Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Svobodu internetu ohrožují tajná jednání mocných, varují europoslanci

aktualizováno 
Drsná protipirátská opatření, ohrožení svobody slova a atmosféra cenzury a strachu. Tak varují neziskové organizace i někteří europoslanci před tajnými jednáními o smlouvě ACTA. Informace, které zatím unikly, nepřestávají komunitu internetových uživatelů šokovat. EU ujišťuje, že obavy jsou přehnané.
Tajná dohoda ACTA se zabývá nejen hmotnými padělky, ale také duševním vlastnictvím a jeho vymezením v digitálních médiích

Tajná dohoda ACTA se zabývá nejen hmotnými padělky, ale také duševním vlastnictvím a jeho vymezením v digitálních médiích

Na veřejnost prosakují informace o tajných jednáních delegací vyspělých států, jejichž výsledkem má být mezinárodní smlouva proti padělkům zvaná ACTA. Jednání se podle europoslankyně Roithové účastní i česká delegace. Kromě boje s distributory falešných léků nebo padělaného značkového zboží si má dohoda údajně posvítit i na internetové uživatele. Podle Michaela Geista, kanadského profesora práv a experta na autorské právo, se spekuluje například o těchto důsledcích:

  • poskytovatelé připojení by museli filtrovat internet a zajistit, aby uživatelé neměli přístup k nelegálnímu obsahu, ani ho nešířili
  • i bez nařízení soudu by musel poskytovatel dát informace o "provinilci"
  • na hranicích by celníci mohli zabavit, prohledat a případně zničit osobní přehrávače nebo notebooky, pokud na nich najdou nelegální obsah
  • při stahování nelegálního obsahu by, po dvou varováních, poskytovatel stahovače od internetu odstřihl (více v předchozím článku o odpojování stahovačů ve Francii)
  • na formování dohody mohou mít nepřiměřený vliv zájmové skupiny, jelikož jednání probíhají v tajnosti

Oficiálních údajů k dohodě ACTA je málo, což nahrává podobným i přehnanějším zvěstem. Neziskové organizace varují, že jde o zbytečnou kriminalizaci občanů, vážné ohrožení svobody slova a podstaty internetu vůbec. Jednající strany naopak opakovaně vydaly prohlášení (např. EU, v PDF, anglicky, nebo Kanada, anglicky), které podobné zvěsti odmítá nebo mírní, text ale zatím zveřejnit nechtějí.

Co je ACTA?

Mezinárodní smlouva ACTA, o které jednají vyspělé státy světa, má zabránit kolování padělků zboží a také nelegálnímu šíření autorských děl.

Jednání o ACTA (Anti-Counterfeiting Trade Agreement, česky Obchodní dohoda proti padělání) probíhají od října 2007 mezi USA, EU, Švýcarskem, Japonskem, Kanadou, Austrálií a dalšími státy světa, včetně Česka. Přestože se zabývá širokým spektrem padělků (například falešnými léky nebo paděláním značkových výrobků), kontroverzi si vysloužila především svým přístupem k digitálním dílům šířeným elektronicky.

iPod nano a iPod classic

Do amerických i evropských médií pronikla ACTA především jako hrozba náhodných kontrol iPodů na letišti. To se na základě nových dokumentů jeví jako velmi nepravděpodobné, vliv dohody ACTA může být ale mnohem obecnější a důslednější.

Kritikům dohody ACTA vadí mimo jiné utajování konkrétních znění projednávaných a navrhovaných dokumentů, což může umožnit obcházení demokratických mechanismů pro připomínkování a kontrolování např. zákonotvorných procesů. Toho by mohly využít například silné lobbistické skupiny, nahrávací společnosti apod.

Na tajemství, které jednání o ACTA obestírá, si stěžuje i česká europoslankyně Zuzana Roithová. Evropský parlament podle ní nemá možnost smlouvu zkoumat a připomínkovat, kritizuje navíc, že se jednání již od počátku nevedou s Čínou a dalšími zeměmi.

V obecnější rovině pak panují obavy, že dohoda ACTA může ohrozit samotnou podstatu internetové svobody. "Dohoda ACTA ohrožuje svobodný software, neboť vytváří atmosféru neustálého dozoru a podezřívání, ve které je svoboda (...) chápána jako nebezpečný element, nikoli jako element tvořivý, inovativní a vzrušující," píše Free Software Foundation.

Dohoda ACTA si naopak nachází podporu u Asociace amerických nahrávacích společností (RIAA). Tato organizace se dokonce údajně účastní připomínkování tajného dokumentu, mezi její návrhy patří například filtrování obsahu na straně internetových poskytovatelů (ISP).

Prosáklé dokumenty o ACTA

Přestože jednání o ACTA probíhá utajeně, na veřejnost prosáklo několik souvisejících dokumentů, ze kterých si každý může udělat představu o směřování těchto jednání.

V květnu 2008 pronikl na veřejnost dokument "Discussion Paper on a Possible Anti-Counterfeiting Trade Agreement" z podzimu předchozího roku. Na základě něj jsou tajná jednání ACTA spojována s novými požadavky na poskytovatele internetového připojení (ISP) spolupracovat s držiteli autorských práv bez soudního příkazu nebo s přísnými celními prohlídkami. Tehdejší poznatky o ACTA shrnuje server IP Justice v textu z 25. května 2008.

