel Intel provést, aby mohl tohoto zmenšení dosáhnout, spočívá v použití zcela nového materiálu na tranzistorová hradla. Je označovaný jako high-k a jako základ mu slouží materiál hafnium. Tím se výrazně zvýšily izolační schopnosti hradla, které v podstatě již 40 let tvořily molekuly oxidu křemičitého (SiO2). Takové hradlo je přitom veliké zhruba 1,2 nm, což znamená, že je složené jen asi z pěti vrstev molekul SiO2. Další zmenšování hradel na bázi křemíku naráželo na technické limity. Výrazně se totiž snižovaly jeho izolačních vlastnosti.

Starý a nový tranzistor

Výsledkem až desetkrát zvýšené schopnosti izolovat elektrický proud u high-k je především snížení produkce odpadního tepla a tím pádem i spotřeby. To vzniká odporem při „průsaku“ elektronů do uzavřeného tranzistoru.

„Implementace vysoce izolačních a speciálních kovových materiálů představuje největší změnu ve výrobě tranzistorů od zavedení MOS tranzistorů s polykrystalickým křemíkovým hradlem koncem šedesátých let minulého století,“ uvádí Gordon Moore, jeden ze zakladatelů společnosti Intel.

Zvýšit se má podle Intelu také výkon a to až o 20 procent. Navíc i v důsledku požití nových kovových elektrod, bude možné zhustit síť tranzistorů až na dvojnásobek. Ve srovnání s prvním Pentiem 4 z roku 2000 se přitom počet tranzistorů v jádře procesoru téměř zdesetinásobil. Tehdy se vyrábělo 180nm technologií.

Menší tranzistory také spotřebují méně energie na jejich přepínání, což vede k další úspoře při spotřebě. Rychlejší přepínání - až 300miliardkrát za sekundu - zase zrychlí celkovou práci procesoru. Podle vyjádření firmy Intel si touto technologií firma minimálně udrží zhruba roční náskok před ostatním polovodičovým světem.

Jádro procesru Penryn

Jádro procesorů vyrobených 45nm technologií nese označení Penryn a bude jej zatím obsahovat 15 doposud vyvíjených procesorů pro systémy od přenosných počítačů až po pracovní stanice. První modely budou vyrobeny ještě tento rok. Již nyní má Intel k dispozici prvních pět prototypů těchto čipů.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Intel bude po letech vlády sesazen z trůnu. Vystrčí jej Samsung

Vyšší ceny pamětí i rozšiřování mobilních telefonů může za to, že korejská společnost Samsung přeskočí Intel v žebříčku prodejů čipů.  celý článek

Současné USB 3.1 kabely s USB-C konektory bude možné používat i s USB 3.1
USB 3.2 se blíží. Rychlosti zdvojnásobí, kabely s USB-C zůstanou

Úplně finální specifikace by měla být hotová v září, ale základní změny jsou podle USB 3.0 Promoter Group již dané. Tou největší je zdvojnásobení rychlosti...  celý článek

Logo PCI Express.
Připravuje se pátá generace PCI Express. Jeho rychlost nikdo nevyužije

Minulý týden se konala speciální konference, která se zabývala rozhraním PCI Express. Nové rozhraní najdeme v počítačích nejpozději za dva roky.  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.