Přes úvodní dva díly, kde jsme vás seznámili s historií a základními informacemi o BIOSu, se dnes dostáváme k samotnému nastavení jednotlivých položek, které jsou přístupné v programu Setup. Proto již nyní určitě víte, jak je důležité naučit se ovládat jeho nastavení. Pokud se vám podaří perfektně složit aplikační programové rozhraní (API), neměli byste mít v budoucnu problém se stabilitou a výkonem systému.
Do programu Setup v BIOSu se dostanete jen při startu systému, proto je nutné počítač restartovat a při startu PC postupovat následovně. Během testu POST stisknout klávesu, která je uvedena ve většině případů v levém dolním rohu úvodní obrazovky.
Ukázka volby Initial Display Mode
Kombinací kláves pro vstup do nastavení je mnoho, každopádně by to měla být jedna z těchto:
F1, F10 a Ctrl+Alt+S
V následující obrazovce je několik nabídek, v každé pak spousta položek umožňujících nastavení jednotlivých parametrů systémů. V další části článku vám popíšeme příklad nastavení na základní desce MSI KT266 Pro, která je určena pro procesory firmy AMD s paticí Socket A. Na jiných druzích motherboardu budou postup a funkce prakticky totožné. Jen některé funkce mohou být malinko jinak pojmenované, ve velké míře vám může posloužit i manuál k základní desce.
Výběr hlavních nabídek
Hlavních nabídek je v nastavení 14, v nich se skrývá spousta položek, které je nutné dále konfigurovat pro správný chod a sestavení API. V menu se pohybujte pomocí kláves-šipek a dále PageDown, PageUp a Esc.
1. Standard CMOS Features – nastavení hlavních součástí přítomných na základní desce, jako je HDD, FDD a čas s datem
Na prvních dvou řádcích nastavte datum a čas, který se bude zobrazovat i v systému. Pod datem je tabulka parametrů pevných disků. Pokud neznáte přesné údaje o vašem HDD a nevíte, kde máte jaký disk připojený, doporučujeme nastavit na Auto. Systém automaticky prověří jak Primární, tak Sekundární IDE porty, najde připojené disky a nastaví je podle informací, které z nich dostane.
Nastavení CMOS voleb
Zkušenější uživatelé si mohou disk nastavit sami – stačí zadat tyto informace:
Na dalších dvou řádcích nastavte typ disketové mechaniky (5 1/4 nebo 3 1/2 ), kterou máte připojenou k motherboardu pomocí kabelů. V posledním řádku zapněte nebo vypněte ochranu před napadením počítačovým virem. Některé viry se totiž zapisují na začátek disku, a nedají se proto lehce odhalit. Po sestavení API se automaticky nahrají do paměti RAM. Funkce Virus Protection vás vždy automaticky na toto napadení upozorní a nedovolí bez vašeho souhlasu dělat změny v boot sektoru. Pokud instalujete systém, musíte mít nastavenou volbu na Disable, jinak se vám nepovede nainstalovat OS vůbec.
V pravém dolním rohu jsou vypsané informace o instalované paměti a všechny klávesy, které lze použít v BIOSu.
2. Advanced BIOS Features – nastavení parametrů bootování
Nastavení Advanced funkcí
Quick Boot – jak již název napovídá, jedná se o rychlý test připojeného hardware pomocí programu POST (Power On Self Test), který má zjistit případnou nekompatibilitu instalovaného hardware. Pokud jste si jisti, že máte spolehlivé komponenty, můžete bez problému nastavit na Enable, v opačném případě raději Disable.
1st Boot Device ( 2 a 3 Boot Device) – zde se nastavuje, v jakém pořadí má BIOS hledat operační systém na pevném disku, disketové mechanice, optické mechanice, síti a dalších zařízeních. Pokud BIOS nenajde systém na prvním Boot Device, automaticky přejde k dalšímu v řadě. Jedno z nejlepších nastavení je následné:
BIOS automaticky začne hledat OS na pevném disku, dále na CD a FDD.
Try Other Boot Devices – po prohledání výše nastavených zařízení a nenalezení OS se BIOS pokusí najít zaváděcí sektor sám na nenastavených zařízeních. V praxi to znamená asi to, že pokud nemáte v 2. a 3. Boot Device uvedené žádné zařízení, automaticky se prohledají všechny další možnosti. Doporučujeme povolit Enable.
Initial Display Mode – volba zabrání zobrazení úvodního POST testu a místo něho zobrazí obrazovku s logem daného výrobce. Zvolte si podle potřeby.
S.M.A.R.T. for Hard Disks – zapíná nebo vypíná hardwarovou podporu, která hlídá možné chyby HDD. Jakmile BIOS zaznamená nějaké potíže s pevným diskem, automaticky se postará o jeho odstavení, aby nedošlo ke zničení. Můžete se tak stát při nadměrném ohřevu nebo jiných problémech. Určitě doporučujeme na Enable.
BootUP Num-Lock – zapne nebo vypne při startu operačního sytému podporu numerických kláves (na pravé straně klávesnice). Doporučujeme On.
Floppy Drive Swap – softwarové přehození pořadí mechanik. Při Enable bude jako primární mechanika B:. Nastavte na Disable.
Floppy Drive Seek – prověřuje funkčnost mechanik a jejich připojení. Dále zjišťuje, zda mají 40 nebo 80 stop. Pokud máte standardní mechaniku, nastavte na Disable.
Primary Display – nastavení výstupu zobrazovacího adaptéru. Pro starší monitory je nutné nastavit podporující zobrazení. V dnešní době nemá význam vždy na VGA/EGA.
Pasword Check – nutnost zadání hesla jen při vstupu do Setupu nebo při každém startu počítače. Funkce má význam pouze při zaheslování BIOSu. Nastavením na Setup bude API vyžadovat heslo jen při přístupu do nastavení, naopak Always při každém zavádění systému.
Boot to OS/2 > 64 MB – pokud máte více jak 64 MB RAM a používáte operační systém OS/2, nastavte na ON, tento systém totiž využívá jiný způsob správy RAM.
L1/L2 Cache – zapíná a vypíná podporu cache, která je integrována v jádře procesoru. Každopádně přepněte na Enable, vypnutím byste snížili rychlost komunikace mezi procesorem a sběrnicí.
System BIOS Cacheable – využití jen při komunikaci v režimu DOS. Video BIOS se zkopíruje do paměti RAM, což zvýší celkový výkon grafické karty. Systém tam bude číst ze 64-bitové paměti místo 8-bitové.
C00, 32 k Shadow – podobně jako System BIOS Cacheable nahrává informace do paměti RAM. Tentokrát jde o přídavné karty, které tak mohou zvýšit výkon v operačním systému DOS.
Obě položky doporučujeme nastavit na Disable, pokud používáte některý z operačních systémů Windows.
Dnešní díl o nastavení BIOSu neměl v žádném případě vliv na výkonnost systému. Příští týden se podíváme na zoubek nastavení čipové sady, na které naopak ve většině případů stojí celý výkon počítače.
