Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Technet.cz

  • Pondělí 1. září 2014. Linda, Samuel

Český projekt Webnode: Svůj web teď může mít i každá babička. Za pár minut a zadarmo

Úspěšný český projekt Webnode na jednoduché vytváření a udržování téměř profesionálních internetových stránek si získává fanoušky v USA i Číně. Popovídali jsme si s jeho autory a otestovali, co systém umí.

Vytváření pěkných internetových stránek nemusí být ani drahé, ani náročné | foto: Profimedia.cz

Představte si, že si chcete vytvořit své vlastní internetové stránky. Běžná představa spočívá ve stažení příslušného programu, jeho instalace a následného poměrně složitého programování. Webnode stahovat nemusíte. Přímo na internetu si svou stránku jednoduše vytvoříte. Víc než myš potřebovat nebudete. Nadpisy, obrázky i vzhled nabídek upravíte jediným kliknutím. Stále vidíte, jak výsledné stránky vypadají, píšete, jak jste zvyklí, a když někam přetáhnete text nebo obrázek, tak tam také zůstane. To vše on-line a bez znalosti programování v HTML nebo CSS. Stačí zadat do internetového prohlížeče www.webnode.com.

Systém se dá použít nejen pro tvorbu a udržování osobních stránek, ale může stejně tak dobře posloužit i menší firmě. Má pro to všechny předpoklady: umožňuje vkládat novinky, upravovat veškeré texty i grafiku, vytvořit katalog služeb či zboží včetně plateb on-line. Struktura firemního webu je na světě skutečně za pár minut. Autoři shánějící se po způsobu, jak vytvořit osobní stránky, zase uvítají možnost vkládat dávkově obrázky, použít ankety, videa z YouTube či jiné drobné "gadgety". Systém navíc automaticky vytváří RSS kanál, mapu stránek a pěkné adresy stránek (automatické SEO).

Webnode - změna šablony stránky

Profesionální výsledek za dvacet minut

Projekt Webnode.com reprezentoval české vývojáře na amsterdamské konferenci The Next Web a mezi ostatními prezentovanými službami vyčníval svou užitečností. "Naším cílem bylo, aby systém Webnode mohly používat naše maminky, a klidně i babičky," vysvětluje jeden z autorů, Vít Vrba z Brna. Psaní textů pro internet se proto podobá psaní v textovém editoru. Ke vkládání nových článků nebo obrázků stačí jedno kliknutí na správné místo. V zásobě jsou profesionálně vypadající grafické šablony, pomocí kterých lze jednoduše změnit styl celých stránek.

Webnode.com - Táhni a pusť (Formátovaný text)

Podobné projekty již na internetu existují (estranky.cz, Google Pages, placené Webareal). Webnode.com ale věří, že nabízí lepší služby, protože se snáze a plynuleji ovládá. Navíc je základní verze zcela zdarma. Buď na adrese něco.webnode.com, nebo dokonce i na doméně, kterou již uživatel vlastní, opět zdarma. Kromě toho můžete zakoupit doménu přímo z nastavení svých stránek (poplatek činí cca. 300 - 500 Kč za rok).

Službu můžete zdarma spustit během několika minut. Naše pokusné stránky jsme naklikali skutečně za 20 minut, když nepočítáme hraní si s možnostmi, které jsme nakonec nevyužili. Vyzkoušeli jsme také, že vzhled stránek, vkládání textů a fotek, vkládání map (Google Maps...) nebo videí (YouTube...) funguje skutečně velice rychle. Přetahování položek je sice na začátku trochu nezvyklé ("Můžu to vůbec udělat?" ríká si člověk), ale systém si poradí i se změnou velikostí "obdélníčků" a formátováním. Po několika minutách se rozhraní stane přehledným a vy si budete lámat hlavu, proč na to vždycky byl potřeba nějaký ten webmaster.

Webnode.com - Katalog Webnode.com - Úprava fotek

Lze pohodlně nahrát a dokonce i on-line upravit větší množství obrázků. Dále můžete on-line pracovat i se soubory Word.

Projektu lze jistě vytknout některé nedostatky, ale při testování jsme jich příliš neobjevili. Pro začátečníka může být systém možná až příliš lákavý všemi svými možnostmi, což by se za nedostatek dalo při troše špatné vůle považovat. Systém běhal relativně svižně i na pomalém připojení, ale pro pohodlnou práci se rychlé připojení hodí.

