Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Studenti ČVUT debatovali s odborníky o internetovém pirátství

aktualizováno 
Můžeme si volně kopírovat filmy? Kolik odvádíme z prázdných médií autorům hudby? Co všechno obnáší volné užití audiovizuálních děl? Na tyto otázky hledala odpověď debata studentů s odborníky na autorské právo na půdě Fakulty elektrotechniky ČVUT.

V budově ČVUT proběhla v úterý 4. listopadu 2003 debata na téma "Právní aspekty audiovizuálního pirátství". Akademická půda nehostila diskusi náhodou. Podle České protipirátské unie (ČPU) se na počtu odhalených případů nelegálního šíření audiovizuálních děl podílejí vysokoškolští studenti 20 procenty.

Autorské právo a volné užití

Diskusi zahájila mgr. Markéta Prchalová, ředitelka ČPÚ. Za pomoci několika "slidů" přiblížila přítomným aktivity organizace, která vznikla v roce 1992 za účelem ochrany autorských práv audiovizuálních děl. Především pak vnesla jasno do problematiky tzv. volného užití autorského díla.

V rámci této výjimky z autorského práva si může každá osoba vytvořit pro osobní potřebu jednu kopii jakéhokoliv hudebního či filmového díla, aniž by musela vlastnit originální nosič. Je tak ošetřena možnost stahovat pro soukromé účely multimediální soubory z webových stránek a počítačových sítí. V souvislosti s internetem je zde důležitý bod, který určuje, že musí jít o dílo zveřejněné. Není tedy legální pořizovat kopie filmů nebo CD před jejich oficiálním vydáním nejen ve světě, ale i v rámci jednotlivých regionů. Tuzemský divák by tak neměl vlastnit kopii filmu, který byl vydán na DVD ve Spojených státech, ale nikoliv v České republice.

Podle mgr. Prchalové by si dokonce ani český divák neměl nahrávat pořady ze zahraničních televizí, neboť nebyly autorizovány pro zveřejnění na našem území. Zde se s ní pustil do křížku pan Vladimír Smejkal, odborník na počítačové právo, podle nějž příjem cizích satelitních stanic ničemu neodporuje a ukládání pořadů je v naprostém pořádku.

Vladimír Smejkal

Diskutujícími byla také napadena myšlenka, že by kopie původního nosiče měla být vytvořena pouze na podobném médiu. Například hudební kompakt by měl být zálohován zase jen na CD-R, neboť autor neurčil své dílo pro použití v MP3 přehrávačích. Ovšem v dobách zavádění ochran kompaktních disků vydavatelství hlásala, že si majitel disku může zálohu udělat přece jakýmkoliv způsobem a nikde není psáno, že to musí nutně být právě digitální kopie 1:1. Ostatně, konkrétní není ani autorský zákon.

Naopak příznivou zprávou je, že česká legislativa dovoluje v rámci volného užití použít tzv. nekalé pomůcky, "pokud tak není činěno pro dosažení majetkového prospěchu". Neznamená to nic jiného, než že pro vytvoření osobní kopie originálního nosiče můžeme sáhnout po některém z undergroundových nástrojů - ať už jsou to programy pro dekódování DVD nebo ripování chráněných CD. Otázkou je, jaké změny v tomto odstavci nastanou po našem vstupu do Evropské unie, zvláště pokud česká vláda přijme direktivu EUCD, jejíž důsledky jsme již mohli postřehnout v sousedním Německu.

Markéta Prchalová - ČPÚ

Možná si někdo pamatujete na "Týden protipirátského bojovníka". Vězte tedy, že ve svém soukromí můžete hudbu nebo film pouštět komukoliv, členům rodiny i přátelům. Díla však nesmíte dále šířit, ať už půjčováním či vystavováním na internetu.

Kladivo na piráty

Internetoví piráti za oceánem se třesou před americkou organizací RIAA, u nás by se měli bát regionální pobočky IFPI. Podle slov jejího ředitele, Karla Kučery, provozuje londýnská centrála na internetu zvláštní bránu. Tato aplikace sleduje aktivitu uživatelů v síti KaZaa a automaticky rozesílá detailní informace o nejnáruživějších sdílečích.