Další důležitý dokument uvolnila na internet americká administrativa, konkrétně Kancelář obchodního zástupce USA (USTR), v únoru 2009. Je dostupný on-line (PDF, anglicky) a shrnuje jednotlivé kapitoly, které se v rámci jednání o ACTA projednávají. Uvádí zejména diskutované otázky ohledně občanskoprávních a trestněprávních kroků proti těm, kteří porušují autorské právo, zabývá se kontrolami na hranicích. Mluví také o "zvláštních výzvách, které pro autorské právo představují nové (digitální) technologie". Zdůrazňuje mezinárodní spolupráci a zvažuje různé stupně vynucování nových pravidel.

V únoru 2010 unikl na veřejnost další dokument, který kritici označují za pravý. Jeho autorem má být Pedro Velasco Martins, který se jednání o ACTA účastní za Evropskou unii (a tedy zprostředkovaně reprezentuje i Českou republiku). Krátký dokument (DOC, anglicky) shrnuje současná jednání (zatím mělo proběhnout sedm kol rozhovorů). Sedmá údajně proběhla letos v lednu v Mexiku. Dokument naznačuje, že by během letošního března mohlo dojít k částečnému zveřejnění dohody ACTA, zájem na zveřejnění měly především evropské státy, shoda nepanovala. Podle Martinse by to přispělo k "vyvrácení neopodstatněných zvěstí o kontrolování notebooků a iPodů na hranicích nebo povinném pravidle 'třikrát a dost'."

Jednání v Mexiku se zúčastnily:

  • Austrálie
  • Evropská Unie
  • Japonsko
  • Jižní Korea
  • Kanada
  • Mexiko
  • Maroko
  • Nový Zéland
  • Singapur
  • Spojené státy americké
  • Švýcarsko

Samotná jednání se podle Martinse věnovala především otázce občanskoprávního postihu a vynucování pravidel, která byla "probrána velmi důkladně, ovšem rychlejšímu pokroku v jednáních brání rozdílné pojetí práva v jednotlivých zemích." V oblasti celních kontrol chválí jednání o výjimce z kontrol pro osobní zavazadla. "EU navrhuje organizovanější a logičtější strukturu (kapitoly o celních kontrolách), kterou ostatní státy nepřijímají vždy s pochopením," poznamenal v dokumentu.

Evropská komise v informačním dokumentu zdůraznila (PDF, anglicky), že ACTA není namířena proti jednotlivým občanům, například ke kontrolám na hranici uvádí: "Evropské celnice se musejí potýkat s nelegální přepravou zbraní nebo drog, a nemají ani čas, ani legální možnost hledat několik upirátěných písniček na přehrávači iPod nebo na přenosném počítači, a nehodláme to měnit."

Podle některých sice nebude mít ACTA přímý dopad na obyvatele, ale má za cíl poskytnout v oblasti autorských práv výhodu zemím a organizacím, které se na jejím tvoření podílejí. Poté, co bude dohoda vyjednána v rámci několika mocných zemí, další státy, které se přidají později, už nebudou mít možnost jednání ovlivnit. Organizace ale nebudou mít dostatečnou sílu, aby se nově nastavenému systému vzepřely, a tak na něj "dobrovolně" přistoupí. "Není to uvěřitelnější a děsivější než prohledávání iPodu na letišti?" ptá se Nate Anderson.

Další kritiku si ACTA vysloužila za svůj přístup k neznačkovým lékům, který podle britské neziskové organizace Oxfam může výrazně poškodit obyvatele chudších zemí třetího světa.

Mnoho organizací už spustilo vlastní kampaň proti ACTA. Patří mezi ně Free Software Foundation, Electronic Frontier Foundation, IP Justice. S výzvami a otevřenými dopisy se přidávají i blogy a jednotlivci.

Také vlády připravují a vydávají prohlášení, která se týkají probíhajících jednání. Právě jejich odtajněním by mohly smést ze stolu nepodložené fámy a umožnit otevřenou debatu. Citované dokumenty naznačují, že by k tomu mohlo dojít během pár týdnů.

Zdroje:

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Sídlo společnosti Google v Mountain View v Kalifornii (ilustrační snímek)
Google propustil programátora kvůli traktátu proti podpoře žen v IT

Programátor James Damore kritizoval ve svém dokumentu politickou korektnost a „levicové zkreslení“ společnosti Google. Vystoupil především proti tomu, aby se...  celý článek

Samizdat.cz
Tipy na zajímavé weby: Najděte si nápad na nový byznys

V jakém oboru se vyplatí začít podnikat a jak je to s konkurencí ve vybraných částech ČR, prozradí mapa malého podnikání na Samizdat.cz. Dodavatele čerstvých...  celý článek

Laura Millerová na konferenci Engage 2017 v Praze
Falešné zprávy všechny překvapily, přiznává šéfka Obamova digitýmu

Jak může nejmocnější muž planety, prezident USA, vystupovat na sociálních sítích přirozeně a lidsky? Jak si ze sebe má dělat legraci, a jak naopak upozornit na...  celý článek

Rozhovor s Vítězslavem Ivičičem: Nikdo nechce číst, že je buran
Rozhovor s Vítězslavem Ivičičem: Nikdo nechce číst, že je buran

Člověk, který vybočuje nejen svým osobitým stylem, ale také svými kritickými názory.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.