Webnode.com míří do světa

O projektu Webnode.com jsem se poprvé doslechl v souvislosti s konferencí The Next Web, kam se jej jeho tvůrci vydali prezentovat před odborným publikem.

Vít Vrba prezentuje Webnode.com na The Next Web

Vít Vrba prezentuje Webnode.com na The Next Web

Cestou zpět z Amsterdamu jsem měl v autě konečně čas se na projekt podrobně poptat. V rozhovoru s Vítem Vrbou se ale zabýváme i internetovým podnikáním v Česku a ve světě, sociálními sítěmi a budoucími trendy. Ale začali jsme od začátku:

Jak jste se dostal k programování?

Měl jsem ZX Spectrum 82, napřed klasika, hry. Pak přišlo programování, napřed samozřejmě hry, potom s “písíčkama” to přešlo do internetových aplikací. Já jsem totiž k internetu přišel docela brzy, rodiče s ním pracovali na vysoké škole.

Z programovacích jazyků to byl na Spectru Basic, a pak jsem prošel všechny ty pascaly, céčka až k vyloženě objektově orientovaným programovacím jazykům. Náš systém klade důraz na velký výkon, protože potřebujeme mít velké množství uživatelů na co nejmenším počtu serverů. Takže náš systém je kombinací PHP, Javy, céčka a dokonce PERLu. Na straně klienta samozřejmě AJAX.

Jak začal váš projekt Webnode.com?

Kolem roku 2002 jsme navrhovali aplikace pro velké zákazníky, zejména v oblasti internetu, takže publikační systémy, intranetové systémy a podobně. Vytvořili jsme platformu, pomocí které šly tyto informační systémy vytvořit strašně rychle. Výhoda byla v tom, že jsme si ten systém prakticky naklikali. Je to framework, který programátorům usnadní ty neustále se opakující úkony, jako zabezpečování vstupů proti SQL Injection atd. Stačí navrhnout strukturu databáze a architektura se postarala o zbytek.

S tímto systémem jsme navrhovali velké stránky, ale zjistili jsme, že menší systémy, které taky občas potřebujeme dělat, jsou s tímhle systémem dost neefektivní a především hrozně drahé. Systém se totiž musel vždycky přizpůsobit potřebám zákazníka a procesům, které v jeho společnosti probíhají.

A tak jsme si začali pohrávat s myšlenkou, že bychom naše zkušenosti se správou systémů a uživatelskou přívětivostí přenesli i do systémů pro koncové uživatele, kteří nemají peníze na drahý systém. Před dvěma roky, kdy jsme začínali, byl pro běžné uživatele skoro nepřekonatelný problém vytvořit si vlastní webové stránky. Většinou potřebovali něco nainstalovat, něco zkonfigurovat… Nebo za to zaplatit poměrně hodně peněz. To jsme chtěli odbourat a dát uživatelům do rukou nástroj, kde si prezentaci naklikají a budou ji moci snadno spravovat. Ta administrace musí být interaktivní a intuitivní – veškerá editace musí být 100% vizuální. Žádná administrační centra, žádné moduly, úprava přímo na stránce.

Nástroj jsme nechtěli uvolňovat tím způsobem, že by si jej uživatelé museli instalovat na svůj server, protože to je samozřejmě další komplikace. Takže uživatelé se u nás jen zaregistrují a během tříkrokového průvodce můžou svůj web spustit.

Jaké pro vás bylo kritérium úspěšnosti?

Naším cílem bylo, aby ten systém mohly používat naše maminky a klidně i babičky. Nesměly tam tedy být žádné složitosti, aby se uživatelé systému nebály. Editace musí být naprosto stejná jako třeba v Microsoft Wordu.

Webnode umožňuje snadnou editaci, ale také umožňuje na tři kliky úplně změnit vzhled stránky. Potřebuje to babička?

Tak naše babičky to nepotřebují, ale trochu pokročilejší uživatel už to uvítá. V žádném případě nechceme systém, který by zvládal tvořit jenom triviální webové prezentace. Ten systém jsme vklínili někam do mezery publikačních systému, kde na jedné straně máme profesionální CMS (Content Manager System – systém pro správu obsahu) pro velké firmy. CMS se vždy musí přizpůsobovat organizaci a specifickým procesům, které v ní probíhají.

