Microsoft stále více pociťuje tlak open-source v čele s Linuxem. Je to znát jednak v prohlášeních představitelů této společnosti, ale také v tom, že některé subjekty nyní volí alternativu k platformě Microsoftu.
Linux je náš nepřítel Již několikrát se představitelé společnosti Microsoft (MS) vyjádřili v tom smyslu, že jejich nejvážnější konkurencí je open-source v čele s operačním systémem Linux. Naposledy to bylo minulý týden, kdy výkonný ředitel Steve Ballmer rozeslal všem svým zaměstnancům zprávu o pozici Microsoftu na trhu. Ballmer mimo jiné píše: „Nekomerční softwarové produkty jako celek a Linux jako jeho součást pro nás představují konkurenční výzvu a vyžadují tak naši zvýšenou pozornost.“ Šéf Microsoftu k tomu dodává: „IBM dodala Linuxu kredibilitu a zdání, že jej podporuje a spravuje, přestože realita je jiná. Neexistuje žádný centrální orgán, který se stará o „zdraví“ a rozvoj nekomerčního software nebo jeho rozvoj v kritických oblastech, jako je např. kompatibilita či bezpečnost.“ Je to poměrný posun od minulého roku, kdy byl Linux a open-source definován Microsoftem pouze jako výzva. Odpovídají tomu i kroky Microsoftu. Ten nyní klade mnohem větší důraz na tolik kritizovanou bezpečnost svých produktů. Bojuje ale i jinými prostředky. Například podle serveru ZDNet mnoho analytiků hovořilo o koupi licence SCO Unixu společností Microsoft jako o podpoře společnosti SCO ve sporu s IBM právě o Linux. Ve své zprávě Ballmer také cituje z nezávislé studie, která hovoří o tom, že ve svém důsledku vyjde nasazení Windows levněji než u produktů open-source software. Je to prý dáno lepší podporou MS produktů a celkovou údržbou systémů. Není se co divit, že Microsoft proti Linuxu a open-source brojí čím dále tím více. V důsledku relativně vyšších počátečních nákladů se totiž stále více lidí a organizací poohlíží po levnější alternativě k produktům z dílen společnosti Microsoft.
Státní správa přestává mít MS ráda Státní správa je jedna z oblastí, kde se vždy hledělo na každý vydaný haléř. Platí totiž pravidlo: čím více se ušetří na chodu úřadů, tím více se pak dostane na oblasti, které tyto úřady spravují. Výdaje státní správy jsou pod drobnohledem nejen nadřízených orgánů, ale především daňových poplatníků, z jejichž peněz jsou úřad a jeho agenda financovány. Není pro divu, že se neustále hledají možnosti jak ušetřit. Když se totiž politikům podaří, připíší si další pomyslné bodíky, které jim mohou posléze pomoci v předvolební kampani. A zde přicházejí ke slovu produkty s nálepkou open-source. Všimli si jich například na radnici v německém Mnichově. Jejich výběrové řízení skončilo právě ve prospěch Linuxu a open-source platformy. Na přibližně 14 000 počítačích, na nich pracují mnichovští úředníci, tak poběží místo Windows operační systém Linux. Ačkoliv se německá pobočka Microsoftu proti rozhodnutí odvolala a dodala radnici přepracovanou nabídku, rozhodnutí nebylo přehodnoceno a Linux zvítězil v Mnichově nad Microsoftem 1:0. V celé kauze nejde ani tak o jedno město (i když je třetí největší v Německu), ale spíše o to, že v důsledku publicity, jaké se tomuto výsledku dostalo, mnoho dalších měst ztratí dosavadní obavy z open-source. Může tak nastat dominový efekt, který připraví Microsoft o další klienty. Důkazem, že taková úvaha není příliš od věci, může být rozhodnutí radních v několika anglických městech. Podle elektronické publikace „E-Government Bulletin“ chtějí radnice v Newhamu a Nottinghamu přejít ke konci roku z Windows na Linux. Jedná se celkem 11 500 počítačů, které tyto úřady provozují, na nichž se vedle Linuxu mají objevit další open-sourcové desktopové aplikace.