Karel Kučera - IFPI ČR

Ročně je odhaleno přibližně 300 případů porušování autorských práv prostřednictvím internetu. Sdílení souborů je vzácné, jedná se především o nabízení hudby, videa a softwaru prostřednictvím e-mailu a zasílání objednaných CD na dobírku. "Usvědčeným pachatelům hrozí sice jen podmíněný trest, ale peněžitá pokuta se může pohybovat v řádech desítek až stovek tisíc korun," varuje major Václav Vávra z policejního prezidia.

Jsou DVD drahá?

Vzhledem k přítomnosti zástupce distribuční firmy Bonton nemohla nepřijít na přetřes otázka ceny. Přímá odpověď na dotaz, zda je možné zlevnit příliš drahá DVD, však sálem nezazněla. Zástupce distributora se nejdříve pustil do polemiky, zda jsou disky příliš drahé proti tomu, když člověk video ukradne z internetu, a zda by tazatel stejně tak kradl auta. Téměř desetiminutovou přestřelku vypočítávání nákladů a cenových politik nakonec utnul samotný student, který pochopil, že filmová studia evidentně existující problém buď nechápou, nebo nechtějí řešit, a požádal, aby se prodejci nad cenami DVD alespoň pokusili zamyslet. Zapravdu mu částečně dal až Huw Perkins, evropský zástupce společnosti Columbia Tristar/Sony. Ten souhlasil s tím, že se snížení cen nosičů digitálního videa může pozitivně odrazit na objemu prodeje.

Huw Perkins - Columbia Tristar

Pavel Borowiec z DVD Group si na toto téma posteskl, že je u nás velmi drahý authoring DVD videa. Nákladné jsou nejen softwarové nástroje, ale o příslušnou gáži si řeknou i programátoři a grafici pracující na tváři disku. Levnou záležitostí není ani převod starých filmových titulů do digitální podoby. Jen restaurace obrazu "Starců na chmelu" údajně přišla na půl milionu korun. Ať tedy potom někdo vysvětlí, proč Starci stojí na DVD pět stovek a Samotáři téměř tisícovku? Že by měl novější film hezčí animované menu?

Pavel Borowiec - DVD Group

Kolik platíme za vypalování?

Závěrečné téma se neslo ve znamení debat, které sem tam probíhají i v diskusích na Technetu: Proč, když odvádím poplatky z vypalovačky a prázdných médií, se mám ještě starat o nějaká autorská práva? Odpověděl Karel Kučera:

"Z PC vypalovaček se neodvádí ani haléř. V České republice neexistuje dohoda s výrobci hardware, na jejímž základě by peníze z prodeje mechanik plynuly hudebním organizacím. Odvádí se pouze z prázdného média, a to 1 % z prodejní částky. Při koupi 100 ks CD-R na spindlu za 5 korun snadno si spočítáte, že to není nijak atraktivní suma."

Dotaz z publika

Mgr. Prchalová dodává, že tyto poplatky nepokrývají případné zneužití mechaniky a médií k ilegální činnosti, ale slouží ke kompenzaci umělcům za právo volného užití díla.

Další fotografie a záznam debaty na AVC Silicon Hill.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Nová aplikace propojí největší sociální síť s bleším trhem
Kladivo na Aukro? On-line „blešák“ Facebook Marketplace míří do Česka

Aplikace pro prodej a nákup mezi jednotlivci, Facebook Marketplace, bude do konce srpna dostupná i českým uživatelům. Zda dokáže přetáhnout uživatele portálu...  celý článek

Sídlo společnosti Google v Mountain View v Kalifornii (ilustrační snímek)
Google propustil programátora kvůli traktátu proti podpoře žen v IT

Programátor James Damore kritizoval ve svém dokumentu politickou korektnost a „levicové zkreslení“ společnosti Google. Vystoupil především proti tomu, aby se...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Upozornil MHD na ostudnou chybu. Maďarská policie ho zatkla jako „hackera“

Maďarský provozovatel hromadné dopravy v Budapešti zavedl nový systém pro placení lístků on-line. Narychlo spuštěné stránky však obsahovaly řadu zásadních...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.