Na druhé straně jsou systémy, které jsou neuvěřitelně jednoduché a triviální a ve kterých si naklikáte pouze několik stránek a tím možnosti končí. Třeba estranky.cz. Je to projekt, který je v České republice neuvěřitelně úspěšný. Když si budeme hrát na ty kategorie Web 1.0, Web 2.0, tak ten patří do Web 1.0. Je tam právě ta nevýhoda, že uživatel pracuje s nějakým administračním centrem, což jsme právě nechtěli. Z těch, kdo nám přímo konkuruje, bych zmínil třeba Google Pages, ale ani ti nenabízejí tolik možností.

Když chci na stránku přidat nový obsah, jednoduše vezmu tu položku a přetáhnu ji tam, kde ji chci mít. A přesně tam se objeví.

Odkud jsou vaši uživatelé?

Vzhledem k tomu, že je to globální projekt, tak jsou samozřejmě z celého světa. Nejvíc jich je v současné době ze Spojených států, nicméně druhá nejpočetnější skupina jsou Španělé a třetí Číňané.

A vy máte rozhraní v čínštině?

Ne, a legrace je, že ani ve španělštině. (Pozn. aut.: Zatím pouze v angličtině a češtině.) Ale ve španělských médiích se objevilo několik opravdu výborných recenzí. Teď pracujeme na systému, díky němuž si budou moci uživatelé přeložit do svých jazyků. Stejně, jako třeba Facebook. Virální marketing nám v tom hodně pomáhá.

Jakými kanály jste službu propagovali?

Tak jako první jsme škrtli klasickou reklamu. Webnode je služba, která je v základní verzi poskytována celá zdarma. Takže taková reklama by byla drahá a neefektivní. Stejně tak jsme vyškrtli CPC systémy, protože bychom platili za uživatele, kteří pak nic neplatí. Takže nám bylo od začátku jasné, že propagace musí jít přes naše spokojené uživatele, tedy ten globální marketing. Proto je potřeba, aby ten produkt byl opravdu dobrý. A funguje nám to, touto cestou získáváme nejvíce lidí. Plus pochopitelně recenze v časopisech a odborných periodikách.

Jaký je tedy váš business model?

Můžete si tam dát další cizí slovo: freemium. Nevymysleli jsme to my, je to ale celkem nový pojem. Znamená to, že základní produkt a veškerá funkcionalita je zadarmo. Vyděláváme na prémiových službách. Třeba rozšíření webového prostoru (standardně 100 MB), zvýšení limitu přenesených dat. Je to limitováno 5 GB dat, do toho se vlezou skoro všichni, a kdo ne, získá další traffic za příplatek. A vedle toho nabízíme webhosting, základní je také zdarma, včetně domény. Pokud už uživatel má nějakou doménu, může ji s naším systémem zdarma používat. A plánujeme další vylepšení.

Vít Vrba prezentuje Webnode.com na The Next Web

Na konferenci se hodně mluvilo o start-upech a jak se mohou prosadit…

Tak z tohoto pohledu nejsme typickým start-upem, projekt Webnode vyvinula firma (Westcom), která už má něco za sebou a která v podstatě rozvoj tohoto projektu financovala z minulých aktivit.

Start-up je obecně nový projekt, který většinou vzniká na koleně. A ta parta (většinou studentů) jde za svým cílem tak dlouho, dokud jej neuskuteční. Je to možná trendové označení, které se používá v posledních letech, ale start-upem byl určitě třeba i Ford.

V poslední době má ale tu možnost prosadit svoji myšlenku mnohem více lidí, nemyslíte?

S rozvojem internetu se určitě o start-upech hodně mluví a váže se na to spousta publicity. Já ovšem start-up vidím i v tom, že živnostník začne opravovat okna a ten nápad rozvine. Internetové start-upy ale mají dobrou mediální odezvu.

Ruch u stánku Webnode

Ruch u stánku Webnode

Navíc může internetový projekt snadno získat zákazníky z celého světa.

Jistě, rychlost tady hraje velkou roli. Ale záleží na projektu. Třeba takový amazon.com, klasický startup, ale musel řešit logistické problémy.
Jak to vypadá s internetovými start-upy u nás?

