Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Technet.cz

  • Sobota 25. října 2014. Beáta

Supervlak AGV se v Česku učí uhánět rychlostí 400 km/h. Byli jsme uvnitř

aktualizováno  10:12
Vlak, který má být nástupcem legendárního TGV, jezdí v České republice. Na testovacím okruhu u Velimi jsme se v něm svezli i my. Podívejte se do kabiny stroje, který bude vozit cestující rychlostí 360 km/h.

Vysokorychlostní jednotka AVG - Čelní vůz připomíná z profilu zobák dravce | foto: Rosťa Jančar, Rosťa Jančar,  Technet.cz

V těchto dnech vrcholí testování a souprava v jeho rámci sviští běžně dvoustovkou. A nebo naopak jede krokem. Ať sviští nebo se loudá, AGV se učí - učí se jezdit ještě rychleji. Cíl už je stanoven, je jím cestovní rychlost 360km/h a maximální povolená 400 km/h.

AGV (Automotrice Grande Vitesse) je nástupce TGV, který má vozit cestující v Itálii a Francii výše zmíněnými rychlostmi. Tuto čtvrtou generaci vysokorychlostního vlaku od společnosti Alstom bylo možné vidět už od května na kolejích Výzkumného ústavu železničního (VUZ). Tady probíhají testy na okruhu před začátkem zkušebního provozu na běžné vysokorychlostní infrastruktuře. S provozem se počítá až do září.

Vysokorychlostní jednotka AVG

Nejlépe je jednotka AVG vidět z mostů nad tratí nebo od jezer uvnitř okruhu. Případný pozorovatel při pohledu na superexpres však nesmí zapomenout, že silnice není parkoviště ani vyhlídková věž.

Vysokorychlostní jednotka AVG

V areálu VUZ probíhají dlouhé série testů a měření, při kterých se porovnávají matematické modely se skutečností do rychlosti 200km/h. Empirickými metodami se ověřují nová řešení a hledají se nedostatky. Měří se aerodynamika, vibrace, hluk, chování podvozků, dvojkolí, pantografu, testuje se řídící software... Pak teprve může AGV na běžnou vysokorychlostní trať, kde se bude učit jet maximální rychlostí.

Vysokorychlostní jednotka AVG
Úkol zní - vrátit Francouzům nejrychlejší vlak Evropy. V současnosti mezi Madridem a Barcelonou uhání konkurenční Velaro E od Siemense 350 km/h, více ZDE. Předchůdce AGV, slavný TGV, dokáže jet s cestujícími "jen" 300km/h.

AGV se představuje, je to Zátopek železnice

AGV, jehož vývoj trval zhruba 10 let, má s přehledem předjet konkurenci.

Na okruhu se testuje nejkratší možná varianta stroje, která má modulární koncepci. Můžete spatřit jednotku složenou ze sedmi vozů, z toho jsou dva čelní.

Vysokorychlostní jednotka AVG
Pod podlahami vozů jsou ukryty střídavě hnací jednotky nebo transformátory a pod prostředním vozem je pomocná jednotka. Každý vůz má pouze jeden pár dveří pro nástup cestujících.

 
Vysokorychlostní jednotka AVG
Průchod pro cestující mezi vozy


Vysokorychlostní jednotka AVG
První podvozek je celý pod čelním vozem a je běžný. Následuje hnací, běžný, hnací...

Vysokorychlostní jednotka AVG
Vozy mají kloubové spojení, jeden podvozek slouží pro dva vozy. Řešení snižuje hmotnost soupravy a opotřebení železniční infrastruktury. Jedná se o oprášenou a vylepšenou technologii, která byla k vidění  v bývalé NDR u dvoupodlažních vozů.

Vysokorychlostní jednotka AVG

Vysokorychlostní jednotka AVG
Specialitou AGV jsou synchronní motory s permanentními magnety o účinnosti 97% a výkonem 1 kW na kilogram. Motory mají princip podobný dynamu z jízdního kola.

To má také rotor tvořený pevným magnetem. Pokud dynamo připojíte ke střídavému zdroji napětí, roztočí se. A rychlost otáčení můžete regulovat změnou frekvence střídavého proudu. Podobně fungují nové vysoce výkonné motory jednotky. Frekvenci pro ně mění výkonné IGBT polovodiče.

Vysokorychlostní jednotka AVG
Souprava má modulární koncepci. Může obsahovat 7 až 14 vozů (cca 130 až 250 m) s kapacitou 250 až 650 míst s hmotností 270 - 510 tun a výkonem 22kW na tunu (6-12 MW). Je čtyřsystémová, zvládá 25 kV 50 Hz (jižní větev v ČR), 15 kV 16,7 Hz (Německo, Rakousko), 3 KV DC (severní větev v ČR) a 1,5 kV DC (Francie, Nizozemí).

Vysokorychlostní jednotka AVG

Vysokorychlostní jednotka AVG
Už na první pohled zaujme propracovaná aerodynamika. Poprvé v historii se technici věnovali také aeroakustice.

Díky konkávnímu tvaru spodní části čela soupravy se podařilo odklonit turbulentní víry. Řešení přináší významné snížení aerodynamického hluku pro cestující. V mezivozovém prostoru najdete pryžové aerodynamické přechody. Opatření snížila aerodynamický odpor o 10 až 20 % a o 15 % spotřebu energie. To je cesta k cestovní rychlosti 360 km/h.

