Symbol e-mailu @ může znamenat malé opičí varle nebo štrůdl

Červík, kačenka, hlemýžď, ale i skořicový závitek. To vše může v různých jazycích znamenat jednoduchý znak, v Česku nazývaný zavináč. Většina uvedených pojmenování vděčí za svůj původ zakroucenému tvaru.

Zavináč | foto: Profimedia.cz

Než v roce 1971 Ray Tomlinson zavináč poprvé použil pro označování e-mailů, znali ho víceméně jen obchodníci a účetní. Například v dálnopisné komunikaci jim sloužil pro označování množství a sazby. Právě tam si ho vyhlédl duchovní otec e-mailu.

Dnes se mu říká v různých jazycích všelijak. Většina významů odkazuje na viditelnou podobu s jídlem, zvířaty nebo částmi těla.

RorschaCHův test

Co vám ta skvrna připomíná?

Zkoumaný je při tomto psychologickém testu dotazován, co mu svým tvarem připomínají jednotlivé inkoustové skvrny.

"Je to trochu jako Rorschachův test inkoustových skvrn. Různé národy v zavináči vidí různé věci typické pro danou kulturu. Takže z toho pak vycházejí takové bláznivé věci," vysvětluje Karen Steffenová Chungová, profesorka lingvistiky, angličtiny a fonetiky na univerzitě v Tchaj-peji.

Štrůdl, pes, chobot, ...

Symbol @ znamená v Izraeli štrůdl a v Česku "zavináč", to podle zabalených a naložených filetů sledě.

V ruštině je to pes "sobaka", v norštině kudrnatá alfa a ve švédštině to je někdy skořicový závitek, podle tradičního skořicového drdolu "kanelbulle". Švédsko se totiž nemůže rozhodnout a na dlouhém seznamu přezdívek figurují i sloní choboty, sloní uši, opičí ocásky, kočičí stopa, kočičí ocas nebo preclíky.

Chungovou problematika tak zaujala, že kontaktovala své kolegy lingvisty z celého světa. Mimo jiné objevila řadu termínů v srbštině. Jedním z nich je slovo "majmun". Znamená opici a zdá se, že bylo vypůjčeno z turečtiny. Je použito také ve spojení "majmunski rep" (opičí ocas) a "majmunsko-a" (opičí a). Srbština také pro symbol, kterému nikdo nemůže utéct, vymyslela "ludo-a" (bláznivé áčko).

Varle pomohlo znaku k popularitě

Některé státy mají pro zavináč "oficiální" termín. Švédský jazykový ústav ho považuje za "snabel-a" (chobotí a), což znamená áčko s chobotem. Jinde včetně Finska, Jihoafrické republiky a Indie zvítězila angličtina.

V Nizozemsku má také převahu anglické "at", ale "apeklootje" (malé opičí varle) kdysi hrálo svou roli při rychlé cestě znaku na výsluní. Vládní agentura odpovědná za propagaci informačních technologií na Srí Lance nemá pro tento znak v sinhálštině žádné specifické slovo, proto o něm hovoří jako o "at symbolu".

Japonština, která je známa charakteristickou místní výslovností výpůjček z jiných jazyků, obvykle používá "atto maaku", což znamená anglické "at".

Naopak řečtina přeměnila čmáranici na "kačenku" a maďarština na "červíka".

Arabští mluvčí někdy překládají anglické "at" jako "fí" se stejným významem, zatímco ostatní místo symbolu při výměně e-mailových adres slyší "ear" (anglicky ucho).

Na Tchaj-wanu, kde žije Chungová, se používá výraz "myška", která je mnohem živější než korejský šnek. Španělština preferuje slovo "arroda", což je také jednotka váhy, třebaže se "at" může ve Španělsku přeměnit na motané pečivo "ensaimada" z Majorky.

Klávesa z dálnopisu

Tomlinson na světové "zavináče" nemyslel. Na svůj e-mailový protokol pro síť ARPANET přišel s využitím téměř zapomenuté klávesy na dálnopisu Model 33 Teletype. Právě z ARPANETu později vznikl internet.

Byl to Tomlinson, kdo rozhodl o připojení znaku zavináče a jména hostitele k uživatelově přihlašovací identitě. Nejenže to mělo význam jako předložka, ale bylo nepravděpodobné, že by mohl být zaměněn s jinou částí e-mailové adresy.

Devětašedesátiletý tichý Tomlinson stále pracuje jako programátor na projektech, které ale nesouvisejí s e-mailem.