Z mého pohledu, a z pohledu mnoha novinářů, se v České republice nevyvíjí nic inovativního. Obvykle se kopírují úspěšné zahraniční služby, ať se podíváme na podobu Seznamu a Yahoo, různé klony digg.com, teď někdo myslím zkopíroval bitter, těch služeb je celá řada. Inovativní projekt je naprostá výjimka.

A už vůbec se v České republice projekty neorientují na globální trh. To jsme ještě nezmínili, ale Webnode chce oslovit uživatele z celého světa. V oblasti internetu neznám jediný český projekt, který by se globálně prosadil. I takové AllPeers, které vypadalo nadějně, zkrachovalo.
Celosvětově úspěšné české projekty můžeme vypočítat na prstech jedné ruky, je to třeba AVG nebo avast.

Na konferenci mi dlouho trvalo pochopit, že zkratka VC zastupuje Venture Capitalist. Co to znamená?

Na začátku start-upu je nějaká myšlenka, o které si samozřejmě každý myslí, že je geniální. Ale do myšlenky nikdo investovat nebude, ani Ventrure capitalist, ani business angel. Do té investují, jak se říká, 3F: family, friends, fools. Ale v momentě, kdy je na světě něco hmatatelného, přicházejí na řadu business angels, úspěšní podnikatelé z minula, kteří do projektu nedávají ani tolik peněz, jako spíše zkušeností.

V momentu, kdy je projekt potřeba dostat na globální trh nebo jinak zásadním způsobem rozjet, přicházejí ty venture fondy, které se specializují na tyto rizikové investice.

Jsou u nás také tito obchodní andělé a investoři ochotní riskovat? Nebo musí čeští inovátoři hledat pomoc v zahraničí?

Tento kapitál v České republice určitě existuje a to ve dvou formách. Buďto český kapitál, nebo zahraniční venture fondy, které tady zakládají pobočky.

Takže když má někdo nápad a ještě nemá svého business anděla, kam se může obrátit?

Pro business anděla není úplná nutnost mít podrobně sepsaný business plan. Ovšem je jasné, že obchodní plán by měl mít podnikatel zpracovaný i sám pro sebe, aby věděl, co chce dělat, čeho chce dosáhnout a s jakým finančním rozpočtem. Ovšem s tím, jak postupujeme v té hierarchii od business andělů k venture kapitalistům, tak se ty požadavky na podklady neustále zpřísňují.

Když mám nápad a chci ho zrealizovat, tak pro své přátele a rodinu a další blázny nemusím dělat žádný rozpracovaný plán, ty přesvědčím svým nápadem a vystupováním. A když chci peníze od cizích institucí, tak to musím trošku profesionalizovat.

Každý start-up je charakteristický tím, že může velmi pružně reagovat na změny na trhu. Jejich služba se velmi rychle vyvíjí. A tak je v podstatě nereálné udržet původní business plány. U jednoho business anděla jsem se setkal s tím, že mu stačí koncept. „Když napíšete detailní business plán, v ten moment, kdy ho dokončíte, přestane platit,“ řekl mi tehdy. To se mi moc líbilo, ale liší se to člověk od člověka, fond od fondu.

Liší se v tom nějak americké a evropské prostředí?
Ve zkratce je to tak, že Evropa se primárně zaměřuje na generování příjmů, což může být v oblasti internetových projektů velký problém. Amerika se orientuje spíše na rychlé zvednutí hodnoty té firmy jako celku. V případě internetových projektů to znamená nabrat velkou komunitu uživatelů.

Na konferenci o tom mluvil Adeo Ressi v přednášce „Get funding for your dream“.

To byla výborná prezentace. Hodně nás to povzbudilo, že jsme nebyli jediní, kdo se s podobnými problémy potýkají, a naopak že jsme tím prošli relativně úspěšně.

Get Funded For Your Dream

Říkal jsi, že na konference typu The Next Web jezdí v podstatě stále stejní lidé. Co je to za komunitu?

V Evropě je to relativně úzká skupina lidí, kteří se věnují tématu vývoje webových technologií. Není to jenom Web 2.0 komunita. A platí, že business andělé a venture kapitalisté mají dobré vztahy s médií, takže když získá projekt přízeň těchto lidí, má větší šanci dostat se do médií. A na publicitě je většina těchto projektů závislá.

Jak bys zhodnotil letošní The Next Web?

Pro mě byla ta konference velice přínosná, hlavně protože tam byli řečníci, které v Evropě běžně nepotkáte. Kevin Rose (zakladatel Digg.com), Werner Vogels (viceprezident Amazon.com) nebo už zmíněný Adeo Ressi.

