Rada hlavního města Prahy přijala 6. 12. 2005 usnesení, ve kterém schválila podání žádosti o přidělení 100 mil. dotace, kterou Ministerstvo informatiky (MI) poskytuje pro rozvoj vysokorychlostního připojení. Cílem má být bezplatné poskytování internetu na území města. Praha samotná by pak byla podle usnesení ochotna platit náklady spojené s provozem. První etapa by se přitom měla podle plánu rozjet již v posledním čtvrtletí příštího roku.
Co vadí ALPI?
Na toto usnesení již reagovalo několik odborníků a především zájmová skupina Asociace lokálních poskytovatelů internetu (ALPI). Její hlavní argumenty sice nejsou zcela od věci, ale z pohledu samotného uživatele se nemusí jevit jako zásadní. Zde jsou některé z argumentů proti internetu zdarma:
1. argument: internet zdarma bude placen z daní. Startovní investice má být 150 mil. Kč a provoz by se mohl vyšplhat ažk desítkám miliónů ročně. Tyto peníze tak nebudou na jiné projekty a akce.
Názor redakce: Z hlediska koncového uživatele se však může zdát zajímavější, že konkrétně ze své peněženky nebude muset měsíčně platit za připojení a tyto prostředky buď ušetří nebo je investuje jinam.
2. argument: Projekt výrazně naruší podnikatelské prostředí v oblasti poskytování Internetu.
Názor redakce: To může být hrozbou především pro magistrát, který bude muset případně čelit vlně žalob a stížností.
3.argument: Z dlouhodobého hlediska bude negativní dopad na trh s připojením, když budou mít velcí operátoři o konkurenci méně.
Názor redakce: Otázkou zůstává, zda si dělají velcí operátoři něco z malých ryb. Myslíme si, že spíše ne. Většinou mají plnou hlavu starostí co dělat se stejně velkou konkurencí.
4: argument: uživatelé budou v mnoha případech porušovat podmínky ČTU pro provoz bezdrátových sítí a nikdo je nebude kontrolovat.
Názor redakce: To je tak trochu demagogický argument. Pokud totiž někdo podobný prohřešek objeví, může si na takového uživatele stěžovat u ČTU a navíc takový uživatel může stejný čin provést u jakéhokoliv poskytovatele.
Některé další argumenty proti zavedení internetu zdarma uvádí například Patrick Zandl na svém serveru Marigold. Vadí mu například, že v případě úspěchu projektu bude ještě více zaneseno 2,4GHz pásmo a uživatelé s požadavky na rychlejší připojení přes jiné operátory by tak mohli být diskriminováni. Tento problém by se dal řešit provozem pouze v 5GHz pásmu. I Zandl však největší problém vidí v tom, že bude likvidována hospodářská soutěž.
Internet zdarma neexistuje...Zeptali jsme se předsedy představenstva asociace ALPI pana Zdeňka Švarce 1) Co přinese vaše iniciativa potenciálním uživatelům internetu zdarma, pokud se vám podaří celý projekt zastavit? Neexistují žádní potencionální uživatelé internetu zdarma, protože neexistuje ani žádný internet zdarma. Vše musí být z něčeho zaplaceno a udržováno. 2) Z pohledu zákazníka: V čem je problém „internetu zdarma“? Z pohledu zákazníka zde žádný problém není, myšlenka „internetu zdarma“ je lákává. Z pohledu občana už tady problém je a to dosti velký. Jak již bylo rečeno, každá podobná síť má své nemalé režijní náklady, které je nutno odněkud vzít. V případě, že by se podobný projekt realizoval budou prostředky na provoz získávány z rozpočtu magistrátu, takže „internet zdarma“ nezaplatí jen uživatelé, ale všichni občané města, ať již služby sítě využívají či nikoliv. 3) Na jakých důkazech je založeno vaše přesvědčení (uvedené v bodě 4 vašeho prohlášení), že uživatelé budou porušovat podmínky dané ČTU? Na prostém předpokladu, že většina občanů naší země udělá vše možné i nemožné, aby získala cokoliv, co je alespoň zdánlivě zdarma. 4) Kolik podnikatelských subjektů (poskytovatelů internetu) bude podle vás dotčeno v případě, že projekt „internet zdarma“ bude uskutečněn? Zcela jistě se jedná o desítky dotčených subjektů. Musím však podotknout, že podle projektového záměru (viz příloha 1 Usnesení hlavního města Prahy číslo 1885) magistrát v budoucnu nevylučuje ani komerční provoz. Takže podnikatelé nebudou čelit jen „internetu zdarma“, ale zřejmě i komerčnímu provozu. 5) Jakým způsobem vaše asociace podpořila a podpoří rozšíření internetu do míst, kde je tato služba špatně dostupná? Menší obce sami o sobě mají malou šanci dosáhnou na dotace. Proto často vznikají mikroregiony několika obcí, které ve spolupráci s místními poskytovateli Internetu předkládají projekty na rozšíření Internetu a společně tak mají šanci dotaci získat. Příkladů je celá řada, například mikroregion Němčicko, Zdounecko nebo obec Jarohněvice. 6) Jaká je v současnosti průměrná cena připojení na internet o rychlosti 64 kbps? V Praze i jiných městech... Místní poskytovatelé Internetu nabízejí nízké rychlosti zpravidla v rozmezí Kč 300,- až 500 Kč |
Magistrát by dotaci neměl získat
Dokonce se zdá, že by pražský magistrát neměl dotaci podle podmínek MI získat. Důvodů je více. Jednak plánované 64kb/s připojení není vysokorychlostní, také se nejedná o rozšíření infrastruktury, ale o poskytování koncovým uživatelům. Hlavním důvodem k neposkytnutí dotace však pravděpodobně bude narušení hospodářské soutěže, neboť se nejedná o pokrytí oblasti bez dosavadního přístupu nebo s monopolním operátorem a cena by byla dumpingová.
Zdá se, že dokud se nenajde silná firma (podobně jako v USA Yahoo), která by takový projekt podpořila, asi bude i pražský uživatel nucen za připojení platit. S výjimkou téměř 4 000 víceméně spokojených uživatelů projektu Praha5.net na Praze 5, jejichž potenciální radost byla vykoupena problémy menších poskytovatelů.
Jaký je váš názor na podobné projekty?
 |
