Není proto divu, že orgány Evropské unie na různých úrovních těmto technologiím věnují velkou pozornost a prosazují její co nejrychlejší uvádění do praxe - hovoří se o rozvoji tzv. služeb e-Health.
Podle navrhovaných doporučení Evropské komise by do konce roku 2006 měl každý členský stát Evropské unie rozpracovat národní a regionální plán zavádění služeb e-Health. Pozornost by měla být věnována především interoperabilitě a využívání elektronických zdravotních záznamů.
Služby e-Health by měly podpořit mobilitu pacientů (a interoperabilitu příslušných dat) nejen v rámci zdravotnických zařízení jednotlivých členských států, ale i celé Evropy. Měly by usnadnit poskytování zdravotní péče (a její úhrady) po celém území Evropské unie. Do roku 2008 by měla být všeobecně zavedena elektronická čipová karta zdravotního pojištění.
Elektronický identifikátor – bezpečný klíč k datům
Elektronické identifikátory slouží především pro identifikaci jejich nositele v síťovém prostředí informačních systémů. Magnetické a v poslední době i čipové karty známe z běžné praxe v bankovnictví. Čipové karty poskytují větší míru bezpečí a pro aplikaci ve zdravotnictví jsou proto vhodnější.
Zdravotnický profesionál pomocí své identifikace čipovou kartou získá příslušná oprávnění k nahlédnutí a zápisům do elektronicky vedené zdravotnické dokumentace v příslušných databázích. Tuto dokumentaci může s využitím příslušných klíčů uložených na čipové kartě elektronicky podepisovat.
Elektronický identifikátor by měl perspektivně do roku 2008 získat i každý pojištěnec. Bude v prvé řadě sloužit jako průkaz zdravotního pojištění, opravňující pojištěnce čerpat zdravotní péči v rámci EU – umožní elektronicky ověřit pojistný vztah (tj. kde a jaké je jeho zdravotnické pojištění). Krom toho bude elektronický identifikátor sloužit i jako přístupový klíč k elektronicky uložené lékařské dokumentaci , bezpečnější než pouhé heslo nebo PIN.
Elektronický identifikátor je možné dále využít jako klíč osobního přístupu k informacím o čerpání zdravotní péče - pomocí internetu bude mít pacient možnost se podívat na svůj účet v pojišťovně pro kontrolu účtovaných položek (což mimo jiné poskytovatelům zdravotní péče zamezí od příslušné zdravotní pojišťovny neoprávněně čerpat úhrady za neprovedenou péči).
Důležitou roli bude elektronický identifikátor hrát jako nosič informací při elektronické preskripci léků a zdravotnických prostředků. Umožní např. zvýšení efektivity financování zdravotnického systému (elektronický recept nejde padělat) a lékař předepisující recept má k dispozici veškeré potřebné informace o lécích předepsaných pacientovi jinými lékaři, což umožní předejít nežádoucím lékovým interakcím.
V současné době se systémy elektronické preskripce rozvíjejí v Holandsku a zejména v severských zemích: Dánsku, Švédsku a Finsku.
Evropské zdravotnické informační a clearingové centrum
Jedním z hlavních přínosů Evropské unie pro členské státy je zjednodušení volného pohybu osob stejně jako volného pohybu služeb. V oblasti zdravotnictví se to týká zejména mobility pacientů a zdravotnických profesionálů.
Podle současně platných pravidel, je povinností každé země EU poskytnout akutní zdravotní péči občanům jiného členského státu za stejných podmínek jako občanovi vlastního státu.
V oblasti přeúčtování nákladu za poskytnutou zdravotní péči v rámci EU se v současné době využívají národní centra, kdy vlastní přeúčtování je pomalé a nevyužívá se nejmodernějších informačních technologií. Zejména se zavedením evropského průkazu zdravotního pojištění bude ale nezbytností "přeúčtovací a informační centrum" na evropské úrovni vytvořit.