Co se týká vývoje a trendů, většinou se na konferenci prezentovaly sociální služby, komunity, sdružování uživatelů. Je to trend a já to vidím spíše jako módní vlnu. V určitém smyslu považuji tyto komunity za uměle vytvořené. Většina těch start-upů se zaměřovalo na budování komunit, zkrátka se snaží napodobit úspěšné projekty Facebook, MySpace apod.

Šlo by takovou konferenci udělat i u nás v Čechách?

(odpovídá Mojmír Vacek z Microsoft inovačního centra) Tenhle typ konference s takto slavnými jmény je u nás v Čechách zatím těžko aplikovatelný. Takže je to i poučení pro start-upy, které já mám na starosti. Máme u nás spoustu firem, které za zahraničím nezaostávají svými nápady, ale je u nás velký problém v sebeprezentaci – umět ukázat a prodat produkt a sebe.

Viděl jsem tam projekty, které byly vyloženě primitivní a zvládli by je i kluci z gymplu. Ale díky té prezentaci, sebedůvěře a takové té U.S. nátuře to získalo úplně jiný rozměr. A to si myslím, že je potřeba, aby se české firmy naučily. Přestaly být tak skromné a začaly se rvát do světa.

(Vít Vrba) Jestli na to můžu navázat – mně se líbil ten rozdíl mezi těmi evropskými, často velice strohými prezentacemi, a těmi prezentacemi americkými. Evropané si v bodech odvykládají ten svůj problém, často se zájmem, je tam vidět zaujetí, nicméně americký přístup je takový až divadelní. I úplnou banalitu dokážou prezentovat jako show, která nenudí. České prezentace, na které jsme zvyklí my, po pěti minutách začnou nudit.

Vít Vrba prezentuje Webnode.com na The Next Web

(Mojmír Vacek) Často na konci té prezentace nebylo vůbec jasné, k čemu je ta služba vlastně dobrá, ale ten dojem, který si člověk odnese, je pozitivní. A na internetu si pak člověk může najít ty detaily.
Nemyslím, že bychom měli jít úplně tou americkou cestou, ale mohli bychom zkusit nějaký mix. V první minutě člověka přesvědčit, že mám nápad, mám odhodlání, mám koncept, a pak ve zbytku prezentace to ozřejmit.

Naše země má vůči těm západním zemím velkou nevýhodu, ještě pořád nejsme bráni vážně. Česká firma musí vynaložit mnohem větší úsilí, než firma ze San Francisca. Ono to tam i zaznělo (Leah Culver, zakladatelka Pownce), že se taky musela přestěhovat z Minnesoty.
V Čechách nejsou moc zkušenosti se sháněním business andělů a venture kapitalistů, nemá to tady tradici. Takže ta první přednáška výborně reflektovala naše zkušenosti. A navíc byla i vtipná.

Jak projekt Webnode.com sháněl investory?

(Vít Vrba) Ona ta skupina investorů v České republice není až tak velká, a všichni se znají. A většinou jsou v Praze.

Business andělé jsou většinou lidé, kteří úspěšně prodali firmu a ty peníze teď vkládají do start-up projektů. Mají tak peníze v několika firmách a částečně se jim věnují. Ale nemají na vizitce business anděl. Sdružují se do skupin, takže můžete udělat třeba skupinovou prezentaci pro více andělů.

Co se týká venture fondů, ty mají obvykle i jiné činnosti, než investování do start-upů.

Zaznělo pro vás na konferenci něco nového?

(Mojmír Vacek) Mně se líbil ten formát, bylo to dvoudenní a celou dobu opravdu zajímavé.

(Vít Vrba) Podle mého tam bylo trochu přesocializováno. Pořád nějaká community a sharing, to už mi na konci lezlo krkem.

(Mojmír Vacek) Mě osobně z toho vyplynulo jedno poznání: Češi se vůbec nemusí bát jít do světa. Tohle budu prosazovat u nás v (Microsoft inovačním) centru. Nebát se, zkusit to, nic se tím nezkazí.

Já jsem třeba nevěděl, že Amazon.com dává za poplatek k dispozici svoje systémy…

(VV) Já to vím, my ten systém chceme časem použít. Jestli budeme pronikat do Ameriky, tak rozhodně přes Amazon Web Services. Člověk si nakonfiguruje služby a kapacitu, jakou potřebuje, a za dobrou cenu.