Kabina strojvedoucího

Vysokorychlostní jednotka AVG
V obou čelních vozech se nachází uprostřed kabina strojvedoucího. Ta je chráněna extrémně dlouhým čelem soupravy. Obsahuje tři systémy absorpce deformační energie. Designéři se při jejím navrhování inspirovali u závodních vozů - je projektována jako nedeformovatelný prostor, aby byl strojvedoucí velmi dobře chráněn.

Vysokorychlostní jednotka AVG
Při pohledu zevnitř vynikne její bohaté prosklení. Připomíná kabinu kosmické lodi.

Vysokorychlostní jednotka AVG

Vysokorychlostní jednotka AVG
Strojvedoucí má ze svého místa skvělý výhled na trať. Je to nutnost. Při rychlosti 360km/h ujede 100 metrů za jednu vteřinu.

Při pořízení této fotografie jsme otestovali i křeslo mašinfíry. Je pohodlnější než většina manažerských křesel, je odpružené a hlavně je vysoké jako barová židle. Až jsem měl problémy do něj usednout. Při své výšce 190 cm si nedovedu představit menšího strojvedoucího, jak usedá...

Vysokorychlostní jednotka AVG
V kabině se nachází i druhé křeslo. Má parametry útrpného sezení v podzemí, za strojvedoucím.

Vysokorychlostní jednotka AVG
V uspořádání pracoviště strojvedoucího dominuje dotykové ovládání, minimum tlačítek a spínače tam, kde si neumíme nic jiného představit. Ergonomie je výsledkem spolupráce Alstomu s uživateli. Na vývoji se podíleli strojvedoucí ze zemí, kde má AGV jezdit.

Vysokorychlostní jednotka AVG
Celkový pohled

Vysokorychlostní jednotka AVG
Levá část

Vysokorychlostní jednotka AVG
Prostřední část obsahuje dotykovou klávesnici.

Vysokorychlostní jednotka AVG
Pravá část

Vysokorychlostní jednotka AVG
Ještě pohled na displej s diagnostikou soupravy.

Vysokorychlostní jednotka AVG

Vysokorychlostní jednotka AVG
Prostor strojvedoucího je oddělen od cestujících. Mašinfíra má vlastní dvojici mechanicky uzavíratelných dveří v každém čelním voze.

Vysokorychlostní jednotka AVG

Vysokorychlostní jednotka AVG
Od těchto dveří vede dlouhá počítačová ulička, kde se nachází řídicí počítače AGV.

Vysokorychlostní jednotka AVG
V AGV je mašinfíra králem.

Kabina cestujících

Vysokorychlostní jednotky jezdí po speciální přímé trati, na které mají oblouky velmi velké poloměry. Proto skříň vozů nemá naklápění, jaké znáte z pendolina. A právě absence naklápění a nová konstrukce vozů umožňuje mnohem širší kabinu nejen v porovnání s pendolinem, ale dokonce také s TGV.

Pro doplnění uvedeme, že pendolino je souprava s maximální rychlostí 230 km/h (kterou v Česku prozatím nevyužije) pro jízdu po běžné trati, po které jezdí všechny typy vlaků.

První třída

Vysokorychlostní jednotka AVG

Vysokorychlostní jednotka AVG

Vysokorychlostní jednotka AVG
Sedadla první třídy jsou tři vedle sebe v uspořádání podobném Pendolinu. Místa pro cestující je zde opravdu hodně. Musím konstatovat, že jsem ještě neseděl v pohodlnějším křesle.

Vysokorychlostní jednotka AVG
Mezi sedadly se nachází elegantní lampička osvětlení, které se zapíná zvlášť pro každé sedadlo.

Vysokorychlostní jednotka AVG
Police na zavazadla není stavěna pro turisty, ale pro obchodníky s příručním zavazadlem.

Druhá třída

Vysokorychlostní jednotka AVG

Vysokorychlostní jednotka AVG
Ve druhé třídě je také dostatek místa, sedadla jsou v řadě čtyři. Materiál sedadla je skromnější.

Vysokorychlostní jednotka AVG
Pro nástup cestujících slouží dvojice dveří v jednom voze.

Vysokorychlostní jednotka AVG

Vysokorychlostní jednotka AVG
V celé testovací jednotce jsme našli pouze jedinou toaletu. Při testování slouží jako sklad nedbale uložených věcí.

Testování na okruhu VUZ

Velký testovací okruh patří mezi evropskou špičku testovacích okruhů. V Evropě navíc nemá obdoby. Má délku 13,276 kilometrů a maximální rychlost 210 km/h. Po plánovaných úpravách umožní vozům s nuceným naklápěním (Pendolino) jízdu až 230 km/h. Náklady na testování tvoří 0,5 - 1% ceny AGV.

Vysokorychlostní jednotka AVG

Vysokorychlostní jednotka AVG

Vysokorychlostní jednotka AVG
Pro posun má jednotka AGV na jednom čelním voze namontováno spřáhlo s krytem.

Vysokorychlostní jednotka AVG

Vysokorychlostní jednotka AVG

Vysokorychlostní jednotka AVG
Interiér pěti vozů slouží pro potřeby měření a testování. Práci provádí technici Alstomu.

Vysokorychlostní jednotka AVG
Pro případný absolutní výpadek napájení je v jednom voze i dieselgenerátor.

Vysokorychlostní jednotka AVG

Vysokorychlostní jednotka AVG

Vysokorychlostní jednotka AVG
Přístrojový obsah se liší. I v interiéru první třídy najdete při velmi pozorném hledání desítky měřicích kabelů.



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© Copyright 1999–2014 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.