Dokážete si představit, že by vás nějaký zákon připravil o vysokoškolský titul? V Česku se něco takového patrně stát nemůže, ovšem v USA, zemi splněných přání, je dnes už možné opravdu vše. Kam se poděla proklamovaná pověst nejdemokratičtějšího státu? Amerika už dávno není svobodná, stává se policejním státem, kde zdravý rozum stojí rozpačitě opodál. Hlavní slovo mají peníze a vládnoucí vrstva, omámená jejich vůní, se svými poddanými dělá, co sponzoři z řad průmyslníků poručí.
Zakázané povolání?
Kdyby šlo o černé podnikání, nelegální obchody se zbraněmi a další druhy trestné činnosti, nebylo by se čemu divit. Kdo něco takového praktikuje, patří za mříže. Jenže Niels Provos se jen chtěl stát odborníkem na počítačovou bezpečnost a zakončit svá studia na Univerzitě státu Michigan ziskem titulu Ph.D. (obdoba evropského PhDr. - doktor filosofie). Svou disertační práci postavil na výzkumu steganografie, tedy ukrytí dodatečných informací v existujících datech, a odhalování hackerů prostřednictvím tzv. "honeypots" - nastražených pastí v podobě virtuálních počítačových sítí.
Provos pracoval jak na metodikách vkládání informací do obrazových souborů, tak i způsobech jejich detekce. Současně byl autorem programu "HoneyD", který simuluje lokální sítě za účelem vyprovokování útoku hackerů. Jako každá studentská práce byl Provosův výzkum včetně příkladových programů veřejně vystaven na jeho webových stránkách. Úřady jej ale donutily veškerou dokumentaci stáhnout, přemístit mimo území USA a znepřístupnit občanům Spojených států. To vše kvůli nově přijaté právní normě, která staví software pro šifrování a maskování elektronické komunikace mimo zákon.
Přes noc z výšin na šikmou plochu
Kvůli liteře zákona, označované jako Super-DMCA, se z nadějného studenta s vysokými ambicemi stal ze dne na den zločinec. "Těžko tomu uvěřit. Prakticky všechno, co jsem za svého působení na škole dokázal, je teď ilegální," říká Niels Provos při pročítání zákona. Aby mohl ve svých výzkumech pracovat, přesunul všechny dokumenty na servery v Holandsku. Dotazník při vstupu na stránky má odfiltrovat návštěvníky z USA. Jako Němec žijící v Michiganu je Niels raději velice obezřetný. Právní oddělení univerzity požádal o stanovisko, zda vůbec může svou disertační práci dokončit.
DMCA na druhou
Nová legislativa, podporovaná Americkou filmovou asociací (Motion Picture Association of America) a sdružením poskytovatelů kabelového internetu a placených televizních programů, Broadband and Internet Security Taskforce, byla již v šesti státech začleněna do sbírky zákonů, dalších sedm států její přijetí zvažuje. Někteří členové unie začali zákon přijímat ve vší tichosti již před dvěma lety. Teprve veřejná rozprava o jeho textu letos v březnu vyvolala vlnu odporu mezi technologickými společnostmi a obránci lidských práv. Není divu, Super-DMCA ještě více rozšiřuje presumpci viny, již nastolil kontroverzní Digital Millennium Copyright Act: vše, co by jakýmkoliv způsobem byť jen potenciálně mohlo sloužit k porušení něčích práv (rozuměj práv zábavního průmyslu), je automaticky nezákonné.
Kompresní kodeky mimo zákon
Interpretace Super-DMCA se stát od státu liší. Není totiž federálním zákonem, ale pouze lokální normou, zaplacenou výše uvedenými organizacemi. Například ve státě Maryland je zakázáno používat softwarové aplikace, které mohou sloužit ke konvertování videa nebo zvuku do formátů, jež je možné šířit po internetu. Do ofsajdu by se tak dostaly přehrávače filmů v DivX a hudby v MP3, neboť by nebylo nástrojů, jimiž bychom tyto soubory pořídili. Obyvatelé Great Lakes zase nesmějí "vědomě vyvíjet, vyrábět, vlastnit, prodávat, nabízet k prodeji nebo inzerovat jakéhokoliv zařízení nebo software, které skrývají existenci nebo místo původu nebo destinaci jakékoliv telekomunikační služby". Do stejné kategorie spadá také jakákoliv technická dokumentace k výrobě a používání takových prostředků. Porušení zákona se trestá až čtyřmi lety odnětí svobody.
Kdybych příslušné orgány dovedly výklad Super-DMCA ad absurdum, znamenala by tato právní norma prakticky konec internetu v jeho současné podobě. Mezi prostředky omezující identifikaci komunikace patří totiž například také firewally a routery, čili nástroje zajišťující chod sítě a bezpečí uživatelů. S podnikáním by musely skončit brány typu Anonymizer.com, které umožňují skutečně anonymní brouzdání internetem. Internetoví provideři budou muset špehovat své uživatele a údaje poskytovat copyrightovým organizacím. Jak potom bude vypadat internetová komunikace prostřednictvím bezpečných kanálů (typicky elektronické platby), je otázkou pro spisovatele sci-fi literatury.
Země mocným zaslíbená
Spojené státy si skutečně mohou gratulovat. Zatímco na oficiální půdě vede veterán P2P válek Rick Bouchard boj za uvolnění opatření zavedených DMCA tak, aby jimi nebyla porušována základní lidská práva, na jiné frontě se plíží zástupci zábavního průmyslu. S lákavými měšci v natažených rukách přesvědčují zákonodárce napříč Amerikou, že oni jsou ti největší chudáci, jimž všichni ubližují, a že se musí uživatelům obrazových a zvukových nosičů a majitelům internetových přípojek zatnout tipec. Kongres se k MPAA otočil zády, když nabídl prostým Američanům možnost vznést připomínky k DMCA. Je tedy třeba hledat jiné cesty.
Považuji za naprosto úžasné, že stažení souboru z internetu je v USA tresné, zatímco korupce nikoliv. Je prakticky jedno, koho si občané zvolí, jejich zájmy nehájí zástupci ve vládě, ale pouze organizace chránící svobodu projevu a lidská práva. V zemi nekonečných možností může mnohého dosáhnout pouze silná korporace. Posledního volba prezidenta to předvedla dostatečně jasně... Nehodlám se pouštět do dalších rozborů, neboť by dalece přesáhly zaměření Technetu. Jedno vím jistě - nechtěl bych být americkým uživatelem internetu.