Pak mě tam ještě zaujal příspěvek od Garreta Campa ze StumbleUpon.com. Jeho přednáška sice byla spíš průměrná, ale ta myšlenka „Search vs. Discovery“ je opravdu zajímavá. Tady vidím opravdu smysluplnost komunity, u služeb jako digg.com nebo stumbleupon.com má ta komunita opravdu smysl a uživatelům to něco může přinést.

A jaké služby Web 2.0 využíváte vy?

(MV) Na to se neptejte! Využívám skoro všechny… (smích) Ne, vůbec ne.

(VV) Ale využíváme třeba ty, které pomáhají našemu projektu. Asi týden po spuštění Webnode jsme se ocitli jako první odkaz na del.icio.us. Což bylo úžasné a přineslo nám to kvanta uživatelů. Vzniklo to samozřejmě tak, že si novou službu všichni ukládali a komunita si tak o tom dala vědět. Takže z tohoto pohledu se dá říci, že využíváme služby del.icio.us a stumbleupon.com. A integrujeme další a další služby, integrujeme pomocí API Flickr, Facebook a další sítě. To samé řešíme s českými partnery, třeba službu BlueBoard.

Na konferenci se na dotaz „Kdo je na Twitteru“ zvedlo tak 90% rukou…

(VV) Ta služba mi nepřijde moc smysluplná, nevím, proč bych někomu nepřetržitě říkal, co dělám a kde jsem.

(MV) Ale bylo jich tam hodně, co twittrovali…

(VV) Jinak jestli se mě zeptáte, co používám za sociální službu já, tak v tom směru jsem naprostý asociál. To radši pracuju.

Ale slyšel jsem teď o nějaké nové službě, kde vyvinuli docela zajímavý systém na spolujízdu. Mají to vychytané včetně bezpečnosti a plateb, zní to dobře.

Nemáte pocit, že u nás většina služeb padá na tom, že Češi nejsou moc zvyklí platit po internetu?

(MV) Nejen skoro, Češi na internetu platit vůbec nechtějí.

(VV) U nás je problém v tom, že doposud nejsou uspokojivě vyřešeny mikroplatby. Jsme na internetu a systém by měl být globální. Takže jestli si mikroplatby vyřešíme v Česku, tak nebude fungovat na Slovensku a podobně. Takže řešení jako PayPal mi přijde velmi dobré.
A když se budeme bavit obecně, tak do placení se českým uživatelům na internet moc nechce, o tom by mohly povídat zpravodajské servery. Nejlépe prý funguje pornobusiness, ale i ten teď asi dostává na frak.
Chtělo by to, aby se lidé v ČR naučili platit platebními kartami.

(MV) Zatím v tomto směru panuje taková nedůvěra, ale je to otázka zvyku.

Přesně tak, ve Skotsku jsem byl svědkem toho, jak nějaká firma přijímala platby za jízdenky přímo přes telefon, a lidé si dokonce pamatovali číslo karty, jak často jej používali…

(VV) A teď si představte, že by ta firma chtěla rozjet takový business u nás. To by nešlo. Také platby po internetu – velký problém.

(MV) Funguje dobírka, to ano, ale tím se nedá dělat globální služba.

(VV) Z pohledu bezpečnosti je PayPal super, vždycky se loguji na stránce PayPalu, nemusím svá data dávat nějakému obchodníkovi, kterého neznám. Nevýhody jsou také zřejmé, především značné transakční náklady.

Webnode.com - PayPal

V jaké oblasti se můžeme na internetu těšit na nějaké inovace?

(VV) Určitě bude pořád růst oblast audio-video, linky se pořád zrychlují.

(MV) A také mobilní internet. Třeba ve spojení s nějakým lepším marketingem, slevové kupóny, čárové kódy, dočkáme se na mobilů asi ještě více reklam. Třeba GPRS internet zdarma, ale s vkládanými reklamami.

A jak se vám líbilo v Amsterdamu?
(VV a MV) To nemůžem prozradit, to by se doma zlobili… (smích)
(VV) Nádherná architektura, krásné město, a skvělí, komunikativní lidi. Příští rok jedem určitě zas.

Díky za rozhovor!

Autor:




mobilní verze
© Copyright 1999–2014 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.