Vysoký tlak škodí více, než se předpokládalo

Vysoký tlak škodí více, než se předpokládalo | foto: Profimedia.cz

Vědci ukončili studii předčasně: zjistili, jaké číslo zachrání životy

  • 75
Američtí vědci ukončili studii SPRINT analyzující používání léků na snižování krevního tlaku. Výsledky byly totiž překvapivě pozitivní a čím dříve se podle nich dostanou k lékařům a pacientům, tím lépe. Lidé nad 50 let by podle nich měli krevní tlak snižovat více, než se doposud předpokládalo.

Sto deset na sedmdesát. Sto třicet na devadesát. Měření krevního tlaku znají od doktora všichni a možná si ještě z biologie pamatujeme, že vyšší číslo odkazuje na systolický tlak a nižší na diastolický. Ale asi všichni si pamatujeme, že vyšší tlak „není dobrý na srdce“. A protože srdeční selhání je v civilizovaných zemích hlavní příčinnou úmrtí, srdeční tlak a jeho souvislost se zdravím jsou už dlouho předmětem velké pozornosti ze strany lékařů a velmi seriózních vědeckých prací.

Přesto je pořád co zkoumat, dokazuje příklad klinické studie SPRINT, která v minulých dnech trochu nečekaně „doběhla“ v USA. Je to poměrně velký pokus, do kterého vědci naverbovali přes 9 300 dobrovolníků (mužů i žen) starších padesáti let. Podobných studií se neprovádí tolik, a výsledky SPRINTu ovlivní i rozhodování českých lékařů a v důsledku dost možná i těch 15 až 20 procent Čechů, kteří vysokým krevním tlakem (tj. hypertenzí) trpí.

Cílem studie SPRINT bylo zjistit, zda by nestálo za to být v zákrocích proti vysokému krevnímu tlaku ještě agresivnější než doposud. Lékaři pacienty na dvě skupiny:

  1. První (kontrolní) skupina pacientů spolu s doktory pracovala na tom, aby jejich systolický tlak nepřesáhl 140 mmHg (tedy „milimetrů rtuti“), což bylo dosud považováno za symbolickou hranici vysokého tlaku. Léčba krevního tlaku se obecně nepovažuje za úspěšnou, pokud tlak neklesne alespoň pod tuto hranici.
  2. Druhá (experimentální) skupina se svými doktory pracovala na tom, aby systolický tlak stlačili pod 120 mmHg, jednalo se tedy o tzv. „agresivnější léčbu“, tedy předepisování léků i tam, kde by dosud předepsány nebyly. Takto razantněji se dnes postupuje třeba u nemocných, kteří mají nějaké další komplikace (cukrovku), ale není to všeobecně přijímaný standard.

Obě skupiny ke snížení vysokého tlaku používaly dnes dostupné léky, rady pacientům a další postupy.

Výsledek předčil očekávání - úmrtnost klesla o čtvrtinu

Původně měla studie probíhat ještě několik let (při registraci klinické studie uvedli autoři rok 2018). Když se však vědci letos podívali na průběžné výsledky, rozhodli se studii předčasně ukončit. Takový krok je obvyklý v případě, že studie nenese žádné měřitelné výsledky a pokračovat v ní by bylo plýtváním peněz (klinické studie jsou nesmírně drahé).

Ovšem v tomto případě šlo o opačnou situaci. Průběžné výsledky ukazovaly, že agresivnější snižování tlaku (až k číslu 120 mmHg) mělo za výsledek o třetinu méně infarktů a o čtvrtinu méně úmrtí, než tomu bylo u kontrolní skupiny. Vědci se tedy rozhodli vše zveřejnit předčasně, aby pomohli více lidem. „Je to přelomová studie,“ věří Gary Gibbons z amerického NHLBI (národního institutu pro zdraví srdce, plic a krve). „Myslíme, že tato studie výrazně ovlivní péči o pacienty s hypertenzí.“

Nezbytné ale...

Často se říká (a připomínáme to i my), že jedna studie vědu nedělá. Studie SPRINT ovšem může změnit přístup k léčba krevního tlaku u celé řady pacientů. Za prvé jde o poměrně velkou studii, kterých je málo. A také do značné míry vyznívá podobně jako jiné poznatky.

Údaje o tom, že snížení krevního tlaku na nižší hodnoty, než je dnes obvyklé, může vést k nižšímu výskytu některých potíží, už máme k dispozici u speciálních skupin nemocných (např. zmiňovaných pacientů s cukrovkou). Pro Technet.cz to potvrdil Jan Filipovský, přednosta II. interní kliniky LF a FN v Plzni a předseda České společnosti pro hypertenzi. Proto lékaři podle něj v případě řady nemocných snižují tlak agresivněji, než jen těsně po hodnotu 140 mmHg.

Problémem však dosud byla roztříštěnost výsledků: ve studiích se obvykle sledovaly skupiny pacientů s nějakými konkrétními potížemi (třeba poškození ledvin), navíc studie měly různou metodiku a jejich výsledky nešlo jednoznačně porovnávat. SPRINT to může pomoci výrazně změnit.

Ne vždy to ale jde jednoduše - a to je problém, na který narazil i SPRINT. U mnoha pacientů byl problém tlak stlačit byť jen pod 140 mmHg, natož pod „novou metu“. „Jde především o to, zda nemocný léčbu dobře snáší (proto ji máme zesilovat postupně) a zda se u něj neprojevují nežádoucí účinky léků,“ vysvětluje hlavní problém Jan Filipovský. Řada nemocných potřebuje více léků, a v takové situaci prudce narůstá pravděpodobnost potenciálně škodlivých interakcí mezi jednotlivými léky. Zda se u podobných pacientů agresivnější snižování krevního tlaku vyplatí, může pomoci určit až podrobnější pohled na výsledky a případně další studie.

Na to vše je ale brzy. Lékaři sice studii zastavili, protože výsledky byly tak dobré, ale přesná data zatím nezveřejnili. V tuto chvíli spoléháme jen na jejich vyjádření - a i když je o seriózní vědce spolupracující s prestižními institucemi, tedy není důvod hned měnit léčebné postupy. V podobných případech se vyplatí počkat na přesnější informace a ověření dalšími odborníky.

,

Herní technika

Finance

Osobnosti

Elektromobilita

Termíny

Válka na Ukrajině

Nepřehlédněte