Vědomi si této nutnosti, iniciovali jsme (Jiří Kofránek, Petr Sláma a Petr Zinek) za aktivní podpory bývalé ministryně Marie Součkové návrh na vytvoření Evropského zdravotnického informačního a clearingového centra. Tato idea byla prezentována na Konferenci ministrů zdravotnictví, která se konala v Praze 1. – 4. dubna 2004 a následně na dalších evropských mezinárodních setkáních. Během krátké doby vznikl návrh pilotního projektu a několik států již projevilo vůli zapojit se do jeho realizace. Projekt měl z České strany velkou podporu i dalšího ministra, Josefa Kubinyiho. Je zřejmé, že se jedná o dlouhodobý projekt, ale věříme, že má smysl na něm dále pracovat i po další změně na ministerském postu.
Evropské zdravotnické informační a clearingové centrum bude využívat nejmodernější informační a komunikační technologie a bude se zabývat zejména:
*vzájemným přeúčtováním nákladů za skutečně poskytnutou zdravotní péči;
*přeúčtováním paušálních úhrad a to za důchodce a rodinné příslušníky osob zaměstnaných v jiném státě;
*řešením přeúčtování nákladů na zdravotní péči mezi národními zdravotními pojišťovnami v rámci smluv o vzdání se úhrad.
*Významná bude i možnost využití informačního a clearingového centra pro zajištění interoperability pro bezpečný přenos zdravotnických dat (zdravotnických záznamů, elektronických receptů apod.)
Další významnou činností centra bude informační podpora v oblasti mezinárodních porovnání:nákladů zdravotní péče;kvality zdravotní péče; lékové politiky. Nabízí se i možnost využití centra pro certifikační služby.
Česká cesta: od papíru k papírování
Bohužel, návrh koncepce zdravotnictví předložený současnou ministryní zdravotnictví k celonárodní diskusi před informačními technologiemi preferuje povinné zavedení papírových zdravotních knížek. Milada Emmerová píše: "Namísto samoúčelných informačních technologií je kladen v koncepci důraz na skutečný kontakt a spolupráci praktického lékaře s novou rolí a pacientem. Pacientovi při této spolupráci stačí výrazně levnější alternativa k čipové kartě v podobě zdravotní knížky. Pacient si tedy nemusí pořizovat nákladnou technologii na čtení čipových karet nebo se vystavovat riziku zneužití jeho osobních údajů z různých důvodů či komerčních zájmů."
Paní ministryně a její poradci zřejmě vůbec nepochopili význam čipových karet jako klíče k datům uložených v datových skladech. "Nákladnou technologii pro čtení čipových karet" si nebude pořizovat pacient, ale lékař. Ten pak bude do papírové knížky ručně přepisovat data, která má stejně obvykle uložena v elektronické podobě v počítači.
Spoléhat jen na papír je ošidné. Zdravotní knížka se může (i se záznamy) ztratit. Navíc, ve zdravotní knížce jsou průběžně zapisována veškerá zdravotnická data, která jsou někdy obtížně chráněna před nepovolanými zraky (na rozdíl od elektronicky uložené dokumentace, kterou lze rozčlenit na části s různými přístupovými právy).
Autor tohoto článku s tím má své zkušenosti. Zdravotní knížky totiž nejsou vynálezem naší nové ministryně. Existovaly již v Československé lidové armádě – a pokud v nich byly třeba údaje o výskytu pohlavní choroby včetně vylíčení osob a míst podezřelých pohlavních styků ("…jmenovala se Květa a bylo to za kasárenským barákem"), bylo třeba tuto upovídanou papírovou dokumentaci chránit před zvědavými zraky nepovolaných. Autor jako vojenský lékař v době výkonu základní vojenské služby musel velmi pečlivě schovávat některé zdravotní knížky před svými lapiduchy v trezoru.
Kde je budou schovávat pacienti?
Celý článek si můžete přečíst v lednovém vydání magazínu Professional Computing.
